Vysoké teploty jsou zátěží pro celý organismus a pro dolní končetiny zvlášť, jelikož se krev v nohou hromadí a způsobuje pocit tíhy, bolest a otoky. Právě proto se takovému stavu lidově říká „nohy jako konve“. V kombinaci se sedavým zaměstnáním, dlouhodobým stáním či životem s nedostatečným pohybem je to hodně nepříjemné.
„Je to dáno především tím, že teplo zpomaluje průtok krve v žilách, zvyšuje se riziko dehydratace a častěji se cestuje, což také zvyšuje riziko zánětu žil,“ říká doktorka Jana Vojtíšková.
Za oteklé nohy v létě však nemůže jen teplé počasí. Otoky mají často další příčiny, které bychom měli zjistit a léčit.
Chronická žilní choroba
Podle lékařských statistik je toto onemocnění nejčastější příčinnou otoků nohou. Trpí jím až 85 procent lidí. „Zanícené žilní stěny ztrácejí pružnost a nevytlačují pak krev zpět k srdci,“ vysvětluje Vojtíšková. „Otoky vás tedy trápí hlavně večer, po celém dni stráveném na nohách. Nejvíce ohroženi jsou lidé s nadváhou a sedavým zaměstnáním.“
Kromě otoků jsou dalším příznakem chronické žilní choroby metličkové a křečové žíly. Pokud je příčinou vašich oteklých nohou právě toto onemocnění, neotálejte s návštěvou lékaře. Čím dříve svého praktického lékaře navštívíte a svěříte se mu se svými symptomy, tím lépe. Jedině správným léčebným postupem, který zahrnuje režimová opatření, kompresivní terapii a účinný léčivý přípravek na předpis (venofarmakum), můžete zamezit dalšímu zhoršování příznaků a nepříjemnému vývoji choroby.
Největší chybou lidí trpících touto nemocí je spoléhání na samoléčbu, na různé nepodložené „babské“ rady či návštěvu lékárny a zakoupení potravinového doplňku stravy.
Těhotenství
Oteklé nohy jsou v těhotenství velmi časté, zvlášť v jeho druhé polovině. Kvůli správnému vývoji plodu začne tělo zadržovat větší množství tekutin. Zvýšením hmotnosti a tlaku rostoucího břicha na pánevní žíly se hromadí krev v nohou a následně se rozvíjejí křečové žíly.
V tomto období pomáhá dodržovat správný pitný režim, často měnit polohy nohou, chodit pravidelně na rychlejší procházky a používat kompresivní punčochy pro těhotné. Je možné brát i léky na žíly, které vám předepíše lékař. Oteklým nohám se pak výrazně uleví.
Lymfatické otoky
Otoky způsobené chybou v lymfatickém systému a hromaděním lymfy v podkoží poznáte tak, že kromě kotníků jsou oteklé i prsty a nárty. Odborně se nazývá lymfedém. Ten může být dědičný, v takovém případě hovoříme o primárním lymfedému, který se objeví nejčastěji v dospívání, více u dívek než chlapců. Sekundární lymfedém vzniká blokací lymfatického řečiště úrazem, operací, ozařováním, zánětem či růstem nádoru. V obou případech dochází ke kumulaci lymfy.
Tento typ otoku by měl být léčen na specializovaných pracovištích, v lymfocentrech, pomocí komplexní dekongestivní terapie. Ta zahrnuje ruční a přístrojové lymfodrenáže, kompresivní terapii, lymfotaping a farmakoterapii pomocí venofarmak.
V léčbě lymfedému jsou velmi důležitá i režimová opatření, kterými jsou udržování tělesné hmotnosti, vyvarování se dlouhému stání či sezení, dostatek pohybu, vyhýbání se vysokým teplotám a nošení vhodného oblečení a obuvi.
Sedavé zaměstnání
Celodenní sezení u počítače nedělá dobře nejen zádům, ale ani nohám. Podobné problémy přináší i zaměstnání, kde se většinu času musí stát. Nohy tuhnou a průtok krve se opět zpomaluje, krev se hromadí v dolních končetinách a ty otékají.
„Důležité je nohy pravidelně protahovat, nesedět celý den na jednom místě. Ideální jsou malé procházky či občas vyběhnout schody,“ doporučuje doktorka Jana Vojtíšková.
