Vysvléknete se před kamerou, ale na pláž nejdete?
Filmové prostředí je jiné, každý je tam kvůli práci, ne sám za sebe, já před kamerou nejsem Vica, ale filmová postava. Každý herec si musí najít ten svůj klíč.
Jaký máte vy?
Jednu filmovou nabídku jsem vzala jen kvůli tomu, že tam těch nahých scén byla celá řada. Udělala jsem to, abych ostych překonala, naučila se být před kamerou přirozená i v nahotě. Vytvořím si svoji soukromou bublinu, uzavřu se, nevnímám okolí.
Vizitka
|
Slyšíte často, že jste krásná?
Ano, to přiznávám.
Překvapujete mě.
Proč?
Protože jsem čekala pózu ve smyslu – ano, možná jsem hezká, ale krásná ne.
Proč bych to dělala?
Protože to většina krásných žen říká.
Já jsem sama se sebou spokojená.
Měla jste jako dítě ráda svoje pihy?
Neměla jsem z toho vyloženě trauma, ale v rodině mi neustále říkali, že jsou hezké, z čehož se dá usoudit, že to asi byl problém.
Děti dokážou být kruté. Smály se vám?
Řešily je. V tom byla úžasná maminka. Pamatuju, jak mi dělala odvar z jedné byliny, která mě měla pih zbavit. Ale nic se nestalo. Myslím, že si to vymyslela, aby mě uchlácholila. A kluci v pubertě je taky řešili.
Kdy se to otočilo, že jste je právě kvůli pihám začala zajímat?
V pubertě jsem se za ně ještě styděla. Když se mi někdo líbil, testovala jsem, jestli se mi podívá nejdříve do očí, nebo pohledem sklouzne na pihy. A potom jsem najednou slyšela, že jsou krásné, že mi sluší. Řekla jsem si, že to asi není náhoda, že je mám, i když ve své podstatě je to vada. Vlastně nejsem tak úplně v pořádku.
Pomohly vám ty pihy někdy v něčem?
Určitě jsem díky nim několikrát dostala práci. Byla jsem rovnocenně dobrá jako druhá herečka na castingu, ale tu roli jsem dostala díky téhle zvláštnosti. Vlastně mi ty moje pihy přinesly štěstí.