Úplně jsem to nepochopila.

Sama se považuji za velkou pragmatičku. Pokud je třeba, dokáži zapřít velký kus sebe, protože mám tři děti a manžela. To ovšem nevylučuje to, že i po dvaceti letech vztahu manžela miluji, podporuji a jsem (dle jeho slov) stále krásná a pohodová, jako před lety, když jsme se dali dohromady. Zároveň chci mít svou práci a koníčky.

Copak pragmatická znamená mužatka? Pragmatická, dle mého, znamená rozumná. Neslavíme Valentýna ani jiné blbiny a dokonce ani výročí seznámení (vlastně ani jeden nevíme, kdy jsme se seznámili nebo spolu začali chodit). Slavíme důležité věci.

Slavíme úspěchy jednoho nebo druhého. Slavíme, když se věci povedou našim dětem. Slavíme, že i po dvaceti letech, ačkoli nám není zdaleka čtyřicet, stále cítíme lásku. Pragmatická žena může cítit lásku, být citlivá a milovat. Zároveň vědět, co je důležité jak pro ni, tak pro její rodinu. To je dle mého pragmatismus. Ale hlavně mít i pragmatického chlapa, který ví, že ta ženská se mu vyplatí, protože dělá maximum (stejně, jako on). To je k nezaplatcení.

-neměl by v rubrice onadnes spíš vyjít článek - jaké muže preferujeme?

Rozepište se, konkurence je zdravá ;-).

Co to je za blábol? "Pragmatička" přeci neznamená mužatka, která objíždí svět na motorce, jak se v článku píše. Pragmatičnost není žádný protiklad k ženskosti. Pragmatická žena může být zároveň citlivá, něžná, emocionální ... akorát není iracionální, takže se sice bude rozněžňovat nad koťátkem, ale nepošle celou výplatu na charitu pro útulky, ale nakoupí něco k večeři a zbytek ušetří na dovolenou.

Objíždět svět na motorce je rozhodně spíš romantické. Pragmatické je šetřit si na důchod :)

Hm. jsem romantická pragmatička či pragmatická romantička, ale určitě nejsem tak jednoduchá abych byla jenom jedno z toho. Zase nezapadám do chlívečku, co já budu dělat? ... asi nic

Asi byste o tom měla napsat do diskuze, protože my ostatní jsme tu ploché komiksové figurky

Chlapi by chtěli romantičku, a pak se jí za tu romantiku vysmívají. Ať rovnou přiznají, že nejlepší za všeho by pro ně byla Stepfordská panička.

Neexistuje tak špatná žena, aby si ji nějaký chlap nezasloužil.

Bla, bla, bla. O čem článek vlastně je? O pokusu škatulkovat něco tak unikátního, jako je lidská individualita, natož pak lidské vztahy?

Byla bych vděčná Pavlovi(45), kdyby blíže popsal, co znamená "nechat být mužem", aby se k tomu mohli vyjádřit i jiní muži. Pak by se třeba ukázalo, jak prázdná fráze to je.

Zkrátka nechat ho v domnění, že ať je jakýkoliv, vždycky je lepší než ženská.

Aá, zase koučka, Pavel, Petra, Tomáš a psycholog, který mýtem vyvrací mýty. Jednak je špatné dělit ženy na romantičky a pragmatičky, protože romanticky nebo pragmaticky se chovám situativně, podle toho, jak to potřebuji. U rozhovoru se šéfem nebo v bance jsem pragmatická, v plážovém křesle na dovolené romantická. Těch mýtů jsou v celém článků mraky. Podle psychologa jsou ženy pragmatičky proto, že si vybírají muže s dobrým přístupem ke zdrojů. Milý pane Šmolko, když se chci s někým seznámit, tak si všímám, co za tím člověkem je. Jestli má dobrou, zajímavou práci, slušně bydlí a není to vše zásluha rodičů, tak je asi spolehlivý a stojí za to se s ním seznámit. Žádný pragmatismus v tom nehraje roli, protože k tomu přistupují další okolnosti: rozumíme si? Máme něco, co můžeme sdílet? Přitahujeme se? Bláboly o rozdělování žen a mužů na takové a makové patří do minulého století.

Jak správě tvrdil již. Dr. Plzák, je nutné aby muž byl pracovitý a žena veselá. A ideálně aby byl taky muž veselý a žena pracovitá. Osobně si myslím, že pozitivní přístup k životu, pracovitost a bezproblémovost jsou největší důvody úspěšných vztahů. Samozřejmě by žena měla muže přitahovat (záměrně nepíšu krásná, to jsou úplně jiné kategorie) a měla by mít ráda sex a děti.