Ono je nejspíš problém v tom, že jsou příliš staří rodiče, hlavně matka.
Dnes už se to neříká, protože je to proti dnešnímu vývoji ve společnosti, ale kdysi, když jsem já byl mladý, se jednoznačně tvrdilo, že nejlépe je organismus ženy připravený k mateřství okolo 18 roku věku. A že čím později od 18 roku věku má první dítě, tím víc se vyskytují vývojové vady dětí.
Jenže dnes každý průměrný jedinec studuje do 25- 28 let věku, zvláště když u nás je vysokoškolské vzdělání zdarma - placené státem, takže je třeba toho využít - studovat, jak je to jen trošku možné. Do té doby kdyby měla žena dítě, má zkažený život, protože od míň chytřejších níže, což je dnes vzhledem k masovosti vysokoškolského vzdělání většina vysokoškoláků, je péče o dítě významnou překážkou ve studiu, ten člověk to prostě při dítěti nezvládne. Potom musí ten člověk - žena věnovat pozornost kariéřě, aspoň 10 let, než bude zajištěná a zase u těch jen trochu horších nebo i jen průměrných nikdy nebude pořádně zajištěná a péče o dítě zase bude významnou překážkou v dělání kariéry.
Krátce řečeno, u nás žena chtít dítě pořád ne a ne a najednou se vzbudí, je jí přes 40, antikoncepce je dnes už velmi účinná, takže jen málokdy selže i za těch 20 - 25 let plných sexuálního života a tak děti nemá. A po čtyřicítce by najednou chtěla mít, třeba dvě nebo tři. Ale už je stará matka ,s pravděpodobností vývojových poruch dítětě třeba 50 na 50 nebo ještě hůř.
Stačí si uvědomit, kolik toho dnes čtyřicetiletá žena za sebou má za 20 - 25 let společenského a sexuálního života. Kolik propařených večerů a nocí, kolik cigaret, kolik třeba jointů , tanečních drog nebo jiných třeba jen lehčích drog, kolik volně prodejných léků a potravinových doplňků, při třeba nezdravých potravních a životních návycích.
A kolik toho může mít za sebou pouze 17 , 18 letá žena?
