Běhám deset let a po závodech netoužím. Neláká mě ani maraton. Na to mám svoje klouby a tělo moc rád. Lidské tělo tu zátěž vydrží, ale na takovouhle zátěž není stavěné. Pak se to všechno odrazí ve zraněních a problémech s klouby. Za zdravé lze pokládat běhy tak do 20 km. Maratony jsou sice hezké, ale zde už platí ono "sportem k trvalé invaliditě".

Dovolím si oponovat. Běh a opotřebení kloubů a pohybového aparátu není o distanci, avšak o technice běhu. Člověk, který umí běhat, může běhat klidně 150 kilometrů týdně. Na druhou stranu člověk se špatnou a "nezdravou" technikou (například dopady na paty) si může zhuntovat tělo po 20 kilometrech týdně.

Sám to vidím na sobě. Když jsem před několika lety začal běhat, tak jsem běhal 30-40 kilometrů týdně, měl jsem však špatnou techniku a proto mě všechno bolelo. Dnes běhám 130-180 kilometrů týdně a pořád cítím, že mám rezervy.

Když vidím "běžce" se sluchátky, kteří si nehlídají dopad a dupou na paty jako sloni, tak je mi jich až líto.

Poslední věcí, která hodně ovlivní je obuv a její správná volba na určité druhy tréninku. Na delší trasy 25+ si beru jen boty od Hoka, které mají naprosto brilantní tlumení. Naopak na tempové tréninky okolo 3:30 si vezmu klidně závodky.

Nejde generalizovat. Běh obecně není pro tělo moc prospěšný. Když si však člověk dopřeje regenerace - pro mě je to kolo, sauna, plavání, tak může nebezpečí úrazu a podobných věcí minimalizovat.

Nezačínat.