To znám

Tak já tento problém znám u svého syna,který je hubeňourek.Je mu 10,váží 23kg a měří 135cm.V tabulkách jsme s váhou podprůměrní,když se vysleče,jako by nebyl.Trčí mu vše,od žeber až po kolínka.Upřímně dokážu pochopit paní,že jí trápí reakce okolí,protože na nás se taky dívají,jako by jsme mu nedali najíst.Takže mám blbý pocit z čumilů,kteří na nás koukají stylem" my na Vás pošlem sociálku,že nekrmíte své dítě"....přitom syn sní 3rohlíky na snídani,pak si dá svačinku,oběd,opět svačinku a večeři...jí víc,než většina jeho vrstevníků,ale vidět to na něm opravdu není..bohužel je po manželovi,který byl v dětství taky hrozně hubený..ale to lidem člověk prostě nevysvětlí...naštěstí druhý syn je po mně,tak tak hubený není..

Aha,

"ze zvídavého hyperaktivního dítěte se stal uzlík nervů a váha šla rapidně dolů." Takže je to o psychice (=mentální anorexie) a ne že ne :-)

je to pravda

Mám velmi hubenou dcerku, je jí teď 15 let a hubená je od mala, prošla jsem s ní spoustu vyšetření, ale vždy se závěrem, že hubenost je fyziologická, Nyní při výšce 160 cm váží 37 kg. Není žádný velký jedlík, to je pravda, ale jí všechno, váha leze nahoru jak šnek. Od mala slýchává a to i od dospělých nehezké výroky, teď ve věku 15 let samozřejmě narážky na anorexii, vím, že jí to trápí. A je pravda, že když má někdo tlusté dítě, nikdo si netroufne říct: "Vy ale máte tlusťocha, vy ho ale musíte přecpávat." To mi posloucháme celý její život" proč je to dítě tak hubené, vy mu nedáváte najíst?"

Re: je to pravda

1) opět nemáte pravdu, narážky na tlusté děti a hlavně urážky tlustých dětí jsou mnohem častější a hlavně agresivnější, než narážky na hubené - protože o tom, že anorexie je nemoc se všeobecně ví a spolulidi se o takové dítě spíš obávají, zatímco tlustí si za svou váhu můžou sami, protože furt žerou a to jim potojm okolí dává vyžrat.

2) Měla jsem podobnou spolužačku - menstruovat začala až v 17 letech po zásahu lékařů a děti porodila rovněž po speciální hormonální léčbě - dodneška má hluboko pod 50 kilo na 168 cm - a to nám už táhne na 60.

mimochodem, pokud jde o zdravotní rizika

ohledně kardiovaskulárních chorob je na tom osoba s BMI 18,5 stejně jako osoba s BMI 30. vtipné, že?

Ale já se vážně cpu...

Ráno bílý jogurt, na oběd salát a večer sním třeba i celé jablko... Opravdu by mě zajímal ten jídelníček

Re: Ale já se vážně cpu...

Kamarádka rozhodně nedodržuje zdravej jídelníček, dalo by se říct, že se až cpe a stejnak je pořád hodně hubená. Stejně jako bejvalá spolužačka. Kdybych já snědla to, co si ona pravidelně dávala k svačině a pak ještě k obědu, tak se nevejdu do dveří a ona vypadala jak anorektička.

Mně se extrémně hubené strašně líbí

Ještě nepochybují o své kráse....

Nejhorší jsou upocené ,zapařené,korpulentní a k tomu ještě namyšlené nádhery

Re: Ještě nepochybují o své kráse....

tak, namyšlený člověk je hnusný i hubený

Ani obézní to nemají jednoduché

Obézní lidé se také stávají terčem posměchu a špatných pohledů. Já jsem obézní, jím jako normální člověk a nepřejídám se a přesto nezhubnu ani kilo. Z vlastní zkušenosti vím, jaké to je, když jdete po ulici a minete například dvojci mladých žen, a když vás přejdou najednou uslyšíte výbuch smíchu. A víte že se smějí vám, protože když jste je míjeli tak se na vás tak divně dívaly. Nebo v hledání práce je to také složité. Ve výběrovém řízení přijmou spíše štíhlou a krásnou než tlustou a ošklivou.

Obézní lidé to mají určitě mnohem těžší než ti, kteří jsou hodně hubení. Nepříjde mi, že by to měli mít těžší než obézní, když teď je přece hubené tělo ideálem krásy ne?

Re: Ani obézní to nemají jednoduché

Já tedy nechci nikoho nijak soudit, ale když je někdo obézní a to ne z důvodu nějaké nemoci, je to čistě a jen jeho problém. Také jsem si prošla "temným obdobím" skoro 90 kil...a tak vím že je to jen a jen na mě... Nestačí jíst jako "normální člověk" (mimochodem co to je?), pokud má jedna (jeden) sklony k tomu přibrat po každém soustu, chce to spoustu pohybu a trochu na sobě zamakat...

Ono je již dost vypovídající, když někdo začne omlouvat svou nadváhu a hledat důvody proč s tím něco nejde udělat a hlavně se litovat...

No tak

já jí teda spíš závidím...nejsem teda tlustá, ale bohužel mě můj rychlej metabolismus přestal poslouchat už v 26 letech aniž bych měla zatím mimčo...jako dítě jsem byla vyloženě vychrtlá...na střední až do nějakejch 22let jsem jedla příšerně - hodně alkoholu, samý tučný, sladký, nezdravý věci a k tomu 0,0 nic sportu...a pritom jsem byla furt stihla...pak jsem zacala sportovat a zajimat se o zdravou stravu....nejakou dobu jsem byla se sebou fakt spokojena, ale pak prisly nejaky psychicky problemy, antidepresiva, asi dva mesice zachvatovyho prejidani a zadnej sport a asi jsem si to nejak pokazila....ted jim vicemene zdrave, ale teda sladky kazdej den (na tom jsem fakt desnej zavislak, asi ta psychika, furt neni OK) a hodne sportuju (tak 4-5x tydne posilovani i kardio, stridam hodne druhu pohybu).a jsem silnejsi nez tenkrat (sice furt  stihla ale...)a strasne me to stve.tenkrat jsem nedelala nic, zrala jak cunik a bylo to lepsi nez ted kdyz se fakt snazim...lidsky telo je fakt zahada....

Re: No tak

"mimčo"...to je prosím co za strašlivý výraz?

A co jí teda je?

Když se jmenuje "Můj boj s nemocí"?

Re: A co jí teda je?

je paranoidní a myslí si, že ji všichni pozorují, pomlouvají a závidí jí.