Řada pacientů s nadváhou, či obezitou má na jídle skutečnou závislost v pravém slova smyslu, příjem potravy u nich vede u uvolnění endogenních morfinů - a ty stimulují centra odměny v mozku, po jídle se jim v mozku díky endogenním morfinům rozsvítí centra odměny jako vánoční stromeček.

Kouzelné je to, že centra odměny lze stimulovat i jinak, síla odpovědi mozku jde natrénovat, dalšími silnými stimuly, při pravidelné a časté stimulaci je sex a tělesná aktivita.

Proto může jedinec s nadváhou či obezitou uspět pravidelným sportem - víc než "pálení energie" funguje právě to, že si mozek natrénuje "závislost" na jiný stimul k vyplaveníé endogenních morfinů, než bylo původně jídlo. Jedna závislost se nahradí jinou. prospěšnou. = sníží se množství přijímaných potravin (Na to aby člověk zhubnul pohybem , bez redukce přijímané potravy pohyb bohužel nestačí. I při pravidelné, denní fyzické zátěži 1 hodina submaximální aerobní zátěže denně vede k redukci přibližně 1 - 1,5 kilogramu za měsíc) Nicméně pohyb je prospěšný z mnoha dalších příčin, "FIT and FAT" pacienti - tj.pacienti s nadváhou, ale pravidelně cvičící mají podstatně lepší vyhlídky z hlediska kardiovaskulárních onemocnění, než hubený jedinec s tabolkovým BMI, který se vůbec nehýbe.

Jste frajer Marku. Mám stejný problém a jsem na začátku. Sám nevěřím, že bych někdy mohl zvládnout to co vy, ale spokojený budu s dílčím úspěchem. Držte se!

Naštěstí pořád mladej borec, takže se mu i pěkně stáhla jak vidět i kůže, a nijqak na něm neblonká

je to frajer. obrovska ucta k němu.

Borec smekám.

Podobná zkušenost, jenom ve věku už přes 70. Jogging je v tom věku ož over. Ale stačí, opravdu důsledně vynechávat uhlovodany, to jsou v ČR hlavně rohlíky, chléb, brambory a pivo.

Samozřejmě, pohyb spaluje i sádlo, jenom se musí vyvarovat špičkového zatížení. Takže jízda na kole, ale žádné závodění, místo výtahu pěkně šlapat do schodů, ono se to za každý den sečte. S pejskem nebo kočkou na venčení,, večer na obchůzku.

Miroslave po 150 km na kole je pivo nejlepší jonták

Super

...je to o vůli

GRATULUJI

Chvályhodné. A teď až do konce života běhat a hlídat jídlo, protože patří zřejmě k lidem s pomalým spalováním, proto ta obezita. To se dědí a nelze žít jinak než s "Damoklovým mečem" nad hlavou. Neběháš, najíš se, máš problém. Je to něco, co zdejší diskutující neznají, a proto moje slova odsoudí. Ovšem stačí se informovat u dietologů...Jinak to běhá mladíkovi a jinak staršímu.

Kdyby měl pomalé spalování, tak za 2 roky ve 45 letech nezhubne 80 KG. A na hlídání si, jak člověk jí, není nic špatného. Chvíli to řeším, pak mi to přijde normální (a je to normální). Myslím, že jsou horší "chronické nemoci" a lidi s tím dokážou bojovat a žít.

Další důkaz, že jsou jen kecy pokud někdo tvrdí, že nemůže zhubnout :) Zjistil jsem, že při pravidelném pohybu není to jídlo až zas takový problém, jen to nejde tak pomalu ale stejně tělo úpak jede v jiném režimu. Hlavní je si na ten pohyb zvyknout do podoby, že to není za trest ale těšíš se na to :)

To si jen myslíte. Mám ve svém okolí člověka, který za žádnou cenu nechtěl přibrat, takže když šla váha pomalu nahoru, přidal aktivitu a omezil cukry apod. Dostalo se to až do stavu, kdy cvičil 6x-7x týdně i několik hodin denně, strava přísně racionální - už roky neměl třeba svíčkovou. A výsledek?+20kg. Nepomohli ani nejlepší výživoví poradci, trenéři a doktoři, kteří v ČR i mimo něj jsou. A že to stálo peněz. Takže kecy máte spíš vy.