Alergie je přehnaná reakce organismu na látky, se kterými se běžně setkáváme a na které zdravý jedinec nereaguje. Projevy alergických reakcí jsou různé: od rýmy, astmatu, kožních alergických potíží, alergického zánětu očních spojivek až po anafylaktický šok.
„V dnešní době, když se narodí dítě, je skoro až zázrak, když není alergické,“ řekl Radek Klubal, alergolog a imunolog z Medicínského centra.
Experti se přitom desítky let snaží při využití nejmodernějších vědeckých metod zjistit, čím to, že lidé mají alergii na jednu či více látek. „Přesto na to neexistuje jednoduchá odpověď,“ poznamenal Klubal.
Chybí nám souhra s přírodou
Podle něj je to proto, že žijeme jinak než naši předci. „Ztratili jsme jakousi souhru s přírodou,“ tvrdí imunolog. Kdysi bylo například běžné, že lidé žili po generace na jednom území, byli vystaveni stejným přírodním vlivům. Dnes je ale běžné, že rodák z jižní Moravy dlouhodobě žije v Norsku nebo Itálii.
Dříve bylo běžné také to, že lidé jedli v určitém ročním období jen určité pokrmy. Dnes se všechno dováží po celý rok, takže v zimě se klidně zakousneme do čerstvého jablka z Jižní Ameriky. Anebo se vysazují jiné, vyšlechtěné druhy obilovin, než na jaké byli zvyklí naši předci. Imunitní systém tak může být zmatený a posléze reagovat neadekvátně.
Tři zásady, jak na alergii
Podle Radka Klubala z Medicínského centra existují tři zásady, jak na alergie. První: Pokud vím, že jsem alergický na břízu nebo kočičí srst, snažím se tomu vyhýbat. Druhou zásadou jsou léky na potlačování příznaků, když se jim nemohu vyhnout. Zde pomáhají antihistaminika, kapky do očí a nosu či léky, které potlačují imunitu.
Třetím principem je dostávat to, na co je pacient alergický, až si na to tělo zvykne. Tomu se říká specifická alergická imunoterapie. Jenže právě tento druh terapie přináší pozitivní efekt jen u zhruba poloviny lidí, u těch ostatních se stav může ještě zhoršit.
Situaci navíc komplikuje to, že většina alergiků není citlivých jen na jeden alergen, ale více. V mnoha případech pak léčba trvá roky a nepřináší pacientovi potřebnou úlevu. Někteří pak bývají frustrovaní a s léčbou končí. Na terapii bychom ale rezignovat neměli. Neléčená alergie totiž může vést k rozvoji astmatu, zánětu průdušek a dalších onemocnění.
Podívejte se ve videu na celý záznam Rozstřelu s alergologem Radkem Klubalem, který moderovala Elen Černá.
