Studie již dříve odhalily, že mluvit na děti je pro ně výhodné a pomáhá jim to se zpracováváním jazyka a rozšiřováním slovní zásoby. Nyní přichází věda s objevem vztahu mezi koncentrací proteinu známého jako myelin a množstvím mluvy, které děti slyší.
„Vzkaz, který bychom chtěli veřejnosti předat, je: určitě na děti mluvte, protože na tom velmi záleží. Doslova tím formujete jejich mozkovou strukturu,“ říká vedoucí studie John Spencer z University of East Anglia.
Miminka dotyky potřebují, ovlivňují dokonce jejich geny |
Víc mluvení, víc žvatlání
V článku v časopisu Journal of Neuroscience popisují Spencer a jeho kolegové, že při své práci využívali nahrávací zařízení instalovaná ve vestičkách 87 šestiměsíčních a 76 třicetiměsíčních dětí. Jeho tým z 6 208 hodin jazykových dat zjistil, že děti vzdělanějších matek byly vystaveny většímu množství dospělácké mluvy a také se samy víc vokálně projevovaly.
Následně vědecký tým pozval 84 dětí do nemocnice, kde byly ve speciálním tichém pokoji uloženy ke spánku. „Jakmile děti usnuly, vkradli jsme se do pokoje jako nindžové, naložili je do vozíků a odvezli je na magnetickou rezonanci,“ vysvětluje Spencer. Ze snímků pak měřili množství myelinu v jejich mozcích. To stoupá s tím, jak se mozek vyvíjí.
Mazlení miminek má vliv na pozdější odolnost vůči stresu, říká Höschl |
Tým profesora Spencera ale zjistil, že u třicet měsíců starých dětí bylo jeho větší množství spojeno s vývojem nervových drah spojenými s jazykem. A naopak, u šestiměsíčních miminek vedlo dospělácké mluvení k nižší koncentraci myelinu v jejich mozcích. Podle Spencera tkví možné vysvětlení tohoto jevu v tom, ve kterém stadiu vývoje ovlivňujeme mluvením dětský mozek.
Kdo zaseje, ten sklízí
„I když je vám šest měsíců, z většího množství mluvy profitujete. V tomto období váš mozek masivně roste a produkuje nové neurony. A mluvením na miminko můžete toto období prodloužit,“ vysvětluje Spencer.
„Ve třiceti měsících věku je ale dětský mozek už v úplně jiné fázi vývoje,“ upozorňuje. „Omezuje se buněčný růst a začínají se vytvářet specifická spojení. A tady přichází na řadu myelin, jeho strukturování pak podpoří jazykové vstupy, kterým bylo dítě vystaveno již předtím,“ pokračuje.
Výzkumníci dodávají, že asociace u obou věkových skupin byly silnější – alespoň pokud jde o pravou hemisféru – u dětí matek s vyšším dosaženým vzděláním. „Skvělé by bylo, kdyby děti s negativními výsledky v šesti měsících vykazovaly pozitivní výsledky ve třiceti měsících,“ dodává Spencer.
Dětem, kterým pomáháte moc, mozek nepracuje správně, říká speciální pedagožka |
Jakou roli hrají geny?
Saloni Krishnan, kognitivní neurovědkyně z University of London, která se na studii nepodílela, říká, že výzkum sice přinesl nová zjištění, ale otázkou stále zůstává, jestli víc myelinu pozitivně ovlivňuje budoucí jazykový nebo kognitivní vývoj. Upozorňuje také na rozdíly v individuálních jazykových schopnostech spojených s genetikou.
„Děti, na které se doma hodně mluví a které mají vyšší hladinu myelinu, mají po rodičích také lingvisticky schopnější geny. Potenciální vliv genetiky musí být také zohledněn,“ vysvětluje. Rodiče by se podle ní neměli ocitat pod zbytečným tlakem, že musí na své děti mluvit od rána do večera, ať se děje, co se děje.
