Když se do školky chodí s pláčem

Pro mnohé rodiče je to běžný začátek dne: dítě se ve školce drží dveří a odmítá jít dovnitř nebo si lehne a hystericky křičí. Učitelka dítě popadne do náruče, rodič se s výčitkami svědomí vzdaluje a ještě za dveřmi slyší křik. Co dělat v takové situaci?

V každé školce na to mají nějaký recept, byť žádný neplatí univerzálně. Ani psychologové nejsou jednotní. Jedno je však jisté: neztrácejte nervy a nezačínejte na dítě s obdobnou hysterií křičet.

"Jsou to adaptační problémy. Většinou odeznějí, ale ne každé dítě je ve třech letech na školku přichystané. Někdy je třeba nástup odsunout," vysvětluje psycholožka Vlasta Rezková.

Nicméně i starší děti umějí tropit pěkný povyk. Pětiletý Tomáš, který by za rok měl jít do školy, letos začíná ve školce už napodruhé a opět se scénami. Visí na zábradlí a zuřivě kope kolem sebe. Jak dlouho mají rodiče vydržet?

Podle psychologů by si mělo dítě zvyknout během šesti týdnů. Ale už po třech týdnech je možné se obrátit na odborníka. "Když dítě i po několika týdnech pláče nebo se neadekvátně vzteká ve stále stejných situacích, je třeba hledat příčinu i mimo školku," říká další psycholožka Dagmar Jonášová.

Všechny děti nestrádají 
Vyzrálejší a zvídavé děti se obvykle do školky těší. I tak se málokteré vrhne do nové třídy bez rozpaků. Ne každé plačící dítě je však skutečně zoufalé.

"Některé zprvu brečí ze smutku, ale pak už je to spíše ze vzteku," popisuje svou zkušenost učitelka Júlia Dluhošová z pražské mateřské školy Zahrádka. Takové dítě vůbec nemusí ve školce trpět, ale pokud pozná, že rodiče jsou nejistí, zkouší, na co by přistoupili - kromě pláče odmítá třeba jíst.

"V první řadě musí být klidní sami rodiče. Nejdřív by měli pečlivě vybrat školku. Zjistit, jak školka funguje, jaké jsou v ní učitelky, jídlo, vycházky. Pokud mají už při první návštěvě ke školce výhrady, měli by výběr zvážit," říká psycholožka Jonášová.

Učitelka Dluhošová doplňuje, že rodiče by si měli v prvé řadě rozmyslet, zda dítě do školky vůbec dávat. "Je důležité, aby dítě chodilo do školky poslední rok před školou, a to úplně stačí," říká.

Přístup učitelky a atmosféra školky je pro děti zásadní. Vždyť tam některé tráví i osm hodin denně. Rozhodně je lepší začínat ve školce nejdříve jen dopoledne. Rodiče by sami měli mít z učitelky dobrý pocit. "Je užitečné sledovat, jestli při rozhovoru s dítětem neklopí oči nebo jestli má vlídný hlas," radí psycholožka Jonášová.

Zůstat, nebo odejít?
Některé školky umožňují rodičům, aby ve třídě chvíli zůstali. "Záleží na tom, jaké dítě je. Některým pomůže, když rodiče zůstanou, pro jiné je to těžší. Někdy stačí, když maminka pomůže dítěti vybrat hračku a pak mu zamává a jde," říká učitelka Dluhošová, zatímco vedle ní stojí tříletá a ze všech sil plačící Klárka.

Jak uklidní tu? "Zavoláme spolu mamince anebo se podíváme z okna, naproti je škola, kam chodí starší sestřička," utěšuje učitelka děvčátko. "Pro děti je také hodně důležitý fyzický kontakt," pokračuje psycholožka Jonášová. Dobrá učitelka je občas pohladí. Měla by je vlídně utěšovat, třeba si je i posadit na klín.

Jonášová doporučuje, aby zpočátku s úzkostnými dětmi zůstávali ve školce i rodiče. Ale nesmí se to přehánět. Kolikrát rodiče  zůstávají s dětmi, přestože ty by situaci už zvládly. To působí další problém, s nímž se potýkají učitelky: přítomnost rodiče vyvolává lavinovou reakci u ostatních dětí. Chtějí tam maminku taky.

Učitelka Dluhošová popisuje scénu, kdy holčička plakala ve třídě a její maminka plakala zase za dveřmi. Nakonec to nevydržela a zůstala s dcerou doma. Když za půl roku musela do práce, bylo vše horší.

Psycholožka Jonášová přesto doporučuje zvážit školku u dětí, které se nepřizpůsobí ani po několika týdnech. "Děti se nevyvíjejí postupně, ale vývojovými skoky. Někdy stačí pár měsíců a dětská nervová soustava dozraje," míní.

7 RAD PRO RODIČE 

Jak pomoci dětem s učením 

Máte doma školáka a nechce se učit nebo neví, jak na to? Psycholožka Lucie Tumpachová z Pražské pedagogicko-psychologické poradny z Ohradní ulice v Praze podotýká, že i správnému učení se musí dítě naučit.

1. Nenechte je v tom samotné
Pro děti je učení nová dovednost a tu se musí naučit. Čeká na ně celá řada překážek. Schopnost si něco zapamatovat a naučit se nepřichází rychle a neúspěch děti často odrazuje. Buďte tedy při učení s nimi a stůjte jim oporou.

2. Pomozte dítěti s organizací učení
Děti už znají hodiny, ale těžko se orientují v čase. Tak jako je ve škole rozvrh předmětů, může doma existovat rozvrh odpoledních činností. V něm může být zaznamenána každá pravidelná odpolední aktivita: v kolik hodin se chodí venčit pes, kdy začíná hodina klavíru či skaut a kdy je čas na učení. Není nutné hlídat, jestli přesně v 15.30 dítě zasedá k učení. Když si však ještě pět minut po půl hraje s autíčkem, je třeba ho zřetelně a pevně upozornit, že teď již nastal čas.

3. Projevujte o učivo zájem
Značná část toho, co se děti musí učit, je nebaví. Učení s nezájmem je však jen málo efektivní. Jak to změnit? Sami projevte svůj zájem o látku. Přiznejte, že si například vlastivědu už příliš nepamatujete, a nabídněte potomkovi, že si ji s ním rádi zopakujete, protože vás to zajímá. Například zkuste přeříkat planety sluneční soustavy a nechte dítě, ať vás kontroluje v učebnici. Zkuste soutěžit, kdo si je pamatuje lépe.

4. Naučte děti číst a podtrhávat
Většinou se děti učí čtením ze sešitu a z učebnice. Začněte s dítětem po malých úsecích, třeba jen jedním odstavcem. Hledejte, co je v textu podstatné, co by stálo za zapamatování. Nejdříve o tom mluvte, pak místa v textu znovu vyhledejte a podtrhněte. A neděste se, když se dítěti zpočátku bude zdát důležité vše (nebo nic).

5. Je dobré si dělat výpisky
Mnozí lidé se učí lépe psaním než čtením. Důležité je zapsat jen podstatná hesla, informace, naznačit vztahy. Až se dítě látku naučí, může použít poznámky jako osnovu. Učit se slovíčka bez psaní nejde vůbec.

6. Pomáhá mluvit nahlas
Nestačí jen dát si látku čtením do hlavy. Ve škole při zkoušení bude třeba dát ji zase z hlavy ven. Zkoušejte si vše doma stejně jako u tabule. Buďte laskavými "zkoušejícími". Chvalte dítě, za co se chválit dá (snažte se vždy něco k pochvale najít). Na nedostatky upozorňujte co nejkonkrétněji.

7. Nezapomeňte na odpočinek
V rozvrhu každého odpoledne má být i čas pro volnou činnost. Jestli si chce dvanáctiletá slečna ještě česat panenky, nechte ji. Po učení se potřebuje odreagovat po svém. Že vám se líp relaxuje při aerobiku? Proč ne. Klidně jí ukažte, jak odpočíváte vy, ale dceru nechte vybrat.