Sociální distanc, ze všech stran valící se informace, co (ne)dělat, obava ze strachu o pracovní místo, děti většinu času zavřené doma bez kamarádů, dostatečného pohybu a okolních vjemů, to je jen malý výčet života dnešní doby. A některým z nás už toto vše přerůstá přes hlavu, jak se říká.
Mnozí propadají stále častěji strachu, úzkosti, depresi, osamělosti a pocitu beznaděje. Kromě toho, čím déle situace trvá, objevují se vyšší čísla nakažených, varování před mutacemi viru, vyhlídky na brzký návrat „do normálu” jsou v nedohlednu, propadáme do vod temnoty hlouběji a hlouběji.
Smutnou skutečnost potvrzuje zkušenost EFT-terapeutky (terapeutky emoční psychologie) Anny Paškové. „Od loňského léta se zájem o terapie ztrojnásobil. Obracejí se na mě mnoho nových klientů nejen s potřebou začít osobní terapie, protože už jim v jejich životě není dobře, ale velmi často se na mě obracejí také s dotazy, co dělat, jak si poradit v této pandemické době. Lidé se obecně potýkají s problémy, které jim život přináší i bez koronaviru, ale ty problémy, které trvají, se kvůli pandemii jen prohlubují. Lidé je už doslova nezvládají,“ vysvětluje.
Psychohygiena v době pandemie: Jak se z toho všeho nezbláznit a být šťastný |
Ač nevíme, co nás za pár minut, hodin, dnů čeká, snažte se nepropadat panice. Ponechte si selský rozum, věřte vlastní intuici. Nežijte v bublině plné strachu. Pokud pociťujete, že ztrácíte pevnou půdu pod nohama, zkuste vnést do bytí více veselí a nového vzruchu.
Vždy mějte řád, a to i tehdy, když pracujete z domova, máte „na krku” děti, které vyžadují neustálou péči, navíc na vás leží celá starost o domácnost, což vám přirozeně bere sílu a elán.
Je nesmírně důležité ponechat si pár minut pro sebe. Jestli máte to štěstí, držíte se v psychické pohodě, neusněte na vavřínech. Psychickou a fyzickou kondici posilujte.
„Každý člověk je jinak odolný, nachází se v jiné situaci, nicméně pravdou je, že nekončící mediální tlak a záměrné vyvolávání strachu, zasáhlo svým způsobem naprosto všechny. Vím to z vlastní zkušenosti, enormně totiž přibývá sociálních fóbií, obsedantních poruch z nákazy, doteků, apod…,“ potvrzuje Anna Pašková.
Vyvarujte se negativních zpráv
V první řadě proto minimalizujte vliv zmíněných negativních zpráv. Nemusíte den co den brouzdat po internetu, studovat aktuální dění, večer sedět přilepení u televizní obrazovky, hodiny poslouchat „zaručené“ informace.
Nehádejte se s okolím o (ne)pravdě kolem koronaviru. Nepřemýšlejte před spaním nad konspiračními teoriemi. Čím více budete potlačovat to ošklivé z okolí, tím lépe se vám bude dařit.
„Dobrá zpráva je, že psychická odolnost se dá vědomě zvyšovat. Stojí to úsilí, ale jde to. Je potřeba pochopit, že žádná obtížná situace, která nám hází klacky pod nohy, není nepřekonatelný problém, ale výzva, i když někdy velmi složitá. Platí, že neúspěchem není pád, ale neschopnost zvednout se,“ říká terapeutka Pašková.
Každodenní pohyb by měl být samozřejmostí. Spojíte příjemné s užitečným. Prospějete psychice, vylepšíte své křivky.
Trpí i děti
Žádný rodič nemůže dítěti vynahradit kamarády. A to ani tehdy, kdy se ratolestem věnujete, hrajete si s nimi, chodíte na dlouhé procházky, děláte vše pro jejich blaho. Děti pro zdravý rozvoj potřebují vlastní prostor, například v podobě běhání venku s vrstevníky, vjemy z okolí a celkově kontakt se světem.
Bohužel, doba je taková, jaká je. Školy jsou zavřené, sportovní kroužky pozastavené, vládní představitelé doporučují se nesdružovat, takže nejmenší jsou zavřeni za dveřmi domova, společnost jim dělá jen mobil a počítač, což je špatně.
„Počet dětských pacientů s psychickými problémy se během pandemie celosvětově zvýšil mnohonásobně, což je smutné. V rodinách, kde mají děti podporu v rodičích, je situace jednoduší. Horší je to v rodinách, kde probíhají hádky a neshody, v horším případě vládne alkohol, násilí a psychický teror, to pak děti nezvládají, hledají pomoc, kde se dá, případně najdou nešťastné východisko v podobě sebepoškozování, začínají koketovat s drogami a alkoholem,“ upozorňuje terapeutka.
Online výuka může spustit dětskou závislost na internetu, varuje psycholožka |
A dodává, že z vlastní zkušenosti ví, že u mnoha dětí převládá vysoká frustrace z izolovanosti. Děti postrádají pohyb, kroužky, legraci s kamarády.
„Některým introvertním dětem nynější způsob výuky možná vyhovuje, navíc to jsou známky zadarmo, přesto situace jako taková dětem leze na nervy, začínají býti silně apatické,“ varuje před riziky odbornice.
I malé změny pomohou
Když je člověk v negativním nastavení, připadá mu vše zbytečné, proto jsou takoví lidé více leniví a prokrastinují. Mají rádi výmluvy. Už jen samotná představa, že jdou dělat něco jinak, že se pouštějí do akce, je vyčerpává. Nemusíte ale vyšplhat hned na Sněžku, stačí se jít projít jen na pár minut kolem svého domu.
Každý malý krok znamená velký úspěch, protože jste se rozhodli dělat něco pro lepší zítřky. Začněte tedy drobnou změnu, jakoukoliv, třeba konečně udělejte pořádek v šatní skříni či na půdě, uvařte něco dobrého, zacvičte si, prostě vyčistěte hlavu, přepněte na jinou činnost. Přestaňte chvíli přemýšlet o tom, že život nemá cenu.
Najděte si alespoň jeden pozitivní návyk
Malou změnou člověk změní celkově svůj pocit. Při pouhé procházce vnímá nové podněty, než když stále sedí ve svém pokoji. Prodýchá se. Okysličí krev. To všechno napomáhá změně nálady.
Starosti a špatné myšlenky sice nezmizí hned, ale na chvilku je zaženete a dovolíte vstoupit jiným myšlenkám, což vše ošklivé na čas upozadí.
Rada na závěr: Neopomíjejte kvalitní spánek, pravidelný pohyb, dobré jídlo plné důležitých vitamínů, zdroje radosti a smíchu, to vše podporuje naši psychiku a imunitu.
