Zrovna pred týden jsem koukala na porad Evil live here kde vypovídal syn Theresy Knorr. Opravdu hrůza, doted je mi z toho špatně...

A když žena zabije nenarozené dítě... Otce se nikdo neptá..... Ten přichází na scénu až když je třeba platit....

Nejhorší jsou matky (i otcové), co dítě léta promyšleně týrají, ale zároveň jsou natolik schopné a inteligentní, aby dokázaly navenek vypadat jako světice s problémovým dítětem. I tady na idnesu často vidím, že lidé rychle a rádi odsoudí starší dítě, a rodičů se zastávají, přitom starší děti až na naprosté výjimky nejsou problémové jen tak, bez důvodu.

Krásně je to vidět ve výměně, kdy je vidět, jak každý ten dysfunkční člověk byl jednou právě tím dítětem, kterého je nám při sledování líto. Bohužel podobné situace se dějí i v dobře situovaných rodinách, kde je to snad o to horší, že rodiče jsou natolik inteligentní, že dítě nemá šanci na pomoc a metody týrání jsou někdy skutečně rafinované.

Oblíbenou metodou tyranských rodičů je také tzv scapegoating, kdy je týráno pouze jedno dítě z vícero dětí a ještě víc se umocňuje obraz nevinných rodičů a problémového spratka.

U nás jsou výrazy jako scapegoating téměř neznámé, přitom jsou to dobře popsané, léty potvrzené vzorce.

Doufám, že podobné články u lidí vzbudí aspoň trochu zájem o toto téma - ne každé dítě zemře nebo je týráno natolik viditelně, a to je potřeba si uvědomovat. Setkáte-li se s tzv problémovým dítětem, je skutečně velká šance, že problém leží v rodině, i když se ta zdá být navenek perfektní.

jinak abych rodičům nekřivdila, u spousty z nich jde o narušený attachment i v důsledku toho, že nemáme prostě dobře nastavené zdravotnictví a společnost celkové na to, aby se rodiče v těch kritických prvních měsících podpořili.

Např neexistuje psychiatrické oddělení pro depresivní matky s novorozeňaty, přitom poporodní deprese zasahuje velkou část populace.

Chybí školky, jesle, na rodiči, který je doma, je vše, očekávání jsou obří (zvlášť pokud jde o ženu), psychohygiena se ignoruje ("normální ženské přece ke štěstí stačí koukat na spící dítě" a podobně), počítá se s nějakým "pudem" nebo "hormony", které by nějak zázračně zařídily, aby člověk zcela přestal být individuem a ke štěstí mu stačila pouze péče o dítě a domácnost 24/7.

Tyhle věci se pak můžou táhnout léta a bývají třeba důvodem, proč jedno dítě je týrané a jiné ne.

Tohle je šílený, jsem zrovna těhotná, neumím si představit, že bych tohle udělala našemu chlapečkovi. :O (i přesto, že jsem chtěla holčičku)

Na pohlaví nezáleží, máme kluka i holku a někdy je mám chuť "zabít" oba dva.

nechápu, proč je ten článek celý o ženách. ženy se nemnoží partenogenezí. ty děti mají otce. ti nemají žádné povinnosti?

ano, výchova dětí je náročný, těžký úkol rodičů, mnoho starostí, ale často i radostí. Společnost by měla být vděčná všem těm, kdo děti dobře vychovají a ve všech směrech jim pomáhat. Jedno je ale jasné. Ve vyspělé společnosti jsou cesty, jak děti zajistit i bez biologických rodičů, pokud ti selžou. Ublížit dítěti je odporný zločin.

Místo přídavků na děti, by měla být zajištěna odborná pomoc matkám. Právo na umístění dítěte do jeslí, MŠ, povinnost pravidelných zdravotních prohlídek dítěte. Pro mnohé matky je péče o děti náročná až vyčerpávající, potřebují odlehčení v péči. Toto vše ale přídavky na děti neřeší, ty jsou naopak často spíše zneužívány.

A to pro ty lidi není přijatelnější cesta dát je do dětského domova? Logika je takováhle:

Dám dítě do DD -> nemám dítě

Zabiju dítě -> nemám dítě, jdu do vězení

Co jim na tom přijde výhodné? Nebo jsou tak blbí?

Je na tom vidět vliv "EU" výchovy dětí tzv. "sněhových vloček".

Dle hesla:

Já můžu vše, nebo žádné dítě, žádný problém.

Tak si rikam, proc takovi lide deti vubec maji, kdyz je nechteji, neumi se o ne postarat a absolutne na ne kaslou? Domnivam se, ze deti nejsou tim pravym predmetem k takovym experimentum.

Kdyz iz se teda narodi jako vysledek nejakeho pokusu a vim, ze je nechci, dam je aspon nekomu, kdo je mit nemuze a preje si je.

Kdyz ona spousta lidi (hlavne zen) ma pocit, ze dite je jejich majetek.