Zánětlivá infekce
Odborně se jí říká gingivitida a projevuje se zarudnutím, zduřením a krvácením. Hlavní příčinou je hromadění bakterií, které dráždí sliznice a dásně a mohou způsobit jejich zánět. Kromě toho může dojít k vytváření takzvaných kapes mezi dásněmi a zuby. Ty se posléze mohou prohlubovat a vést například k parodontitidě.
U gingivitidy platí, že nejlepší prevence spočívá v hygieně a pravidelných návštěvách dentálního hygienisty, a to i proto, aby se případný zánět podchytil včas. „Je potřeba si uvědomit, že pokud má pacient zánět dásní, tak při každém jídle i čištění zubů se bakterie vlivem podráždění dásní dostávají v nějaké míře do krevního oběhu. U celkově zdravého jedince si s tím poradí imunitní systém. Pokud se však jedná o člověka například s diabetem nebo nějakým jiným onemocněním ovlivňujícím obranyschopnost, je bohužel možné, že se bakterie usadí někde ve vzdálených místech těla a mohou způsobit zdravotní obtíže,“ vysvětluje Ondřej Šrámek, vedoucí lékař Dentální kliniky Hradčanská.
Špatný dech
„Halitóza, foetor ex ore nebo jednoduše zápach z úst je nejčastěji způsoben zanedbanou zubní hygienou – přemnožené bakterie pak produkují nevábně zapáchající odér. Ten bývá spojený také se zubním kazem, parodontózou nebo zubním kamenem. Další příčiny lze hledat především v aromatických potravinách, jakými jsou česnek či cibule, v kouření, konzumaci alkoholu nebo v ranním suchu v ústech, kdy přes noc dochází ke snížení slinné sekrece a samoočišťování úst. Někdy i některé léky mohou snižovat slinnou sekreci a vést tak ke zhoršení stavu,“ říká Ondřej Šrámek.
Prevencí zápachu je samozřejmě kvalitní pravidelná hygiena, jejíž nedílnou součástí je používání mezizubního kartáčku. Vhodné je doplnit ji ústními vodami, škrabkami na jazyk či žvýkačkami bez cukru. Sáhnout můžete i po přírodních kapslích či sprejích s obsahem mátového, petrželového, eukalyptového nebo tea tree oleje, které dlouhodobě osvěžují dech, ale příznivě působí i na dásně a redukují zubní plak.
Omezte konzumaci sladkostí, protože cukr je živnou půdou pro bakterie. Pijte také vodu v dostatečném množství, protože ta podporuje tvorbu slin, které zamezují množení bakterií. Za zápachem z úst mohou být ale také nemoci jako reflux, selhání ledvin, infekce, diabetická ketoacidóza. Pokud se ani po režimových opatřeních dech nezlepší, raději navštivte zubaře nebo svého lékaře.
Afty
Jedná se o bílé až nažloutlé vřídky zarudlé na okrajích, které se vyskytují na vnitřní straně tváří a úst nebo na spodní straně jazyka. Afty jsou doprovázené nepříjemnou bolestí, znesnadňují žvýkání, polykání i mluvení. Přesná příčina jejich vzniku dodnes není známa. Nejčastěji se vyskytují u lidí s narušenou imunitou, u žen před menstruací kvůli hormonálním výkyvům, u kuřáků a u těch, kteří dlouhodobě čelí stresu.
Uvádí se ale i nedostatek vitaminu B, kyseliny listové nebo železa. Afty obvykle ustoupí samovolně během sedmi až deseti dnů. Nepříjemnou bolest, která je provází, lze utlumit pomocí speciálních roztoků a gelů, které mají anestetické účinky. Přípravky vytvářejí na aftu tenkou vrstvu, která chrání před podrážděním jídlem či dalším nežádoucím poraněním. Protizánětlivé účinky mají i odvary z heřmánku a šalvěje. Zklidnit bolavou sliznici a dezinfikovat ji pomáhá i propolis, který je osvědčeným receptem i na další potíže v ústní dutině.
Zubní kámen
Nejenže vizuálně kazí úsměv, ale také podporuje vznik parodontózy, přispívá ke vzniku zubního kazu a ve vážnějších případech může způsobit i ztrátu zubu. Zubní kámen je jednoduše řečeno ztvrdlý zubní plak a vzniká usazením iontů kalcia ze slin do měkkého zubního plaku. Plak způsobují bakterie, které metabolizují cukry z potravy.
Proto by správné a důkladné čištění chrupu mělo být základem veškeré dentální péče. Důležité je také nezapomínat na doplňky v podobě mezizubních kartáčků či zubní nitě, protože tyto pomůcky dokážou vyčistit i těžko přístupná místa v ústech.
Pravidelně také vyměňujte kartáček, ideálně jednou za měsíc. Pokud si budete každý den zuby pečlivě a správně čistit, kámen nemá šanci.
Zubní kaz
Nejčastější příčinou vzniku zubního kazu je špatná a nepravidelná zubní hygiena. Ta má pak na svědomí množení bakterií, vznik zubního povlaku a následného kazu. Za kazem mohou stát i špatné stravovací návyky, především přílišné mlsání sladkého jídla či pití. Cukr totiž pomáhá vytvářet kyseliny a je hlavní potravou bakterií, které vedou ke kazu nebo usazování zubního kamene.
„Bolest zubu je bohužel pozdním příznakem kazu. Zubní kaz se vytváří postupně a nenápadně, dlouhou dobu se vůbec neprojeví. Naopak časným projevem zubního kazu může být malá skvrna demineralizované (změkčené) skloviny na povrchu zubu. V tento moment zachycený vznikající kaz jsme ještě schopni zastavit,“ říká Ondřej Šrámek.
Dalším příznakem zubního kazu mohou být viditelná, nejčastěji tmavá zabarvení, porušení celistvosti povrchu a citlivost při konzumaci potravin. Proto je velice důležité chodit na pravidelné prohlídky k zubaři, a to alespoň dvakrát do roka. Lékař může velmi jednoduše a hlavně včas odhalit počínající kaz, na který bychom sami nepřišli.
Zubní váček
„Zubní váček je v podstatě místo, ve kterém se mobilizuje imunitní systém tak, aby zabránil šíření infekce ze zubu dále do těla. Tento stav často bývá dlouhou dobu nepozorovaný. Může ovšem přijít spouštěč, který tuto rovnováhu naruší. Bakterie se poté mohou rozšířit dále do těla. Nejdříve do okolí zubu a následně i do vzdálených míst pomocí krevního oběhu. Projevy takového rozšíření zánětu bývají velice nápadné a pro pacienta nepříjemné. Jsou spojeny s teplotou, otokem postiženého místa, zarudnutím, ztepláním a celkovou alterací jedince,“ říká zubní lékař Šrámek. V terapii je často potřeba nejen odstranit zdroj infekce, ale také doplnit léčbu antibioticky.
Proč a jak si čistit jazyk
Tělo používá jazyk jako jeden z orgánů vylučování toxinů. Běžným zubním kartáčkem je neodstraníte, protože se na něm zachytí a přemístí se jinam. Škrabka na jazyk odstraňuje až 75 % usazeného biofilmu (organizovaná vrstva mikrobů). Pokud se povlak jazyka, který jasně signalizuje přítomnost toxinů v těle, pořádně neodstraní, spolknutím se vrací do zažívacího systému a může po určité době působit problémy.
Tyto toxiny totiž poskytují vhodné podmínky pro bakteriální a kvasinková onemocnění v trávicím ústrojí a v dutině ústní. Tak dochází i k častějším zánětům nosohltanu a infekcím dýchacích cest obecně. Po „oškrábání“ jazyka si také lépe vychutnáte jídlo díky tomu, že jsou chuťové pohárky zbavené nánosu nečistot, toxinů a bakterií.
Co dovedou bylinky
Na pomoc při péči o ústní dutinu lze použít například tinkturu z borovice sosny, která přispívá ke zdravé funkci kostí a chrupavek. Při parodontóze můžete sáhnout po tinktuře z dubu, odstranění zubního plaku podporuje žvýkání čerstvé máty, šalvěje nebo bazalky.
„Zklidnit bolestivé dásně pomáhá chladivá aloe vera, měsíček lékařský, šalvěj lékařská či heřmánek, které brání šíření zánětů. Vhodné je používat také lichořeřišnici nebo třezalku, které podporují zdraví dásní a hojí sliznice,“ radí bylinkářka Jarmila Podhorná.
Pro kompletní péči o hygienu v ústní dutině doporučuje bylinkářka nasadit kúru z tinktur grepu, penízovky a olše, která povzbuzuje obranné reakce proti mikrobům, zvlhčuje sliznice a pomáhá udržovat mikrobiologickou rovnováhu v těle. Užívat lze rovněž odvary z různých bylin k výplachům ústní dutiny. Vhodné jsou například šalvěj, přeslička a máta, které mírní krvácení dásní.
