„Os-tra-va,“ slabikuje mladý Slovák název města, do kterého přijel patrně poprvé v životě. „Věděl jsi, že je tu špatné životní prostředí?“ ptá se kamaráda, který stojí vedle něj na tramvajové zastávce v Ostravě-Svinově.
„Viděl jsem to na internetu. Je tu jedno z nejvíce znečištěných ovzduší ve střední Evropě, kámo, fakt moc,“ říká Slovák Slovákovi.
Od chvíle, kdy v Ostravě začalo mistrovství světa v ledním hokeji, je v ulicích třetího největšího města v zemi rušno. Moravskoslezskou metropoli navštívily tisíce zahraničních turistů. Odevšad je slyšet angličtina, ruština, slovenština, ale i finština. Jak potvrdil honorární konzul Finska v Ostravě Petr Lukasík, jenom Finů jsou tu stovky.
Nepřijeli jen na hokej. Navštívili galerii, nakupují suvenýry...
Člověk by řekl, že když přijeli na hokej, město je nebude zajímat. Jak se ale ukazuje, není to tak docela pravda.
„Nevíte, kde bych si mohl koupit grafiky současných regionálních umělců?“ ptá se pětapadesátiletý Antti Karenius z finských Helsinek. „Byli jsme se podívat v Galerii výtvarného umění. Tam, kde stojí ta zvláštní socha s brýlemi, víte, kterou myslím?“ ptá se Fin, sundává si z očí brýle a ukazuje, jak ta socha vypadá. „Takhle tam ty brýle stojí,“ směje se.
Fanoušci zakotvili na Stodolní |
Do Ostravy přijel s kamarádem, osmatřicetiletým Jarim Keranenem. Hokej ale není to jediné, co chtějí vidět. „Mám čtyři děti, potřebuju nakoupit spoustu suvenýrů. Je tu spousta legračních věcí, třeba tohle,“ říká Karenius a z nákupní tašky, která je už řádně naducaná, vytahuje vakuované pletené sýry. Korbáčiky.
„Tohle jsem ještě nikdy neviděl. Myslel jsem si, že jsou to špagety, tak jsem se ptal prodavačky, proč jsou takhle balené. Vysvětlila mi, že je to sýr. Proč je ale takhle pletený? To nechápu,“ kroutí hlavou Fin.
Než sem přijel, o Ostravě nic nevěděl. Ani on, ani jeho kamarád, se kterým poseděl v restauraci v centru.
„Jen tak zběžně jsem si někde na internetu přečetl, že Ostrava je průmyslové město, ale jinak nic podstatného,“ zapojuje se do diskuse Jari Keranen. Servírka zrovna přináší moravskou zelňačku. Usmívá se. Neumí anglicky, Finům to ale nevadí.
„To se mi tu líbí ze všeho nejvíc, jak jste přátelští, usměvaví. S kolegou jsme stáli na náměstí u mapy a z ničeho nic k nám přišly dvě mladé holky a ptaly se, jestli potřebujeme poradit. To bylo fantastické!“ pochvaluje si Fin.
Policisté zpívajícím fanouškům zkazili zábavu
Jen policisté ho mírně překvapili. „Když jsme na náměstí zpívali finskou hymnu, přišli a ukazovali, abychom byli potichu - přikládali ukazováček na ústa. Nevím, možná by měli změnit svůj přístup. Hokejový šampionát tu nebudete mít každý rok,“ podotýká Fin.
Ostravské centrum je podle něj čisté, udržované, líbilo se mu i v Dolní oblasti Vítkovice. „Co mě ale zarazilo, když jsme byli v pátek večer v centru, bylo úplně prázdné,“ říká Karenius a jeho kamarád Keranen dodává: „Přesně. Město duchů.“
Podobně to vnímali i Norové, kteří si na začátku týdne poseděli v restauraci na Masarykově náměstí. „Jako by Ostrava vůbec nežila hokejem,“ divili se.
Žádná videoprojekce, žádná výzdoba - na Masarykově náměstí, přímo v centru Ostravy, není nic, co by připomínalo, že moravskoslezská metropole hostí hokejový šampionát. Fanoušky ze zahraničí to zaskočilo.
„Centrum je úplně mrtvé. O Češích se povídá, že jsou hokejový národ, máte přece Jágra. Říká se, že hokej milujete, ale tady v centru to vůbec nevypadá, že by nějaké mistrovství v hokeji bylo,“ shodla se šestice Norů.
Mluvčí města Andrea Vojkovská už dříve MF DNES řekla, že Ostrava podpořila šampionát 80 miliony korun a stánek s aktivitami a programem má město ve své fanzóně přímo u ČEZ Arény.
Ostravu znají i díky Baníku
„Škoda že nějaká videoprojekce nebo výzdoba není tady, na náměstí,“ posteskl si šestačtyřicetiletý Knut Larsen z norského Osla. „Bylo by to lepší.“
Organizaci hokejového mistrovství v Ostravě si Norové ale pochvalovali. „Všechno je v pohodě, organizace je, myslím, lepší než v jiných městech, která jsme navštívili,“ uvedl devětačtyřicetiletý Joern Henriksen, rovněž z Osla.
Šestice Norů bydlí v Příboře. Z Ostravy tam jezdí taxíkem. Jak řekli, je pro ně levný. „Stojí jen šest set korun. Ono je tu všechno extrémně levné, třeba pivo v ČEZ Aréně stojí 65 korun. To se s Norskem nedá srovnat, tam bychom si ho koupili za 240 korun. I jídlo je levné. Pořád jenom pijeme a jíme. Vidíte? Už jsem ztloustnul,“ zasmál se Larsen, postavil se a pohladil se po břiše.
V jiné kavárně seděla trojice fanoušků ze Slovinska. „Baník. O tom jediném jsem slyšel, jinak jsem o Ostravě nic nevěděl,“ přiznal se třicetiletý Mihael Čretnik ze slovinského Mariboru. Jemu i jeho kamarádům se Ostrava líbí, nejvíc Dolní oblast.
