Slezské Wadovice, kde se narodil Karol Wojtyla, leží pouhých 110 kilometrů od Ostravy. Místa, kde se na sklonku války budoucí papež Jan Pavel II. objevil u části rodiny, která zde žila. Byl na útěku a potřeboval úkryt.
Ten mu poskytli příbuzní, kteří tehdy žili v Hrušově. "Přespal v rodině mého strýce v hrušovské hornické kolonii. My jsme bydleli asi šedesát metrů od toho domu," vzpomínal před třinácti lety na svého vzdáleného příbuzného v Týdeníku Ostrava Ladislav Wojtyla.
"Pak jej přesunuli na další místo, podle všeho někde u Šenova, kde žili další příbuzní," přidává už aktuálně další vzpomínku na válečná léta Ilja, syn Ladislava Wojtyly.
Kdy přesně se budoucí papež v Ostravě skrýval, proč a jak dlouho, už zřejmě nikdo nedá dohromady, přímí pamětníci jsou už dávno po smrti. Podle některých dochovaných svědectví se Karol Wojtyla ukrýval v Hrušově někdy ke konci války poté, co utekl z Německa. Tam ale tehdy mladý muž, který teprve jen pomýšlel na kněžskou kariéru, nikdy nebyl.
Karol Wojtyla se zapojil do odboje
Na začátku války pracuje v jednom polském kamenolomu, v roce 1940 přechází do továrny Solvay, v roce 1944 jej porazí nákladní automobil a je hospitalizován. O útěku z nuceného nasazení tudíž nemůže být řeč. Možná je ale varianta, že se Karol Wojtyla v Ostravě skrýval kvůli svému napojení na odboj.
"Můj otec, a později mi to potvrdila i babička, říkal, že sem Karol Wojtyla přišel poté, co se v Polsku zapojil do odboje. Tajně přišel do protektorátu a pak se vracel do Polska," vzpomíná na vyprávění svých příbuzných Ilja Wojtyla.
"Přišel k našim příbuzným a oni jej pak nasměrovali k rodině z babiččiny strany, někam k Šenovu. Tam měl být někdo, kdo jej měl převést zpátky do Polska, kam se potřeboval dostat," dodává vzdálený příbuzný papeže.
V Polsku byla bída, proto část rodiny odešla na Ostravsko
Moravská odnož rodiny Wojtylových přišla na dnešní území České republiky na začátku dvacátého století. Jak se tehdy říkalo, "za lepším". Ostravské šachty a těžký průmysl tehdy táhl a do města i jeho okolí mířily desetitisíce podobných rodin jak z jižního Polska, tak ze vzdálenější Haliče, tehdy součásti Rakouska-Uherska.
Svatořečený Karol Wojtyla |
"V Polsku byla bída, a tak se část rodiny přestěhovala sem," vzpomíná na rodinnou historii Ilja Wojtyla.
"Nejprve se usadili v Sedlištích, ale tam zůstal jen můj děda, který byl horník. Zbytek rodiny, šlo o zemědělce, se přestěhoval dál k Fulneku," popisuje rodinnou anabázi. Právě fulnecká část rodiny Wojtylových se o osudy papeže zajímala pozorněji.
"My se o to moc nezajímali, byli jsme ateisté, nevěřící," vysvětluje Ilja Wojtyla. "Otec byl navíc hodně zapálený komunista, takový ten původní, který té myšlence skutečně věřil, takže se o to, že by nějaký jeho příbuzný mohl být třeba krakovským arcibiskupem nebo kardinálem, moc nezajímal. Ty kontakty měla spíše ta část rodiny, která se odstěhovala na Fulnecko," dodává.
Paradox. Příbuzní papeže zapálení komunisté
Rodina Wojtylových žijící nedaleko Fulneku se po začátku pontifikátu Jana Pavla II. s papežem skutečně kontaktovala.
"Jeden příbuzný z té strany, Leopold Boháč, jezdil za taťkou a jednou říkal, že po zvolení papežem poslali do Vatikánu gratulaci a že dostali odpověď. Na hlavičkovém papíru, originál dopis z Vatikánu," připomíná detaily z doby, kdy se papežem poprvé stal Slovan, jeho vzdálený příbuzný.
Papežem se 16. října 1978 nestal jen první Slovan, ale také první kněz z východního bloku. A papeži také bývá připisován velký podíl na pádu režimu. O to paradoxněji vyznívají v historických souvislostech osudy jeho příbuzných z tehdejšího Československa.
O komunistickém přesvědčení svého otce už Ilja Wojtyla hovořil. Vysoko to v tehdejším socialistickém Československu dotáhl i jeho příbuzný Leopold Boháč.
"Ten byl shodou okolností vedoucí odboru školství na krajském národním výboru. Můj děda a jeho maminka byli sourozenci. Když na to teď myslím, tak to musel být hodně velký paradox," směje se po letech při představě, že vedoucí krajského odboru školství socialistického Československa, navíc v mamulovské Ostravě, posílá blahopřejný telegram papeži.
Příbuzní se s papežem setkali na Velehradě
Až tak doslovné to ale tehdy nebylo. "Dopis posílala manželova teta," upřesňuje Alena Stavjařová z Fulneka. Dnes už je podruhé vdaná, posledním Wojtylou v rodině je její syn. "Tehdy ještě žil i děda Wojtyla, bohužel, stejně jako manžel už zemřel, posledním Wojtylou je můj syn," přibližuje rodinnou historii.
A vysvětluje, jak se do okolí Fulneku rodina Wojtylů dostala. "Koupili si tehdy domky v Kaménce, což je osada zhruba osm kilometrů od Fulneku a hospodařili tam." Po roce 1989 se fulnečtí Wojtylovi s papežem dokonce setkali. "Nezůstalo jen u dopisu, když přijel papež na Velehrad, tak za ním všichni jeli a setkali se tam," dodává Alena Stavjařová.
K příbuzenství s papežem nejprve gratuloval z legrace
Fakt, že byl v neděli papež Jan Pavel II. svatořečen, berou všichni vzdálení příbuzní s nadhledem.
"Alespoň budeme mít tam nahoře přímluvu," směje se Ilja Wojtyla. "Už když byl papežem, jsem si dělal srandu, že jestli chce někdo tam nahoře přímluvu, ať mi klidně řekne, že tam mám příbuzné. No a teď je to ještě více potuplované," dodává se smíchem. Obdobně na tom byl i v roce 1978, v okamžiku, kdy se z Karola Wojtyly stal Jan Pavel II.
"Já to vůbec nevěděl," vzpomíná na šestatřicet let staré události. "Zjistil jsem to až v okamžiku, kdy mi blahopřál ředitel učiliště, kde jsem tehdy učil. Vůbec netuším, jak se to tehdy dozvěděl. Blahopřál mi tak ze srandy, kvůli mému příjmení, až později jsme zjistili, že se trefil, že jsme skutečně příbuzní," dodal.
Spojovala je láska ke sportu
Na první pohled by se mohlo zdát, že není rozdílnějších povah než svatořečený Jan Pavel II. a jeho vzdálený příbuzný žijící ve Frýdku-Místku. Navíc, když se ukáže, že je napůl Rus. A to není při známém polsko-ruském antagonismu nic malého.
"Tatínek se seznámil s maminkou při studiích v Rusku, pak jsem se narodil já," vysvětluje původ svého u nás poněkud nezvyklého jména Ilja Wojtyla. "Dokonce jsem si nechal ruské občanství. To abych nemusel tady na vojnu," vysvětluje se smíchem.
"Mi to vyšlo, rukovat jsem nemusel, ale vím o dvou Bulharech s podobným osudem, kteří vyrůstali odmala tady, ale když měli osmnáct, museli narukovat do Bulharska. Do země, v níž možná předtím nikdy nebyli," dodává veselou historku.
Není ale tak zle, českou rodinu Wojtylových s bývalým papežem přece jen něco spojuje. Stejně jako Jan Pavel II. je i Ilja Wojtyla milovníkem sportu.
"Hrál jsem třeba volejbal. Frýdecko-místecké ženy jsem trénoval při jejich vzestupu až do první ligy. Tam jsem to sice už nedotáhl, když jsme se dostali do národní ligy, začalo jít o větší peníze, a to mě nebavilo, tak jsem se začal věnovat mladším," popsal svou podobnost s papežem, lásku ke sportu, Ilja Wojtyla.
