Můj syn byl naopak týden po termínu, porod vyvolávaný /před 32 lety/ a kvůli snížení ozev vzal primář kleště... Syn měl skoro 3,5 kg a brečel trošku později než by měl.. v tu chvíli jsem to moc nevnímala, nechali nás 2 h na sále, během té doby přišlo několik lékařů se na syna podívat, něco si povídali, ale mně nic neřekli a odešli. Dali mne na pokoj a jeho na novorozenecké. A že mi ho až si odpočinu dovezou... po pár hodinách jsem se zeptala, zda už mi ho dovezou, ale nebyla jsem osprchovaná atd a tak že za další 3 hodiny. To už na můj dotaz zněla odpověď: měl nějaké křeče, dovezli jsme lepší inkubátor z dětské nemocnice a jestli chcete, dojdeme se na něj podívat. Tu dlouhou chodbou a krok za krokem jsem tam došla a viděla krásného syna. V noci byl na chodbě nějaký šrumec a já si myslela, že jde nějaká rodička... ale bohužel, syna odváželi do Prahy na Karlov téměř v bezvědomí. Byl v něm 10 dní a my ho vůbec nemohli vidět, až asi po 3 týdnech. Doma jsem měla 15 m dceru a tak jsem až v jeho skoro 5 týdnech za ním pak jela a byla s ním v nemocnici a učila se Vojtovu metodu. Diagnoza DMO a nikdo neuměl odhadnout jeho vývoj... Udržela jsem mateřské mléko a tak kojení, cvičení atd mu pomohlo a v roce chodil. Ale.. další rok začínalo být jasné, že mentálně to dobré nebude a není dodnes, ale i když je v ID, tak pracuje v chráněné dílně a je částečně samostatný.
