Úterý 18. května 2021, svátek má Nataša
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 18. května 2021 Nataša

Neurovědec: Pandemie stvoří dvě skupiny lidí, zocelenější a vystrašenější

Rozstřel   10:00
Profesor psychiatrie a renomovaný neurobiolog Jiří Horáček říká, že pro mnohé z nás je pandemie zkušeností, která nám přenastaví hodnoty. V rozhovoru s Elen Černou pro pořad Rozstřel také popisuje, jakou je současná vakcinace proti covidu-19 obrovskou psychickou vzpruhou pro seniory.

Jak jsme na tom, co se národního duševního zdraví týká, po roce s covidem?
Covid má bezpochyby velký dopad na duševní zdraví nejenom u nás, ale všude ve světě. Vlastně první statistiky o tom, že se celé populaci zhoršuje psychický stav, přišly už loni z čínského Wu-chanu, kde se ukázalo, že skoro polovina lidí v té době na začátku pandemie strádala nějakými psychickými problémy. Nejinak to dnes víme u nás, že třeba depresivní potíže stouply v České republice třikrát a úzkostné potíže stouply dvakrát, takže ten dopad je bezpochyby zcela zásadní.

Otázka, která ještě není úplně vyřešená, je, jestli to zhoršení celkového psychického stavu populace se týká populace jako takové, anebo se týká i psychiatrických pacientů. Zatím to vypadá, že psychiatričtí pacienti to možná snášejí o trošku lépe než obecná populace, což je zajímavý jev.

Co je největším spouštěčem u běžné populace? Je to ona nejistota, obava z onemocnění, stres, sociální distanc? Víte už, co se na tom nejvíce podílí?
Je to především ta nejistota. Tolerance nejistoty je osobnostní rys, který je u každého člověka trošku jinak vyjádřen, a lidé, kteří mají nižší toleranci nejistoty, jsou na tom hůře. Prostě proto, že jsou zvyklí, že jejich život může být a nebo je predikovatelný, rádi vědí, co bude. Potřeba kontrolovat svůj život, tedy držet ho pevně v rukou, je v populaci různě distribuována a bezpochyby zrovna tento parametr je to, co přivádí lidi do poměrně vysokého psychického stresu.

Těšit se denně na něco, je teď zvlášť důležité, řekl v Rozstřelu psycholog

Když hovoříme o stresu, tak ten je možné rozlišit na stres, se kterým se dá pracovat, tedy ten, u kterého mám pocit, že nad ním mám kontrolu, a pak na zátěž, nad kterou už kontrolu nemám. A tato pandemie je právě výzvou proto, abychom se učili, že jsou v životě situace, které nejsou úplně pod naší kontrolou, a s tím se musíme smířit.

Osobně jsem si během pandemie několikrát vzpomněla na svou babičku, která vyrůstala za druhé světové války. Rodina se rozdělila, její otec byl totálně nasazen v Německu, zemřeli jí dva sourozenci, potraviny na příděl, zažila bombardování. Přesto si ji pamatuji jako velmi energickou a pozitivní ženu. Byla tahle generace „z jiného těsta“?
Určitě ne, ale byli zvyklí na něco jiného. Dopad nějaké nové situace závisí na tom, s čím to srovnávám v rámci vlastního horizontu svého osobního života a své osobní životní zkušenosti. Lidé se během třicetileté války nebo za druhé světové války nebo vůbec prostě v těch krizových periodách dějin měli hůř, žili tedy ještě v mnohem větší nejistotě než my. Ale dopad na naši psychiku je dán čistě porovnáním s tím, co je v mé zkušenosti, ve zkušenosti mého života, tedy ne až tak moc, co je zkušeností předchozích generací.

Takže naše babičky ta zkušenost z dětství formovala a my, protože jsme doposud žili v relativním klidu, tak se teď s tím pereme?
Přesně tak. Ony jsou v podstatě dvě možnosti, co nám to dá, co nám ta zkušenost s pandemií přinese. Jedna věc je, že nás to přenastaví a že si budeme vážit klidnějších fází svého života, klidnějších fází dějin, které nás snad nyní očekávají, případně budeme rány života snášet lépe a s větším nadhledem. To je tedy jedna možnost. Ta druhá možnost je, že pandemie nebo ta krize spojená s pandemií některé lidi naopak zcitliví a mohou být víc vystrašení a víc reaktivní i potom, co to odezní. Úkolem nás profesionálů, a v podstatě je to třeba i trošku cílem našeho rozhovoru, je lidi připravit na to, že si z pandemie mohou také něco vzít, a tím v žádném případě nechci zlehčovat ten dopad. Ona je to skutečně tragédie.

Prof. MUDr. Jiří Horáček PhD.

  • Výzkumně se zaměřuje na funkční zobrazení mozku a zabývá se neurobiologií schizofrenie a deprese, mechanismem účinku antipsychotik a psychedelik, modelováním aktivity nervové tkáně a behaviorálním efektem psychoaktivních látek.
  • Pracuje v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2007–2009 a 2015–2017 působil jako předseda výboru České neuropsychofarmakologické společnosti (ČNPS).
  • Autor nebo spoluautor několika monografií a víc než 200 článků v odborných periodicích. Nejvýznamnější publikace věnoval neurobiologii léčby sluchových halucinací, neurobiologií schizofrenie, souvislostí mezi náladou, aktivitou serotoninu v mozku a citlivostí k inzulínu a mechanismu účinku psychedelik.

Která generace je v tuto chvíli pandemií psychicky postižena nejvíc?
Ten dopad na seniory v té první fázi separace byl jistě větší, teď je už řada seniorů oočkovaných, jejich stav se skutečně zlepšil a je to i vidět. Třeba já to vidím v ambulanci – jakmile ti pacienti dostanou vakcínu, tak jim klesne zátěž spojená s touto fází. Teď je pravděpodobné, že to bude víc dopadat na mladé lidi a na děti.

Jinak ta distanční výuka, tedy přes obrazovku, akceleruje ještě jeden trend, který jsme viděli obecně ve výuce v posledních letech, a to je tendence, aby se vylepšovaly u dětí schopnosti rychle vyhledávat informace, což je snad vhodné v tomto digitálním věku, ale to se děje za cenu ztráty nějakého celkového vzdělávacího rámce, který my potřebujeme jako vánoční stromeček, abychom pak na něj ty poznatky dokázali věšet. Tady je klíčová úloha pedagoga.

Co s našimi a především tedy těmi dětskými mozky dělá ona komunikace přes displeje počítačů? Má to nějaký vliv na fungování mozku?
Určitě to bude mít vliv na fungování mozku, což je vlastně všechno, co se týká naší psychiky a našeho prožívání. Já doufám v jednu věc, že ono digitální kontaktování se s lidmi povede ke kultivaci této formy. My to dobře vidíme na psychoterapii – když mám velmi těsný kontakt s člověkem, potřebuji reagovat vlastně na všechny jeho neverbální signály, které vysílá, a to přes tu obrazovku jde výrazně hůř. Je ale možné se to naučit, můžu prostě instruovat klienta, aby se při psychoterapii osvětlil lampičkou, abych na něj pořádně viděl. Taková jednoduchá pravidla, která zásadně mohou zkvalitnit onen kontakt.

Rozstřel: Jiří Horáček - celý záznam

Rozstřel: Jiří Horáček - include

Když se ještě zastavím u fungování našeho mozku, proč najde mozek často ve spánku řešení situace, kterou při plném vědomí a běžném denním provozu nebyl schopen řešit?
Víte, řešení nějakého problému znamená najít souvislost mezi sadou dat, kterou mám před sebou. To znamená, kde jsem třeba něco nechal, kde jsem byl, kde jsem mohl nechat klíče a tak dále. Uvnitř nějaké sady dat já hledám řešení. Na začátku vyjdu z nejpravděpodobnějšího řešení, kde by dotyčná věc mohla být, což mi vytvoří nějaký iniciální model, a ten já následuji. Onen iniciální model se ale nedaří, protože kdyby se dařil, tak klíče najdeme, a já ho furt do jisté míry řeším a ty ostatní alternativy jsou od toho původního modelu daným způsobem odvozovány, je to ale přemýšlení stále v jedné linii. A tím, že se vyspím nebo že na to přestanu myslet, že prostě rozostřím tu svoji mysl, resetuju systém, opustím stávající struktury. A toto umožní, aby vyrostla nějaká nová interpretační struktura, která to řešení najde. Přestanu tak být zakletý původním soustředěním.

Dá se tedy fungování mozku přirovnat k počítači?
To se ptáte moc hezky, ale ono je to trošku složitější. Mozek a počítač je špatná analogie. To už je dávno vyvráceno. Mozek funguje jinak než počítač prostě proto, že není tak moc algoritmizován. Počítač pracuje algoritmicky, kdežto mozek hledá ta řešení sám.

Z kolika procent vlastně využíváme mozek?
Často se uvádí, že používáme deset procent, ale to je chyba. My jako neurovědci s tím zásadně nesouhlasíme, nikdy to spočítáno nebylo. Vlastně ani nevíme, jak by se to mělo počítat, když ani nemáme úplně přesnou představu, jak třeba počet synapsí a počet neuronů souvisí s bity informací, které jsou zpracovány v mozku, a jak ty bity přesně stanovit a kvantifikovat. Takže tato otázka je téměř bezpředmětná. Traduje se, a to i v učebnicích, že člověk používá část mozku, ale my s tím nesouhlasíme. Nevíme to a nevíme ani, jak se na to zeptat. Mozek funguje, tak jak funguje, a má obrovský potenciál se rozvíjet a vidět nové souvislosti a nové struktury.

Co všechno ovlivňuje to, jak vnímáme realitu? A kde je hranice mezi pouhým názorem na svět a duševní nemocí? Odpovědi i na tyto otázky najdete v Rozstřelu a celém záznamu rozhovoru moderátorky Elen Černé s hostem po Skypu, kterým byl profesor psychiatrie a neurobiolog Jiří Horáček, který pracuje v Národním ústavu duševního zdraví a na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Autoři: video.iDNES.cz, , iDNES.tv
  • Nejčtenější

Ideální počet sexuálních partnerů existuje, ale opravdu ho chcete znát?

Tři jsou málo a osmnáct je moc. Nevíte, kde mají hranice ostatní a vlastně ani netušíte, jak si udělat obrázek o tom,...

Manželovi se líbím štíhlá, říká Anděla po shození 24 kilogramů

Anděla Čelková se už nevešla do žádného oblečení a dělalo jí značné problémy se ohnout. Proto se rozhodla pro změnu....

Týraná a popálená žena se snaží prorazit jako modelka

Modelka Světlana Alexeeva se svěřila se svým tragickým životním příběhem. Jako dítě byla týrána vlastní matkou a...

Nejlepší polohy na spaní. Která brání chrápání a kdy si uleví záda?

Na boku, břiše nebo zádech – asi každý máme svou oblíbenou polohu. To, jak spíme, nás ovlivňuje víc, než tušíme. Hlavně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zakazovali jí hrát si s Barbie, tak se jí žena v dospělosti stala

Dvacetiletá modelka vylepšená plastickými operacemi si říká Jessy Bunny a sebe samu považuje za živoucí Barbie. V...

Zapomenutý Čech třikrát přelstil gestapo. Francouzi mu dali válečný kříž

Premium Za války byl jedním z nejaktivnějších členů československého odboje ve Francii. Převáděl lidi přes hranici, z ilegality...

Nejsme Slované ani Germáni. Češi mají unikátní mix genetických profilů

Premium Čemu vlastně Slované věřili? Byli skutečně beránci? Či si libovali v krvavých rituálech a bojích jako Germáni? Čeho se...

Tisknu se k zemi. A rakety se blíží! Reportérka pod sprchou raket Hamasu

Premium Ležím na trávníku, příjemně teplý večer. Byla by to pohoda, ale je to peklo, místo hvězd totiž počítám na nebi zásahy...

  • Další z rubriky

Týdenní horoskop pro ženy všech znamení od 17. do 23. května

Týden začíná a hvězdy vašemu znamení mohou pomoci k tomu, abyste následující dny nejen zvládla, ale také si je užila,...

Podobáte se Meghan, nebo Kate? Mateřské války rozdělují a polarizují ženy

Premium V třaskavém interview u Oprah Winfrey řekla vévodkyně Meghan (kromě spousty šokujících věcí) na adresu své švagrové...

Šikana má nové jméno: body shaming. Řekněte stop a naučte se mít ráda

Premium Často se o tomto problému veřejně mluví a ještě častěji se bagatelizuje. Hlášky typu „Neměla bys trochu zhubnout?...

Mívala jsem úchylku na kabelky i nadměrné velikosti, říká Markéta Děrgelová

Je možné, že v době, kdy budete číst tento rozhovor, už bude herečka Markéta Děrgelová šťastnou maminkou. Dvojnásobnou....

Bohuš Matuš se oženil v Krtkově světě. Vzal si o 30 let mladší Lucii

Bohuš Matuš (47) a Lucie Palkaninová (18) jsou manželé. Vzali se ve středu odpoledne v rodinném parku Krtkův svět v...

Zatím jsem spíš studentka než modelka, říká šestnáctiletá dcera Kubelkové

Ivu Kubelkovou (44) si všichni pamatují první vicemiss roku 1996 a několikanásobnou vítězku ankety o nejkrásnější...

Twitch se stává Pornhubem pro děti, zaplavily ho streamerky v bikinách

Streamovací služba Twitch má poměrně přísná pravidla pro zobrazování sexuálního obsahu, některé uživatelky v nich však...

„Rasistická“ rýže Uncle Ben´s končí. Dostala nové jméno i obal

Celosvětově známá značka rýže, dosud známá pod názvem Uncle Ben’s, oficiálně změnila jméno. Nyní se bude v regálech...

Princ Harry: Žil jsem jako v zoo. Podívejte, co to udělalo s mou matkou

Na streamovací službě Apple TV+ bude mít brzy premiéru dokument týkající se psychického zdraví, vytvořený princem...