Pozor, negativista. Jak se bránit lidem, které ovládají černé myšlenky

Každý má občas náladu pod psa, chuť postěžovat si, obavy, že se něco nepovede, prostě „den blbec“. Pro někoho je ale takový postoj životním názorem, je to negativista.

ilustrační snímek | foto: Shutterstock

Čtenářka Kateřina B. ze Sokolova nám napsala: „Náš starší syn je hodný, pracovitý kluk, ale má smůlu na ženy. Od toho mladšího už máme dvě kouzelné vnučky, ale ten starší si před časem prošel ošklivým rozvodem bezdětného manželství. 

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

Jakž takž se z toho dostal a už má novou známost. Právě ta mi dělá starosti. Je o dost mladší než on, hezká, ale hlavně má hrozně zvláštní povahu. Nic jí není po chuti, pořád si na něco stěžuje. Vymýšlí katastrofické scénáře a žije v neustálé hrůze z toho nejhoršího. Podle ní nic nemůže dopadnout dobře. 

Kluk se v ní vidí, ale mně se nelíbí, jaký na něj má vliv. Změnil se. Dřív se rád bavil a dělal legraci. Teď bručí, odsekává mi, jen se lituje a stěžuje si na věčnou smůlu. Ze všeho nejvíc se bojí, že ho ona opustí. Já si ale myslím, že by to bylo to nejlepší, co by ho mohlo potkat – nás všechny.“

Zdatní upíři

Zapřemýšleli jste, jestli náhodou také nejste takoví „černomyšlenkáři“? Doufáme, že ne. Protože pak byste to neměli v životě lehké a pro lidi kolem vás by to bylo snad ještě těžší. 

Soužití, spolupráce, ba dokonce jen přítomnost jsou s negativistou velmi obtížné a vyčerpávající disciplíny. Tím víc, že tihle lidé jsou obvykle i velmi zdatní upíři energie. 

Sedí vám na krku a valí do hlavy negativismy. Jen stěží si pak uchováte aspoň špetku optimismu a pozitivního pohledu na svět, život, vztahy i lidi. Negativisté vidí jen samé problémy, a pokud zrovna žádný není na obzoru, sami si ho vytvoří nebo vymyslí.

Naše rada

Nejlepší je od negativistů prchat tak rychle a daleko, jak jen to jde. Jinak hrozí, že vás přetáhnou na „temnou stranu“. Pokud se kontaktu s nimi vyhnout nedá, pak před nimi chraňte svou životní energii a optimismus. Nezáviďte, nepomlouvejte, planě nekritizujte, nenechte se nakazit sýčkováním. Udržujte si pozitivní myšlení. Ukažte jim, že na světě je spousta skvělých věcí.

Život není procházka

Negativní emoce a pocity samy o sobě nejsou zas tak špatné. Někdy jsou správnou reakcí na vzniklou situaci. Stejně tak neškodí připustit si, že ne všechno v životě dopadne dobře, že nás nečekají jen samé úspěchy. 

To ale nejsou důvody k tomu, abychom složili ruce do klína, přestali se snažit a jen žehrali na nepřízeň osudu. Správně využité negativní myšlenky nás jako motivace mohou posunout dál, umožnit nám změnu toho, co si ji zaslouží.

Hledáme světlo

Do negativních postojů a myšlenek lidé někdy sklouznou, když se dostanou do složité životní situace. Když se jim nakupí několik problémů najednou (pracovní, osobní, vztahové, zdravotní, finanční), pak nevidí „světlo na konci tunelu“. Zaslouží si pomoc, protože až obtíže pominou, vrátí se většinou k pozitivnějšímu náhledu na život.

Pokud je negativismus celoživotní postoj, pak si ho dotyční nejspíš přinesli už z rodiny. Obvykle mají velmi nízké sebevědomí a sebedůvěru. Když vám bude někdo už od útlého dětství opakovat, že nic nezvládnete, nedokážete, nic nedopadne dobře, nikdo vás nebude mít doopravdy rád a podobně, jen těžko vám to nezaleze pod kůži.

Pozor, tenhle je negativní!

Většinou nedá moc práce zjistit, že máme co do činění s negativistou:

• V jeho řeči převládají zápory a slova negativně zabarvená.
• Většinu konverzace tvoří závidění, pomlouvání, kritizování ostatních, zpochybňování výsledku.
• Libuje si ve vyhledávání a vykládání příběhů katastrofických, děsivých, tragických, špatně končících.
• Neumí být šťastný, upřímně se radovat z úspěchů svých ani cizích.
• Dělá mu dobře neštěstí a problémy druhých lidí.
• Bývá ale nadměrně kritický i sám k sobě, nevěří si, zpochybňuje své úspěchy.
• Obklopuje se podobně smýšlejícími „černými havrany“.