Lékaři ze špitálu nedávali rodině žádnou šanci. "Nakonec se z toho dostal a bez následků, a to díky léčbě na dálku," popisuje publicista Jiří Kuchař, jeden z největších znalců české léčitelské scény.
Propíchnutá aura
Mladíka zachránil děčínský léčitel Valdemar Grešík. Právě jeho jméno je nyní zřejmě tím nejzvučnějším na české léčitelské scéně, dá-li se to takto říci.
Chlapce, jehož život visel na vlásku, přitom léčitel nikdy předtím, a dokonce ani v době nehody neviděl - pomohl mu na dálku a lékaři, kteří byli přímo u případu, prý o mladíkově "zmrtvýchvstání" hovořili dokonce jako o zázraku.
Grešík má podobných případů na kontě více: kromě řekněme běžnějších zdravotních potíží také třeba mladého australského autistu, jehož rodiče jej poprosili o pomoc. Grešík ho potíží zbavil, prý tak, že "propíchl" příliš pevnou "slupku" aury kolem chlapce.
Léčitel sám potvrzuje, že lidem skutečně dokáže pomoci, více o tom, jak to dělá, však říci nechce. Ostatně podobně se brání většina léčitelů - vysvětlují, že jde o nepřenosnou zkušenost a o zážitky, které se víceméně nedají popsat někomu, kdo je sám neprožil a nepociťuje.
Léčitele vyhledávají úplně obyčejní lidé, ale i ty největší hvězdy. Léčila se tak například Eva Pilarová, která o tom svém, Jaroslavu Doubravovi, napsala dokonce knihu s názvem Potkala jsem léčitele.
"Přišel usměvavý, od prvního pohledu sympatický mladý muž. A já s údivem konstatovala, že kolem svých schopností nevytváří žádné tajemno. Nebyla v něm nadutost, ale úžasná pokora s nevšedním smyslem pro humor. Na mé otázky odpovídal velice ochotně a hlavně srozumitelně," píše o něm mimo jiné.
Bylinky od léčitele pije Hana Zagorová, k alternativní medicíně inklinuje i manželka Václava Havla Dagmar.
Tři klientely
Co vlastně lidi vede k tomu, že se k léčitelům vydají? Jejich klienty lze rozdělit na tři velké skupiny. Ani zdaleka nejde jen o lidi s nevyléčitelnými chorobami, jak se traduje.
Jsou to většinou lidé, jimž už klasická medicína nedokáže pomoci. Prošli řadou vyšetření a stále nevědí, co jim je, případně svou diagnózu znají, ale lékaři už jim nedávají šanci na uzdravení.
Pak ti, kdo se léčí u klasických lékařů, ale nechtějí jít například na operaci, protože se jim navrhovaný zákrok zdá zbytečný a příliš invazivní. A nakonec lidé, kteří celým svým způsobem života inklinují k alternativám, včetně té v lékařské péči: léčitelé a alternativní medicína jsou pro ně první volbou v případě zdravotních obtíží.
"Jsou to většinou lidé trpící záněty v různých částech těla, chronickými potížemi, které se stále vracejí," říká o svých zákaznících pražská léčitelka Naděžda Nešporová. Ona sama své klienty léčí energií z rukou, původní profesí je přitom učitelka. A dodává: "Trefím se tak v 80 procentech případů."
Lékaři nespolupracují. Zatím...
Publicista Jiří Kuchař před několika lety objel snad všechny tehdy působící známé léčitele. "Nakonec jsem ale nenašel skoro nic, co by je všechny spojovalo. Žádnou společnou víru, filozofii nebo metodu. Snad jen to, že mají jakýsi dar, že ‚vidí' to, co ostatní ne," uvažuje Kuchař.
A zaujala ho ještě jedna věc. "Léčitelé velmi často umírají na infarkt, snad proto, že do své léčby vkládají srdce," uvažuje publicista.
Výzkumu léčitelských schopností se v zemi nikdo nevěnuje, naposledy tak činila Psychoenergetická laboratoř při Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, která svou práci skončila již počátkem 90. let.
Oficiální lékařská scéna zachovává vůči té léčitelské i potažmo alternativní chladný odstup - a i když se homeopatická společnost stala na čas součástí odborné lékařské společnosti, už tomu tak zase není.
"Snažila jsem se s lékaři spolupracovat, ale zatím to nejde. Nicméně věřím, že přijde doba, kdy tomu tak bude," říká léčitelka Nešporová. Není přitom pravda, co se často tvrdí, že totiž léčitelé odrazují lidi od lékařů.
"To nedělám. Pokud za mnou přijde někdo s tím, že má před sebou akutní operaci a že na ni nechce jít, tak mu ji nerozmlouvám, protože lékaři se tak nejspíše rozhodli proto, že jinak není možné stav zvrátit," tvrdí Grešík.
Něco jiného by to bylo v případě, kdyby šlo o další zákrok při nějaké dlouhodobé a nikam nevedoucí léčbě. Pak je podle Grešíka asi na místě hledat alternativní cestu.
Nemoc duše
I některým představitelům alternativní medicíny nejde přitom odstup té oficiální na rozum.
"Vždyť alternativní medicína často používá metody, které ta oficiální používala tisíc let, učily se na univerzitě, teprve v posledních desetiletích jim daly farmaceutické firmy jiné léky a objevily se nové přístroje," říká pražský lékař Josef Jonáš, jinak též představitel takzvané celostní medicíny, která na člověka hledí jako na celistvou bytost a jako takového ho i léčí.
Uzdravení přitom není jediným přínosem, který pro lidi léčitelství, případně jiný směr alternativní medicíny, může mít. "Má i další rozměr. Díky léčitelství se totiž člověk začne zajímat i o jiné hodnoty než jen o své materiální tělo. Uvažuje o tom, proč onemocněl, jak to, že ho postihla nějaká nemoc. Jde totiž hlavně o zdraví duše," uzavírá debatu na téma léčitelství léčitel Grešík.
|
Nejčastěji chodí lidé s dlouhodobými potížemi Vy jen léčíte, nebo také stanovujete diagnózy? Obojí, léčím i stanovuji diagnózy. Ale ono někdy není ani zapotřebí ji skutečně přesně stanovovat, například u funkčních poruch nebo vegetativních neuróz. Lze působit na celé nemocné tělo. Živí vás léčitelství? Berete za ně peníze? Nečiním tak na plný úvazek, chodím normálně do práce. Věnuji se výrobě bylinných čajů, fytoterapii neboli bylinné léčbě. Neříkám, že si peníze nevezmu, když mi je někdo nabídne, ale rozhodně je nepožaduji. Jak je vlastně možné, že dokážete lidem pomoci? To se velmi špatně popisuje, já bych odkázal spíše na podrobná vysvětlení ve specializovaných časopisech. Protože jinak podobné informace působí na lidi nepřiměřeně anebo tak, že si rovnou řeknou: tomu už nevěřím. Kdo k vám chodí nejčastěji? V naprosté většině lidé, kterým už klasická medicína neumí pomoci. Jsou to lidé chronicky nemocní, mají třeba vleklý ekzém, poruchy imunity, dlouhodobé bolesti hlavy, trávicí obtíže. Jen malé procento lidí jde však rovnou k léčiteli. |
