Lékaři jako vzorek společnosti - dokončení

Druhý den ráno měl syn již 39 a začínal vypadat dost nedobře. Opět jízda do nemocnice, prohlídka od 3 lékařů - mladý, středního věku a přednosta oddělení. Konstatováno, že vlastně nevědí a následoval pokyn odebrat se na dětskou internu, protože z hlediska chirurgického tam nic není... Na interně byla velice mladá paní doktorka, která si vyslechla celou historii, syna poslechla - za tři dny jako první, nechala mu vzít krev - taktéž za tři dny jako první a zhruba za 10 minut konstatovala, že syn má zápal plic, s lokalizací pravděpodobně na hrotu pravé plíce. To se během dalších 10 minut potvrdilo na rentgenu. Následovala hospitalizace, kapačka, antibiotika a během 24 hodin totální zlepšení.... Takže lékaři jsou jako všichni ostatní - chytří i hloupí, lidští i arogantní, taktní i hulváti. Na věku, pohlaví a barvě pleti to nezávisí.

Lékaři jako vzorek společnosti

Mému synovi bylo pět, když jednoho pátečního odpoledne po návratu ze školky nevypadal uplně ve formě a tvrdil, že ho bolí bříško. A ukazoval někam na pravou stranu svého břicha, výškově asi tak na úroveň pupku. Protože naše paní doktorka byla ještě ve své ordinaci a nemáme to daleko, vyrazili jsme. Paní doktorka syna prohlédla, ptala se co a jak, co jedl a nejedl, pil a nepil a tehdy jsem se dopustil z hlediska dalšího vývoje zásadní chyby - sdělil jsem paní doktorce, že syn byl předchozího dne na oslavě narozenin. Syn sám potom paní doktorce vysypal, co všechno jedl a pil. Paní doktorka napsala něco do papírů a jeli jsme na dětskou chirurgii s podezřením na "slepák" Syn byl prohlédnut a byli jsme posláni domů s tím, že se uvidí a zítra na kontrolu. "Zítra" ráno měl syn 37,5, nechtěl nic ani jíst, ani pít. Jeli jsme znovu do nemocnice. Následovala další vyšetření a znovu jsme bylyi posláni domů s pokynem břicho ledovat

Je fakt, že doktorům se nedá věřit všechno

Podle sdělení lékařů jsem se neměla dožít dospělosti - dožila. Neměla jsem otěhotnět - "povedlo se" aniž jsem chtěla. Neměla jsem přežít těhotenství - ve skutečnosti jsem neměla nejmenší problémy. Neměla jsem přežít porod buď já nebo dcera - byly jsme obě v pohodě. Až když byly dceři asi dva roky, tak se projevil problém, který žádný doktor předem netušil (dispozice dcera podědila po otci). Tož asi tak.

co tu zas dělá ten šerednej dědek?

:-(

Nojo, pravdepodobne jste to nezazily, kdyz vam lekar prave rika, ze je s vasim ditetem neco v neporadku. Ja to zazila v lednu letosniho roku. A verte, neni tak lehke hned prijmout to, ze vase dite ma vazny problem...

...

Nojono ... snad taky nebudu tak hysterická matka, abych měla kvůli líné hubě tik. Snad se mohla zeptat, co to znamená, že tam nevidí ledviny. Mně když není něco jasné, tak se zeptám jak mi huba narostla.