ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Barvoslepost vnímá každý jinak. Jeden nevidí maliny, jiný švédskou vlajku

  • 3
Mluví se o ní, ale ten, kdo jí netrpí, není schopen tuto nemoc pochopit. Barvoslepost je nemoc, kterou každý prožívá jinak. Důvodem je to, že má více podob. Jak vidí lidé s touto chorobou?

Na světě trpí barvoslepostí skoro 300 milionů lidí, u nás tvoří jejich počet zhruba deset procent obyvatelstva. Nejčastější otázkou, kterou dostávají, je: A co ty vlastně vidíš? Jenže ono je složitější to vysvětlit. Barvoslepostí je totiž několik druhů.

„Nejčastěji trápí lidi porucha vnímání červené a zelené barvy. Druhá, o něco méně častá, je porucha vnímání žluté a modré barvy. U třetího typu člověk není schopen rozlišovat jednotlivé barvy vůbec, tato porucha je velmi vzácná,“ popsal Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Z toho pak podle něj vychází i vnímání okolní různorodosti. „Pokud se jedná o úplnou barvoslepost, lze vidění připodobnit k pohledu na vybledlou fotografii,“ vysvětluje odborník. 

Lidem, kteří nerozeznávají červenou a zelenou, nemohou zase třeba sbírat maliny nebo jahody. Prostě je nenajdou.

Muži versus ženy

Barvoslepostí trpí častěji muži než ženy. Statistiky uvádějí, že přibližně jeden z 12 mužů a jedna z 200 žen má určitý stupeň barevné slepoty. 

„Barvoslepost je onemocnění, které je vázáno na chromozom X. Ženy mají dva, muži jeden. Pokud se tedy vada na tomto chromozomu vyskytne, u muže se projeví vždy. U ženy je třeba, aby tato vada byla kódována na obou chromozomech X, což je vzácnější,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.

„V případě poruchy rozlišování mezi modrou a žlutou se může vlajka Švédska jevit poněkud fádní,“ dodává Pavel Stodůlka. Každý tuto nemoc prožívá jinak.

Vada se nedá léčit

Barvoslepí lidé vnímají toto onemocnění od dětství. Malí pacienti nezvládají výtvarnou výchovu, v zeměpise mohou mít problémy nad mapami nebo špatně rozeznávají již zmíněné vlajky. V dospělosti nedokážou rozlišit základní signální barvy, jako jsou světla na semaforech. Není tak možné vlastnit řidičské oprávnění. A to už je výrazný hendikep.

Jak se člověku něco takového stane? Většinou se s tím už narodí. Ale ne vždy je tomu tak. Příčinou barvosleposti bývá i některé onemocnění očí. Třeba šedý zákal nebo porucha zrakového nervu. Problémem tohoto stavu je, že se nedá léčit. Není to však úplně ztracené. Existují speciální brýle, kouzla však neumí. 

Podívejte se, jak vidí svět lidé s očními vadami

„Na trhu se skutečně prodávají brýle určené speciálně pro barvoslepé. Ani ty nejsou nijak zázračné. Jejich technologie totiž umí jen něco. Ony rozdíly mezi některými barvami, například mezi červenou a zelenou, zvýrazní a mohou tedy zrakovou vadu korigovat. Současně se rozdíly mezi jinými barvami, například mezi modrou a žlutou, sníží. Je to tedy něco za něco,“ objasňuje Pavel Stodůlka.

Otestovat zrak na barvy lze i z domu

Otestovat, zda je člověk barvoslepý, je možné i z domova. Nejčastěji se k odhalení barvosleposti používá zkouška pomocí Ishiharových obrázků. 

„Test obsahuje několik obrazců a úkolem testovaného je přečíst číslo či písmeno složené z barevných teček obklopených tečkami jiné barvy,“ popisuje přednosta Pavel Stodůlka.

Podobné testy najdete na internetu. Vytiskněte si je raději na papír. Monitor počítače může barvy zkreslovat.

K odhalení barvosleposti se používá zkouška pomocí Ishiharových obrázků.