Nejpověrčivější jsou obyvatelé severní Moravy, jižní Moravy a Prahy. Naopak nejméně pověrčiví jsou v Karlovarském kraji.
Z nejnovějšího průzkumu o pověrčivosti vyplývá, že nejvíc v pověry věří obyvatelé jižní a severní Moravy a Prahy. Naopak nejméně pověrčiví jsou lidé v kraji Karlovarském. Obavy z pátku třináctého, který nás opět příští měsíc čeká, má čtvrtina z 525 dotázaných respondentů, u nichž agentura NMS pro společnost Sazka zjišťovala míru pověrčivosti. Nejobávanější pověrou je ta o černé kočce, která nosí smůlu, pokud nám přeběhne přes cestu. Znáte tradiční pověry a věříte v nějaké?
| MÍRA POVĚRČIVOSTI PODLE KRAJŮ ČR | |
|---|---|
| Jihomoravský kraj | 56,7 % |
| Moravskoslezský | 56,1 % |
| Praha | 55,7 % |
| Jihočeský | 51,9 % |
| Olomoucký | 50 % |
| Ústecký | 50 % |
| Zlínský | 44,4 % |
| Plzeňský | 42,3 % |
| Středočeský | 42,2 % |
| Vysočina | 40,7 % |
| Pardubický | 37,9 % |
| Královéhradecký | 36,8 % |
| Liberecký | 30 % |
| Karlovarský | 15,4 % |
13. října 2017 |
Černá kočka
Smůla, kterou údajně černá kočka přináší, děsí až 42 procent Čechů, odhalil průzkum. Z výsledků vyplývá, že strach z černé kočky je pověrou, která lidem obecně nejvíce nahání strach a konkrétně se jí nejvíce děsí obyvatelé celkově nejpověrčivějšího území České republiky - Jihomoravského kraje.
Pověra praví, že přeběhne-li nám černá kočka přes cestu, čeká nás smolný den. Za Satanovy sluhy označil černé kočky údajně papež Řehoř IX. ve 13. století. Do té doby nikomu nevadily, naopak staří Egypťané i severské národy je oslavovali. Stovky let mnozí věřili, že černé kočky jsou démoni ve službách čarodějnic, vtělením ďábla a nabádali k jejich hubení.
Traduje se ale i to, že černá kočka, která přeběhne cestu zprava doleva, značí neštěstí, či dokonce smrt, v opačném směru ale přináší štěstí. V Japonsku zase věří, že kočka zahání zlé duchy. Zdá se tedy, že pohled na kočky jako věčné společníky čarodějnic se spíše řídí tím, jak jsou v dané oblasti vnímány samy čarodějnice. Černá kočka, která přeběhne přes cestu, proto může nosit jak štěstí, tak mrzutosti.
Pátek 13
Z průzkumu vyplývá, že nejvíce obav z tohoto data mají obyvatelé západních Čech a Moravy, ale respekt z něj mají i obyvatelé celé řady dalších zemí. Chorobný strach z tohoto dne má i vlastní ne příliš známou diagnózu jménem paraskavedekatriafobie. Podle zmíněného průzkumu má v ČR z pátku třináctého strach jen čtvrtina lidí, a to nejvíce v Plzeňském kraji (42,3 procent). Naopak v klidu ten den nechává obyvatele Královéhradeckého kraje, kde ho „řeší“ jen desetina lidí. Necelých 47 procent dotázaných si všimne, že je třináctého pátek, ale nic se tím pro ně nemění.
Pátek třináctého je zřejmě nejrozšířenější, ale nikoliv nejobávanější pověra, o níž ví každý. Je to den, kdy jsou ostražití i ti lidé, kteří tvrdí, že pověrčiví nejsou. Pátek je obecně považován za nepříznivý den, především pro začátek cesty, uzavírání smluv a obchodů, případně i mezilidských vztahů, a ten s číslem 13 obzvlášť.
Za vznikem této pověry údajně stojí uvěznění a v pátek 13. října 1307 upálení stovek členů templářského řádu. Některé hotely dokonce nemají číslo tohoto pokoje a letadla se tomuto číslu také vyhýbají.
Z průzkumu vyplývá, že v pátek třináctého by se 46,9 procenta lidí nenechalo operovat a 41,3 procenta by v tento den neuzavřelo manželství. Mezi Čechy je však 14,1 procenta lidí, kteří pátky třináctého vnímají pozitivně a věří, že jim přinesou štěstí.
Rozbité zrcadlo
Rozbili jste zrcadlo? Pověry, která praví, že střepy z rozbitého zrcadla přinášejí sedm let neštěstí a smůly, se podle průzkumu nejvíce bojí lidé v Moravskoslezském kraji a v jižních Čechách. Věří tomu téměř třetina všech dotázaných, a proto si tato pověra vysloužila stříbrnou medaili, hned po černé kočce.
Antické kultury se shodují, že v odrazu v zrcadle je i kousek duše, a tedy když se zrcadlo rozbije, bude dotyčná osoba zranitelná. Doba sedmi let zřejmě pochází od starých Římanů, kteří byli přesvědčeni, že se duše a tělo zcela obnovují vždy po sedmi letech, a že tedy člověk musí žít s „kletbou pohromy“ až do nové obrody.
Ačkoliv mnoho jiných pověr už vešlo v zapomnění, ta o rozbitém zrcadle v nás stále žije a existuje také mnoho zaručených rad, co dělat, pokud se v domě zrcadlo rozbije. Předně nikomu o rozbitém zrcadle neříkejte, co nejrychleji jej vyjměte z rámu a nahraďte novým. Pokud to není možné, přikryjte ho látkou. Při zametání střepů je zásadní, aby se v nich neodrážela vaše tvář, před jejich zametáním na ně můžete nalít trochu vody a navlečte si rukavice, protože střepiny by se nikdy neměly sbírat.
A pozor! Střepy ze zrcadla neházejte do koše, ale dejte je do neprůhledného sáčku, který pak zavážete a podle staré „babské“ rady vyhodíte do potoka či řeky, zkrátka někam kudy protéká voda. Jen tak totiž zajistíte, že voda s sebou odnese neštěstí, které by jinak zůstalo v domě.
Šlápnutí na kanál
Kanálům se na ulici kvůli smůle a neštěstí vyhýbá podstatně méně lidí, než je těch, kteří řeší černou kočku, rozbité zrcadlo nebo pátek třináctého. V tuto pověru věří jen 10,7 procenta dotázaných a pozor si dávají především na Hradecku a Pardubicku, tedy v oblastech, které vycházejí z průzkumu jako nejméně pověrčivé, na rozdíl od krajů Jihomoravského, Moravskoslezského a Prahy.
Pověra spojená kanály je totiž složitější. Traduje se, že pokud na ulici šlápneme na kulatý poklop kanálu, nakloníme si příznivé síly, ale vstoupíme-li na hranatý kanál, přinese nám to smůlu. Ti, kdo pověrám holdují, znají i postup, jak neblahý vliv ještě odvrátit. Stačí, když poté, co jsme omylem stanuli na kanálu hranatém, stoupneme oběma nohama najednou na kanál či poklop kulatý. A když na ulici na kulatý poklop dokonce oběma nohama skočíme, můžeme si prý dokonce něco přát.
Rozsypaná sůl
Nejnovější průzkum ukázal, že za spíše pověrčivé se obecně považuje 35 procent dotázaných Čechů, oproti tomu se 41 procent za pověrčivé nepovažuje. Pověrám věří jen necelých 13 procent z celkového počtu dotázaných, a to hlavně ti mladší, jimž je mezi 27 a 35 lety. Naopak pověrám vůbec nevěří 11 procent respondentů a je zajímavé, že spíše těch ve středním věku mezi 45 a 53 lety.
Žebříček pověrčivosti mezi kraji vede kraj Jihomoravský s 56,7 procenta, ale vysoko, na třetím místě, jsou kupodivu také obyvatelé hlavního města s 55,7 procenta. Právě Pražané se ze všech nejvíc obávají rozsypané soli, pověry, které věří 10,3 procent dotázaných.
Podle ní přináší rozsypaná sůl do domu hádky. Ovšem i tady existuje možná „náprava“ toho, co by se mohlo stát. Stačí, když z rozsypané soli vezmete špetku, přehodíte ji přes své levé rameno a neštěstí je zažehnáno.
Vykročení pravou nohou
Další poměrně známá pověra říká, že jakékoliv vykročení levou nohou přináší smůlu. Toto pravidlo, které Čechy vede k tomu, že vstávají z postele pravou nohou napřed, překračují práh domova pravou a do místnosti pravou vstupují, je podle zjištění agentury NMS důležité pro desetinu Čechů, a to hlavně na Vysočině.
Traduje se totiž, že když vstanete levou nohou ráno z postele, celý den vás bude provázet smůla a nebude se vám dařit vše tak, jak byste si přáli. Čeká-li vás zkouška ve škole, pohovor v práci, důležité jednání nebo třeba třídní schůzky, nezapomeňte vykročit pravou nohou.
Ale pověra opět nabízí další šanci, jak ještě můžete smůlu odvrátit. Pokud se už stane, že vykročíte levačkou, vraťte se a opakujte vše s tím, že podruhé už vykročíte tou správnou nohou.
Pravá a levá strana mají obecný symbolický význam. Pravá je tradičně považovaná za stranu pozitivní. Místo u stolu po pravé ruce hostitele je místo čestné, při seznamování a pozdravu podáváme pravou ruku apod. Levá strana je pak ta negativní.
Pravé a levé strany se týká také další pověra o „dobré“ a „špatné“ straně postele. Ta říká, že na levé straně má spát žena, pravá strana je zase mužova. Pokud každý spí na své správné straně, vyhnou se jim zlé sny i potíže v komunikaci a sexuálním životě. Totéž se týká vstávání z postele na „správnou“ a „špatnou“ stranu.
Žebřík
Žebřík Čechy nijak zvlášť netrápí, pověru zná málokdo, a tak se pod ním vesele prochází většina dotázaných. Jen dvě procenta z nich raději žebřík obejdou, než aby pod ním prošla. Nejvíc se této pověry obávají lidé v Severních Čechách.
Pověra, že se nesmí projít pod žebříkem, se traduje od dob křesťanství. Každý trojúhelník, tedy i žebřík opřený o zeď, totiž pro křesťany od nepaměti představoval Svatou Trojici. Narušit jej znamenalo znesvěcení a tím na sebe člověk přivolal neštěstí a zatratil svou duši. Pod žebříkem prý také číhají duchové mrtvých zločinců a hříšníků.
Opět je ovšem možné tragédii odvrátit a neštěstí zaplašit, pokud si pod žebříkem rychle něco přejete nebo zkřížíte prsty na rukou. Pomůže i to, když se bez otáčení, pozpátku vrátíte zpátky a žebřík obejdete.
Jakým pověrám věříte?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 4. července 2018. Anketa je uzavřena.
