Česká obchodní inspekce (ČOI) se věcí zabývá na základě podnětu který jí poslal Ostravan Radek Iwoniak.
„Sám mám čipovou kartu ODISku, takže mě se problém netýká. Ale od Nového roku často vídám na zastávkách městské hromadné dopravy v Ostravě lidi, kteří nadávají, protože mají v ruce pár drobných, chtěli by si koupit levnou jízdenku, ale nemohou. A protože mají prázdný účet i kredit v mobilu, nemohou platit elektronicky, ani si koupit SMS jízdenku. A nemají ani na předplacenou kreditní jízdenku v minimální hodnotě sto korun,“ uvedl Iwoniak s tím, že nejdříve řešil celou záležitost v poradenském centru ČOI a 20. ledna podal podnět k prošetření diskriminačních praktik Dopravního podniku Ostrava (DPO).
Mluvčí ČOI Jiří Fröhlich potvrdil, že takový podnět evidují a budou se mu věnovat. „Na první pohled se velmi pravděpodobně nejedná o diskriminaci, protože stejná pravidla platí pro všechny cestující bez rozdílu. Ale musíme prověřit, zda tam nejde o jiný problém, který by některé cestující poškozoval a byl v rozporu se zákony. Výsledek nemohu předjímat. Jde o první věc takového typu, nemáme zkušenosti s podobným přístupem jiného dopravního podniku v rámci našich minulých kontrol,“ uvedl Fröhlich.
Ředitel DPO: V žádném případě nejde o diskriminaci
Také primátor Ostravy Tomáš Macura se domnívá, že ukončení prodeje papírových jízdenek rozhodně není diskriminační postup ze strany DPO.
„Cestující, ať již místní nebo přespolní, má nadále více možností, jak zaplatit za jednotlivou jízdu, například bezkontaktní bankovní kartou, SMS jízdenkou, nebo platbou přes aplikaci moje DPO, aniž by si musel nutně pořizovat kreditní jízdenku s přednabitým kreditem. Věřím, že vedení dopravního podniku má tyto otázky z pohledu platné legislativy dobře prověřeny a řádně ošetřeny,“ uvedl Macura.
„V žádném případě nejde o diskriminaci,“ tvrdí také ředitel DPO Daniel Morys, podle kterého od používání papírových jízdenek už dříve ustoupil například dopravní podnik v Londýně.
Ten využívá stejný odbavovací systém jako Ostrava, která od roku 2016 umožňuje cestujícím jednoduše platit přímo ve voze přiložením bezkontaktní platební karty k platebnímu terminálu.
Netiskne se přitom žádný papírový doklad o zaplacení jízdného. Revizor zjistí, zda má cestující zaplaceno, přiložením bankovní karty k přenosnému čtecímu přístroji.
Stěžovatel: Nevyužitá částka za 180 dnů propadne
Radek Iwoniak je ale přesvědčen, že o diskriminaci jde. „Lidem je odepíráno koupit si jízdenku v ceně platného tarifu. Pokud chtějí cestovat MHD a nemohou platit elektronicky, musí si pořídit kredit nad rámec cestovného. Kreditní jízdenka je v podstatě jednoduchá anonymní čipová karta, kterou lze opakovaně dobíjet předem danou finanční částkou a používat ve vozidlech DPO obdobným způsobem jako bezkontaktní bankovní karty. Jenže nejlevnější stojí sto korun, což se nevyplatí lidem, kteří nejsou z Ostravy, nebo místní MHD nevyužívají pravidelně, a potřebují jednorázově využít jednu desetiminutovou jízdenku v hodnotě 16 korun. Neproježděná částka navíc za 180 dní propadne, protože kreditní karta má omezenou platnost,“ vysvětluje Iwoniak.
„Kdo má přesně spočítané finance na jízdné v hotovosti, není schopný podle přepravních podmínek DPO uzavřít smlouvu o přepravě. DPO tak své cestující fakticky nutí být klienty banky, operátora nebo dopravního podniku v rámci služeb, které nesouvisí s cestováním,“ dodal Iwoniak, který právě v tom spatřuje diskriminaci cestujících v ostravské dopravě dotované městem.
Termín rozhodnutí není jasný
V případě, že by DPO podle inspekce porušil zákon, hrozí mu pokuta do výše pěti milionů, ale možná i žaloby o náhradu škody od cestujících, kteří byli pokutování za jízdu bez platného dokladu.
ČOI by mohla mít jasno nejdříve na konci března, ale možná i mnohem později. Podle mluvčího má inspekce na samotné zpracování podnětu a rozhodnutí o tom, zda nařídí kontrolu 30 dní, následně do dvou týdnů po ukončení kontroly a případném správním řízení musí s výsledkem seznámit DPO.
„Abychom mohli správně rozhodnout, musíme vše prověřit - pravděpodobně formou kontroly regionálního inspektorátu. Délka trvání kontroly se různí a délku celého správního řízení může v konkrétních případech velmi podstatně ovlivnit sama kontrolovaná osoba. Záleží na tom, do jaké míry využije svá procesní práva. Může se například odvolat k Ústřednímu inspektorátu ČOI. V praxi to znamená, že rozhodnutí může nabýt právní moci v ideálním případě v šesti týdnech po ukončení kontroly, ale pokud se DPO odvolá, tak mnohem později,“ dodal Jiří Fröhlich.
