Mezi lidmi má jmelí dobrou pověst. Je to oblíbená vánoční ozdoba a také léčivka, která údajně pomáhá i proti rakovině.
Jenže odborníci dodávají, že všeho moc škodí, a v jejich očích jsou větvičky s typickými kuličkami obrovskou hrozbou. A to stále rozšířenější – a tedy nebezpečnější –, proti které není snadná obrana. V Moravskoslezském kraji jsou napadeny už tisíce stromů.
„Jmelí se šíří několik let. Nejprve si zvýšeného výskytu všimli na Odersku a právě na Novojičínsku a na Třinecku je situace nejhorší. Ale jmelí je už ve zvýšeném množství i na Opavsku, Ostravsku, Frýdecko-Místecku a částečně i na Bruntálsku,“ vypočítala Eva Mračanská, dendroložka Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Přitom v jiných moravských krajích není situace zatím tak zlá a v Čechách pak jmelí dokonce nepředstavuje žádný významný problém. Dendroložka se domnívá, že na vině jsou drozdovití ptáci, kteří se živí bobulemi jmelí. Ty pak projdou jejich trávicím traktem a při vylučování často skončí na dalším stromě.
„A právě Moravská brána je jednou z nejdůležitějších tahových oblastí těchto ptáků,“ poznamenala Mračanská a upozornila, že jde jen o její domněnku. Věda zatím nic takového nepotvrdila. Jejímu postřehu však také nasvědčuje fakt, že velmi špatná situace přetrvává v Poodří, tedy v ptačí chráněné oblasti.
Čím vlastně jmelí stromům tak škodí? Rostlinka se uchytí na větvi a její kořínky prorostou až k nejmladšímu letokruhu stromu. A poté, co ten vodu a živiny dotlačí až do větví, velkou část využije právě jmelí.
„Jmelí nemá ale zájem hostitelský strom zlikvidovat hned, protože je na něm závislé. Vysává ho pomalu a postupně, ale pokud se rozšíří tak, že stromu už nezbývají živiny, tak ho pochopitelně zahubí,“ vysvětlila odbornice.
Příbor varuje i na svém webu
Například v Příboře na Novojičínsku dokonce varují před jmelím i na městských webových stránkách.
„Těžko odhadovat, ale jmelím je napadeno asi padesát procent stromů v městském majetku. Týká se to samozřejmě i stromů v soukromém vlastnictví,“ uvedla Andrea Nováková z odboru životního prostředí příborské radnice.
Město se snaží se jmelím bojovat. Pokud není napadení příliš veliké, snaží se stromy ořezat. Ale někde už by ani to nepomohlo. Například alej lip u hřbitova proto musí padnout k zemi. „Bohužel není jiná možnost. Moc bychom si přáli, aby se jmelí odstraňovalo i v zahradách, určitě by to pomohlo,“ řekla Nováková.
Ochrana je však technicky i finančně náročná. Pokud se jmelí objeví například na jabloni, není jeho likvidace problémem. Ale nejčastěji se objevuje na vysokých listnáčích: topolech nebo lipách. Nově se objevuje i na jehličnanech, nejvíce na borovicích a jedlích.
Pravidlem bývá, že jde o stromy, odkud bývá dobrý rozhled, tedy kde ptáci rádi sedávají. Při záchraně stromů před jmelím je nutná výšková technika nebo stromolezci. „A není tolik peněz ani firem, abychom pomohli všude,“ upozornila dendroložka Mračanská.
Někde jmelí jen vyštípávají – ale to je jen krátkodobé řešení. Kořenový systém parazita totiž ve větvi zůstává a zhruba za tři roky rostlina opět naroste. A často větší, než tomu bylo předtím.
„Uvádí se, že jmelí dorůstá asi do metrového průměru. Ale mám hlášení od stromolezců, že už narazili i na jedince, který měl v průměru metr osmdesát,“ řekla Mračanská. Jmelí se tak přidalo k podobným postrachům jako například klíněnka jírovcová nebo bolševník.
