Někdejší Severomoravský kraj se od roku 1949 bratřil se sovětskou Volgogradskou oblastí, kde se na přelomu let 1942 a 1943 odehrála jedna z nejstrašnějších bitev v historii lidstva. To se Volgograd nazýval Stalingrad.
I proto někdejší komunistické delegace nejčastěji směřovaly k obří soše Matka vlast nad Volgogradem a naopak v tuzemsku se pravidelně jezdilo k Památníku ostravsko-opavské operace v Hrabyni.
Jenže sotva sametová revoluce zbavila komunisty moci, většina z partnerství rychle zanikla. Moravskoslezská města logicky začala navazovat kontakty v západní Evropě, do té doby většinou zapovězené. A v posledních letech získávají na oblibě zejména Čína a další asijská místa.
Krajský úřad po svém obnovení v roce 2000 navázal spolupráci sice s ruskou oblastí, ale k Volgogradu blízkou už jen podle podobnosti názvu.
„Partnerství má Moravskoslezský kraj s Vologodskou oblastí Ruské federace. Toto trvá od roku 2005,“ uvedla mluvčí kraje Miroslava Chlebounová. V oblasti na severovýchodě Ruska se správním centrem Vologdou a největším městem Čerepovcem žije zhruba 1,2 milionu obyvatel, což je zhruba stejně jako v našem kraji.
Kontakty mezi regiony jsou poměrně četné. „V letošním roce se žákovský tým hokejistů Vítkovic účastnil turnaje ve Vologdě a umístil se na třetím místě. Vologodské divadlo Těremok vystoupilo v rámci divadelního festivalu Spectaculo Interesse a ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí se plánuje na začátek prosince podnikatelská mise do Vologdy a do Petrohradu,“ vyjmenovala mluvčí.
Nejčastější je Čína
Kraj má nyní partnerskou smlouvu s 16 regiony, v nichž je nejvíce, a to třikrát, zastoupena Čína, dvakrát pak Ukrajina, Vietnam a Polsko.
Ostrava pokračuje v někdejší spolupráci s Volgogradem, milionovým městem ležícím na veletoku Volha. Volgogradský starosta se například účastnil v roce 2015 oslav 70. výročí osvobození Ostravy, stejně tak ostravská delegace odjela loni do Volgogradu na připomínku 75 let od stalingradské bitvy. V Ostravě má název spojený s tímto městem například ulice v části Zábřeh nebo základní a mateřská škola.
Také Frýdek-Místek si partnerství s družebním městem Urjupinsk udržel, nicméně kontakty jsou podle mluvčí města Jany Matějíkové sporadické. „Na akcích pořádaných městem, například Festivalu partnerských měst, na který jsou jeho zástupci pravidelně zvaní, se Urjupinsk poprvé a naposledy zúčastnil v roce 2014,“ konstatovala. Ve Frýdku-Místku existovala i Urjupinská ulice, ale po roce 1989 byla přejmenována na ulici Jana Opletala.
Po družebních městech se jmenovaly ulice i hotely
Další okresní města družby s někdejšími sovětskými partnery skončila. Stejně tak zmizely i její připomínky. Třeba v Opavě se po městě Kamyšin jmenoval hotel v centru města, po sametové revoluci se však přejmenoval podle svého někdejšího předchůdce na Korunu.
Podobně i v Novém Jičíně stojí od konce 70. let hotel Kalač pojmenovaný podle družebního města Kalač na Donu. Název zůstal, jen zařízení už údajně funguje jako ubytovna pro zahraniční dělníky.
K setkání představitelů Nového Jičína a Kalače podle někdejšího starosty a nyní předsedy Sdružení rodáků a přátel města Pavla Wesselého nikdy nedošlo. „Vše pak jednoduše vyšumělo,“ konstatoval.
Nový Jičín už od roku 1964 spolupracoval s městem Novellarou z kapitalistické Itálie, což tehdy bylo poměrně neobvyklé. „Jednalo se o město s dlouhodobě doleva orientovaným vedením. A i po revoluci byl oboustranný zájem o pokračování,“ vysvětil Wessely.
Kontakty se zpřetrhaly v Karviné s městem Frolovo a v Bruntálu s městem Dubovka. „Družba s Dubovkou byla víceméně spontánně ukončena počátkem 90. let,“ potvrdil mluvčí Bruntálu Jiří Ondrášek s tím, že po družebním městě se jmenoval jen bar, avšak podle východoněmeckého Sebnitzu.
