- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
ahoj chci se zeptet zda by mi někdo vysvětlil jaký je rozdíl mezi potratem a interupcí.děkuju pa
Proč se o psychických následcích nemluví?? Mělo by se o tom mluvit stejně hodně, jako o všem jiným!! Zenska do toho spadne a je na to vetsinou sama.
A proto se to musí ženám pořádně "osladit". Nejrozumější byl prof. Švejcar.
Ten kdo sel na potrat dobrovolne, ten se s tim vyrovnava asi vcelku dobre.To ale neni muj pripad,snad bohuzel. Ja tloukla rukou do zdi, do trech dnu mi zbelaly vsechny vlasy a dodnes v ten smutny den zapaluji svicku. Dnes by mu bylo 17 let. Mam dva syny, ale i pro toho tretiho, mam misto v srdci navzdy. Pa a vsem podobnym preju silu vse zvladnout
Mam kamaradku a ta od te doby, co na potrat sla neustale place a s nikym nechce mluvit. Neumim si uplne predstavit co proziva.. Rada bych ji pomohla, nevite jak ji pomoci?
Ona pomoc je, ale neni vubec prijemna. C.G. Jung resil podobny pripad (a ja bych ho videl jako hodne modelovy). Zena umyslne zpusobila smrt sveho ditete (je to trochu slozitejsi). A jako nasledek vytesneni se ji rozvinula silna rezistentni schizofrenie - viz Tavistocke prednasky.
Jung se nakonec rozhodl zenu "natvrdo" konfrontovat s jejim toho casu jiz vytesnenym cinem. Vysledek byl mimoradne prekvapivy (pro Junga) a obecne vzato celkem logicky. Zena nejen dokazala zpracovat fakt, ze je vrazedkyne, ale behem nekolika dnu se uzdravila a za 3 tydny byla jako uplne zdrava propustena bez jakekoliv pozdejsi recidivy schizofrenie.
Ono clovek si muze nalhavat o detech a plodech co bude chtit. Kreslit si grafy a zaklinat se kdovi cim. Ale svemu vlastnimu SVEDOMI neunikne. Tohle vam potvrdi i kriminaliste - dost neodhalenych vrahu se po letech prizna, jen aby si ulevili na svedomi.
Nevim jestli se citite dost silna na takovou konfrontaci, kdy by jste ji konfrontovala a zaroven pri ni stala.
Chodíte odhalené pupek i záda a pak pláčete ,že jste potratily.A ještě máte tu drzost nás muže s toho vinit.
dvojčat před dvěma lety a pořád se z toho nemůžu dostat - k psychickým problémům mě začaly bolet nohy, hlava... A přišlo to všechno později, měsíc po tom jsem byla ještě OK. Tělo samo nějak zareagovalo
Ja tedy potrat podstoupila a velmi se raduji ze jsem si pri studiích nezkazila zivot a svoji budoucnost. A vycitky typu, co kdyz uz nikdy dite mit nebudu? ..to je viz major
Celkem drsny a asi sobecky postoj. Svedci o zvlastnim zebricku hodnot. Lidsky zivot jako "neco", co kazi zivot.. hmm. Drazsi než lidský život jsou asi už jen kozačky, kabelka, nebo auto.
Pokud Vam Vase matka nekdy rekla, ze jste ji zkazila zivot, je mi to lito.
Myslím si, že je minumum žen, co podstoupí umělý potrat s radostí. Není to lehké rozhodnutí a vždy závisí na konkrétní situaci. Nechci tím snižovat bolest ze ztráty miminka, na které se těšíte, ale vadí mi, když někdo odsuzuje něco, co sám nezažil.
Článek je pěkně napsaný.
Znám několik párů, které si již několik let přejí mít vlastní děťátko, ale bez úspěchu. A také znám několik maminek, které toužebně očekávaly miminko a přišly o něj. V těch chvílích jsem si ještě více uvědomila jak veliký je to dar mít děťátko a jsem šťastná, že mám dvě zdravé holčičky. Mít děťátko je dar a nesmí být bráno jako "něco" co si mohu dle vlastního uvážení "nechat" či "nechat vzít". Je mi líto žen, které se rozhodly připravit se o to být matkou...byť dalšího děťátk na pořadí...ta rána v srdci se nikdy nemůže zahojit. Ozve se dříve či později...srdce ženy, které jse stvořeno pro mateřství...nezapomíná!!!
no, taková znásilněná holka by mluvila jinak. Pokud žena není na dítě mentálně zralá, je pro ni velice těžké si ho nechat. Když náctiletá holka otěhotní a psychicky je sama ještě dítě, neodsuzovala bych ji za to, že chce potrat. Vy se na to díváte, jako rozumná dospělá žena. Samozřejmě s vámi souhlasím, dítě je dar, ale dle mého pokud na dítě žena není připravena, lepší volba je zřejmě potrat.