Před více než pěti lety evropské orgány schválily směrnici o snížení emisí látek, které znečisťují ovzduší. Krajské úřady dostaly čtyři roky na to, aby nařízení převedly v platnost, podniky měly uskutečnit příslušné renovace. Lhůta vypršela před více než měsícem, několik uhelných elektráren se však stále pravidly neřídí.
Podle lékaře Miroslava Šuty z Centra pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) představují látky v ovzduší nejvýznamnější ohrožení lidského zdraví z životního prostředí. „Analýzy Evropské agentury pro životní prostředí ukazují, že v Česku vdechovaní vzduchu znečištěného běžnými škodlivinami způsobuje předčasnou smrt více než 10 tisíc lidí každý rok,“ vysvětluje Šuta. Uhelné elektrárny k znečištění přispívají významným dílem.
O výjimky z nových limitů žádaly více než dvě desítky provozoven, nejčastěji jde o nadměrné vypouštění rtuti, oxidů dusíku nebo oxidu siřičitého, u sedmnácti z nich již úřady nadlimitní emise povolily. Řízení stále běží u pěti elektráren, které vyrábí téměř deset procent elektřiny v Česku. Podle některých právníků tak dochází k porušování evropské legislativy.
Dvojí metr
„Na velké znečišťovatele životního prostředí by měl platit podobný metr jako na ty malé. Na technické prohlídce majitelům osobních aut také neudělují výjimky na několik let,” uvedl pro iDNES.cz Jiří Hůla, starosta obce Veltruby, která se společně s ekologickými organizacemi odvolala proti výjimkám pro uhelnou elektrárnu Chvaletice.
Chvaletická elektrárna spadající pod soukromou firmu Sev.en energy Pavla Tykače požaduje nadlimitní vypouštění škodlivin na nejdelší dobu ze všech a to na šest let, původně chtěla na osm. Pokud by úřady výjimku schválily, podnik vypustí o 1 234 kg rtuti nad limit, žádá i o nadměrné emise oxidů dusíku. Nyní o osudu elektrárny rozhoduje ministerstvo životního prostředí. Resort v minulosti již dvakrát zrušil platnost rozhodnutí nižších instancí.
Čím dříve se nám podaří omezit nebo dokonce zastavit pálení uhlí, tím dříve se to pozitivně projeví na zdraví lidí.
MUDr. Miroslav Šutaodborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Centra pro životní prostředí a zdraví
„Proč bychom měli doplácet svým zdravím na elektřinu, která se vyváží do zahraničí a generuje zisk pro soukromou firmu s vlastníkem na Kypru,“ odůvodnil svou nespokojenost starosta Hůla. Poukázal na to, že v České republice se podle posledních dat produkuje větší množství elektřiny, než je spotřeba a část se tak prodává do zahraničí.
„Nechci, aby se elektrárna zavřela, pokud bude sloužit zájmům českých občanů. V současné době ale nevím, co z jejího provozu mám,“ dodal starosta Veltrub.
Zdravotní rizika
O nepříznivém vlivu spalování uhlí na životní prostředí a zdraví lidí hovoří odborníci dlouhodobě. Uhelné elektrárny jsou největším českým zdrojem skleníkových plynů. Například samotná uhelná elektrárna Počerady vypustí do ovzduší za rok více oxidu uhličitého, než všechny české autobusy a nákladní auta dohromady.
Kromě skleníkových plynů vypouští elektrárny i další škodliviny. „Uhelné elektrárny jsou v dlouhodobém průměru (2005-2017) hlavním zdrojem emisí oxidů dusíku a oxidu siřičitého,“ uvádí lékařka Eva Rychlíková, která do loňského roku působila v ústeckém Zdravotním ústavu se specializací na hodnocení zdravotních rizik.
„Elektrárny a teplárny emitují i další znečištění, jako jsou aerosolové částice PM10, PM2,5, benzo(a)pyren (hlavní zdroje všech třech jsou lokální topeniště, pozn. red.), volatilní organické látky, a také těžké kovy,“ doplňuje Rychlíková.
Podle odbornice by se pro přesné určení dopadů vypouštěných látek na zdraví obyvatel musely uskutečnit místní rozptylové studie. Obecně se však uhelné elektrárny na zdravotních komplikacích bezpochyby podílí. „Dlouhodobý vliv znečištění ovzduší (na zdraví obyvatel – pozn. red.) byl statisticky prokázán pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, aerosolové částice, ultrajemné částice a benzo(a)pyren,“ vysvětluje odbornice.
„Ačkoli díky postupnému zpřísňování emisních limitů pro velké zdroje (elektrárny, teplárny a další, pozn. red.) emise hlavních znečišťujících látek za posledních 30 let výrazně poklesly, stále jsou velmi podstatné,“ shrnuje expert v oblasti vlivu životního prostředí na zdraví Miroslav Šuta. Vedle elektráren jsou významnými zdroji znečištění spalovací procesy v průmyslu a stavebnictví, doprava a lokální topeniště.
České plány jsou katastrofa pro klima. Chovat se tak všichni, planeta „shoří“ |
Dotázaní odborníci jmenují mnoho spojitostí látek, kterých se evropské limity týkají, se zdravotními komplikacemi. Oxidy siřičitý a dusičitý dle Miroslava Šuty způsobují riziko pro dýchací soustavu, u druhého jmenovaného jsou prokázány nežádoucí účinky na nervový systém, zejména pro vývoj dětí. Prachové (aerosolové) částice zase přispívají ke vzniku nemocí srdce, cév a zhoubných nádorů.
„Samotné uhelné elektrárny mají v Česku podle studií na svědomí okolo tisíce předčasných úmrtí ročně,“ uvádí vedoucí programu Toxické látky a odpady organizace Arnika Jindřich Petrlík
Výjimka pro Počerady
Elektrárna Počerady, která rovněž spadá pod koncern Sev.en, získala v pondělí od ministerstva životního prostředí výjimku na vypouštění rtuti. Odvolací orgán původní žádost upravil, namísto plošné výjimky pro pět bloků na čtyři roky budou dva bloky vypouštět čtyřnásobně vyšší množství rtuti nad evropský limit do roku 2024.
Starostka Ivana Sihlovcová z obce Dobroměřice poblíž elektrárny Počerady si myslí, že výjimky správné nejsou. „Pokud má platit nějaká výjimka, měla by být opravdu výjimečná, zásadně odůvodněná a striktně časově omezená bez možnosti prodloužení,“ říká starostka.
Místní nicméně dle jejich slov pociťují zlepšení, co se dopadů na zdraví týče. „Před pětadvaceti lety, když byly špatné povětrnostní podmínky a inverze, se matky potýkaly s častým zvracením u malých dětí,“ konstatuje Sihlovcová. „S opatřeními, které elektrárna musela přijmout, se to děje již jen v ojedinělých případech,“ hodnotí starostka.
Sihlovcová dodává, že potenciální ukončení provozu elektrárny, které v budoucnu pravděpodobně nastane, je v obci vnímáno poměrně negativně. „Lidi elektrárnu neberou jako něco, co je ohrožuje, ale jako zdroj pracovních příležitostí,“ vysvětluje starostka Dobroměřic.
„Často ale zapomínají, jaký může mít provoz podobných elektráren dopad na zdraví jejich dětí a vnoučat,“ konstatuje Sihlovcová.
Je rtuť problém?
Ohrožení rtutí podle odborníků nehrozí přímo v místě vypuštění. Na druhou stranu se látka postupně hromadí v životním prostředí. Rtuť putuje ze spalovacího zdroje v elementární podobě, transformuje se na různé sloučeniny, následně se dostává do oceánů a řek. „Nejvíce rtuti v komunálním prostředí člověk obdrží zažívací cestou a záleží na formě rtuti, kterou přijme. Nejvíce toxická je rtuť organická a ta se nachází v rybách,“ vysvětluje bývalá ředitelka odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí Eva Rychlíková.
Podle průzkumu organizace Arnika se nejvíc rtuti nachází v rybách ze světových moří, v některých z nich může být překročen limit pro obsah. „Dá se říci, že touto cestou se nám vrací náš podíl na znečišťování rtutí,“ říká odborník ze společnosti Arnika Jindřich Petrlík.
V rybách je rtuť, ukázal test. Nejhůř dopadli dravci, kapr je na tom dobře |
Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že rtuť má negativní dopad na vývoj plodu a pokud se dostane nadměrné množství do organismu matky, může celoživotně poznamenat funkce mozku a nervový systém dítěte. Nadto vypouštěná rtuť zapříčiňuje okyselování prostředí.
Spalování uhlí je největším antropogenním zdrojem vypouštění rtuti. „Energetika a zásobování teplem se v roce 2018 podílely na emisích rtuti v ČR z více jak 40 procent, z prvních deseti největších jich bylo šest z oblasti energetiky, a to je opravdu hodně,“ vysvětluje Jindřich Petrlík. „Elektrárny Chvaletice a Počerady jsou největšími bodovými zdroji tohoto znečištění v ČR,“ pokračuje expert.
„Povolit výjimky pro rtuť v době, kdy se většina zemí světa v rámci Minamatské úmluvy zavázala její emise snížit, je nezodpovědné,“ dodává Petrlík. Smlouvu o snížení emisí rtuti státy Spojených národů (OSN) uzavřely před čtyřmi lety, aby se předešlo zdravotním následkům. „Vypouštění rtuti do všech médií, a tedy i prodlužování doby emisí, je nežádoucí pro všechny,“ uzavírá odbornice na zdravotní rizika Rychlíková.
Ministerstvo se braní
Česká republika dle vyjádření ministerstva životního prostředí udělením výjimek Minamatskou úmluvu neporušuje. „Zejména vzhledem ke kvantům uhlí spalovaným v elektrárnách, různému obsahu rtuti a složitosti technologie separace rtuťových par bylo nezbytné umožnit zemím Úmluvy časově omezené výjimky,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová pro iDNES.cz.
Tornádo to znovu otevřelo. Na Čechy dopadá environmentální žal |
V případě výjimek pro rtuť prý nebyla odzkoušená technologie. „V době zveřejnění závěrů o nejlepších dostupných technikách BAT v roce 2017 nebyla (celosvětově) odzkoušena spolehlivá technologie pro snížení emisí rtuti a ani měřicí metoda, kterou bylo možné plnění emisních limitů ověřovat. Bez odzkoušení ve skutečném provozu tak nebylo možné ke stanovení emisních limitů přistoupit. Tedy ze zdržení nelze vinit ani úřady a ani provozovatele,“ hájí se ministerstvo.
„Evropská unie umožňujevýjimky, protože nové emisní limity jsou již na hraně současných technologií a v některých případech jsou dokonce technologie na odstranění stopových prvků ze spaiin teprve ve fázi vývoje. Proto o ně požádali téměř všichni provozovatelé evropských uhelných tepláren a elektráren . Do technologií, které přinesou zásadní snížení emisí investujeme miliardy korun,“ uvedla manažerka komunikace společnosti Sev.en.
Konec doby uhelné
Zavření uhelných elektráren je podle většiny odborníků takřka nevyhnutelné. Kromě stále urgentnějších dopadů klimatické změny rostou i ceny evropských emisních povolenek. Provoz elektráren se tak brzy nevyplatí ani jejich vlastníkům.
Otázkou zůstává, zda se podaří provést transformaci, která nepovede k razantnímu navýšení ceny energie a ztrátě pracovních míst, potažmo jak rychle se přechod uskuteční. Odklon od uhlí bude mít však podle odborníků jednoznačné zdravotní benefity. „Čím dříve se nám podaří omezit nebo dokonce zastavit pálení uhlí, tím dříve se to pozitivně projeví na zdraví lidí,“ uzavírá lékař Miroslav Šuta.
