Tyhle články jsou tak jednostranně tendenční. Proč taky nekecají mužům do toho jak si mají hrát s dětmi apod. Článek je psán, jakoby to špatné dělali jen ženy. Známá se rozvedla, protože ji manžel dlouhodobě podváděl. 2 roky ho přesvědčovala ať ukončí mimomanželský vztah a zkusí to spolu znovu a marně. Pak si řekla, že začne taky žít. Našla si přítele, dala žádost o rozvod a najednou ji ,, ještě manžel" začal slibovat, že k sobě patří a že on se změní, dělal na ní sexuální nátlaky a když ho neustále odmítala, tak ji začal nadávat a to i před dětmi. Starší syn se teď s ním nechce stýkat a exmanžel známou nařkl, že ho proti němu štve.

Ten clanek je pro kazdeho, pro zeny i pro muze. A je to dobry clanek. Skoda, ze se najdou lide, kterym neni shury dano aby se takovymi rozumnymi a jednoduchymi pravidly ridili.

A kdy se nam jako s zenou hadat?

Navic dite aspon vidi, ze manzelstvi neni prochazka ruzovym sadem

Ona je hádka a hádka. Když se dospěláci dohadují a pak dojdou k nějakému závěru nebo to dokonce zakončí pusou, tak je to dobrý příklad. Pak je ten druhý případ, a to děti fakt slyšet a vidět nemusí.

Tyhle clanky uz asi prestanu cist. Jelikoz uz se skoro zacinam bat vseho, co delam a co muzu napachat. Podle me je to kontraproduktivni a ze zodpovednych rodicu dela vyklepane a nejiste chudaky. Nez zacala mit dcera potize s adaptaci na skolkovy kolektiv a tamni rezim, pristupovala jsem k ni intuitivne a bez opory v nejakych vychovnych pouckach, Nevychovach a Teoriich typu apod. A citila jsem se celkem jista v kramflecich a vsechno bylo v pohode. Od tech problemu ve skolce hltam ruzne vychovne a psychologicke poucky a analyzy a jsem jako na jehlach, protoze mam dojem, ze dcery zlikviduji snad kazdym svym krokem a kazdym zvysenim hlasu a celkove jsem jim pripravila blby start tim, ze nemaji uplnou rodinu.

Nemám rád model,kdy děti po rozvodu automaticky zůstávají u matky,ale nechápu proč je článek směřován hlavně k ženám.

Největší hnus je podmíněná láska.