Nosím Jarušku na rukou, říká její manžel. Sbírka na plošinu pokračuje

Přestože Jarku omezuje roztroušená skleróza už dvacet let a čím dál zásadněji, nevzdává svou práci ani péči o domácnost a desetiletého syna. Velkou oporou je jí manžel Honza. „Nemám problém s tím nosit Jarušku na rukou,“ říká v situaci, kdy už jeho žena sama nevyjde schody do jejich domu.

Vánoční sbírka na pomoc Jarce

Vánoční sbírku pořádá redakce iDNES.cz tradičně ve spolupráci s Nadací Agrofert a Kontem Bariéry, které pro letošní rok příběh Jaroslavy Brhlíkové doporučily. Plošina, díky které by mohla překonat pár schodů vedoucích do domu, stojí 480 tisíc korun. Pomoct můžete jakoukoliv částkou zaslanou na konto: 17111444/5500, variabilní symbol 1919.

Desetiletý syn Jarky hraje fotbal a přál by si, aby se na jeho zápasy mohla maminka ještě dlouho chodit dívat... přečtěte si celý příběh.

Společně s Nadací Agrofert a Konto Bariéry jsme se rozhodli vybrat ve Vánoční sbírce Jarce na plošinu, která by jí pomohla k větší samostatnosti a nebyla by odkázána jen na manželovu náruč. I když to pro něj není žádný problém, přece jen není vždy po ruce. „Dělám na směny a ráno by bylo problematické dojíždět zpět domu a pomoc Jarušce do práce.“

Příběh Jarky čtěte zde

Jarka bojuje s roztroušenou sklerózou, přitom pomáhá druhým. Teď pomoc ale potřebuje i ona sama

Na účet pro paní Jarku jste už poslali bezmála 300 tisíc korun a sbírka běží dál. Jarka i její manžel Honza jsou všem za jakýkoliv příspěvek nesmírně vděční. Jarka přiznává, že když si jinak bezbariérový dům kupovali, myslela si, že nemoc „přecvičí“ a těch pár schodů ke dveřím vždycky vyjde. Jenže nemoc má jiné plány.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Dnes už to není vůbec dobré. Vyjít pár schodů jí dá neskutečnou práci. „A teď už vím, že jednou je prostě nevyjdu vůbec,“ přiznala si, ale nevzdává se ani na minutu. 

Roztroušená skleróza: nevyléčitelná a nevyzpytatelná

„Obdivuji na ní tu sílu a chuť se vším bojovat. Jít dál a žít normálně. Někdo jiný slábne a vzdává se. Ona sice slábne, nadává, nebo je smutná, ale začne se s tím prát. Nevzdá se, a proto si jí strašně moc vážím,“ říká o ní její manžel a dodává, že její nemoc jeho život nezměnila. „Je to moje žena se vším všudy. Já to tak neberu, zdravá nemocná. Přizpůsobujeme se dané situaci. Je to každodenní kolotoč.“

Statečně se s máminou nemocí pere i desetiletý Honzík, nadšený fotbalista, který by si přál, aby se na něj máma dál mohla chodit dívat na zápasy. „Pomoc mamince nevnímáme se synem jako pomoc, ale jako povinnosti, jaké mají jeho vrstevníci. Obecně nepomáhá rád, ale manželka říká, že když nejsem doma, je naopak velice ochotný a chce pomáhat se vším, běhá pro tašky, všechno chce podávat, aniž by mu o to říkala,“ líčí situaci Jarčin manžel.