„S využíváním uhlí skončíme do roku 2030, ale v řadě měst to bude dříve,“ přiblížil plány největšího dodavatele tepla v regionu, společnosti Veolia, obchodní ředitel firmy Jakub Tobola. „Uhlí postupně nahrazujeme zemním plynem, biomasou a dalšími palivy podle lokálních možností,“ poznamenal.
Ukončení topení uhlím ve velkých kotelnách a teplárnách urychluje blížící se konec těžby v OKD, rostoucí cena emisních povolenek a v neposlední řadě i plánovaný konec využívání uhlí v rámci celé Evropské unie.
Potíže s odklonem od uhlí by už neměli mít například v Novém Jičíně, kde využívají primárně plyn či biomasu, a v Opavě, kde plně topí plynem. Současné vysoké ceny plynu by přechodu bránit neměly. Ekonomové doufají, že jde jen o krátkodobý výkyv.
Větším problémem je nedostatečná infrastruktura. V některých místech chybí dostupná kapacita. Lidově řečeno, nejsou tam trubky.
Někde chybí dostatečný přívod plynu
I to se ale mění. Uhlím topí v kombinaci s biomasou například teplárna společnosti Veolia ve Frýdku-Místku.
„Čistě na kombinaci biomasy a zemního plynu tam přejdeme v roce 2023, plynovod se už staví,“ konstatoval Tobola. „V roce 2023 také bude bez uhlí Teplárna Přívoz, která společně s Elektrárnou Třebovice dodává teplo v Ostravě. V Přívozu se bude využívat koksárenský a zemní plyn,“ zmínil.
V případě třebovické teplárny je přechod na plyn složitější, pro plný provoz zde stále chybí dostatečný přívod plynu.
„Nejbližší přípojka je v Děhylově, její postavení bude trvat nejméně šest let,“ vysvětlil důvod zdržení náměstek hejtmana Jakub Unucka. „Složitější situace s přechodem na plyn je i ve Frýdlantu nad Ostravicí a Kopřivnici. Nový kotel sice mají v Bruntále, topí v něm ale hnědým uhlím,“ dodal.
Ředitel společnosti Teplo Bruntál Luboš Trnavský reagoval: „Máme novou kotelnu, s fluidními prvky, které splňují veškeré požadavky. Nemůžeme vyloučit, že se změní legislativa, ale v současnosti nemáme s topením problém.“
Na Karvinsku se stále topí uhlím
Na topení uhlím je v současnosti závislé hlavně Karvinsko. Tamní velká města Havířov, Karviná, Orlová a Bohumín jsou stále vytápěna převážně černým uhlím.
„Aktuálně je primárním topným médiem uhlí. Veolia Energie ČR, která zásobuje teplem Karvinou i Havířov, však připravuje modernizaci teplárny,“ popsal situaci na Karvinsku mluvčí tamního magistrátu Lukáš Hudeček.
A černé uhlí zatím využívají i další dvě velká města. „Máme dlouhodobou smlouvu s Elektrárnou Dětmarovice (EDĚ), která odklon od uhlí v současnosti řeší,“ vysvětlila bohumínská mluvčí Jana Končítková. EDĚ zásobuje teplem zmiňovaný Bohumín i Orlovou.
„Pravděpodobně po topné sezoně 2022 až 2023 chceme v EDĚ odstavit všechny tři uhelné bloky a místo nich vybudovat kogenerační jednotky, které zajistí výrobu elektřiny a tepla z plynu,“ upřesnil plány společnosti ČEZ její mluvčí Vladislav Sobol. „Do budoucna zvažujeme výstavbu paroplynové elektrárny, případně fotovoltaického parku nebo jiných ekologických zdrojů,“ doplnil.
Poněkud nepřehledná situace, co se plánů na vytápění města týče, panuje v Havířově. Tam se střetávají dva velcí dodavatelé tepla. Karvinská teplárna ze skupiny Veolia a společnost ČEZ, s níž chce město vystavět a provozovat menší lokální kotelny. To se zástupcům Veolie nelíbí. Obě strany se nyní přesvědčují o výhodnosti svého řešení.
Své zkušenosti mají některá města v kraji i s využíváním místních zdrojů. Třinečané pro vytápění už mnoho let využívají odpadní teplo z tamních železáren.
„K opětovnému zpracování využíváme veškeré hutní plyny, čímž nahrazujeme primární palivo – uhlí,“ uvedla mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková. I zde plánují, že se do budoucna vzdají uhlí úplně. „Předpokládáme, že uhlí nahradíme například zemním plynem, biomasou, respektive tuhými alternativními palivy,“ dodala mluvčí.
