Jeste doplnim

Ze dite se se psem NIKDY nenechava o samote a to ani kdyz je to dite a pes vas. Takze pribeh o malem Petovi, kteremu rodice poridili jorksira, je presne pribeh o tom, co se NEMA delat. Neb tintitko (hrozne slovo) Peta JE dite a jorksir JE pes. Pote co rodice vyslou sve dite s malym psem ven, se nemuzou divit, ze jim dite i pes prijdou domu s pocuchanymi nervy. Ani 10 - ti lety kluk ani vystraseny jorksir proste nejsou schopni nektere situace spravne odhadnout a resit racionalne. A redakce jeste pro jistotu doplnila, ze to vsechno ma na svedomi dobrman (urcite velky a zly s majitelem v nedohlednu pripraven zakousnout vse co se hybe) To je jako byste poridili svemu diteti motokaru v dobre vire, ze si osvoji zaklady rizeni a pak ho poslali jezdit na dalnici!

Vazena redakce, prestante prosim strasit lidi takovymito historkami a kdyz uz, tak nebudte lini napsat, ze v pripade teto historky jsou na vine rodice maleho Petra a za zraneni sveho syna muzou oni a ne na volno pusteny dobrman.

Re: Jeste doplnim

Mluvíte mi z duše!

Presne

takoveto clanky vyvolavaji v lidech jen strach a nenavist vuci psum. Nadpis zni: Nelez mu do misky a dalsi pravidla, ktera by mely vase seti znat. A nakonec je z toho jen jedna velka slatanina a par pravdepodobnych hruznych situaci o tom, jak neci pes povalil neci dite a zranil ho, i kdyz mozna nechtene. Pravidla, ktera by mely deti znat jsou: Nelez mu do misky, neber mu hracky, netahej ho za ocas, usi a jine casti tela, venku nehlad ciziho psa a kdyz uz tak se svolenim majitele az po te, co das psu ocichat ruku sevrenou v pest a hladit ho nebudes nikdy po hlave, nybrz na boku atd. atd. A to nejdulezitejsi: nejlepsi je vzdy prevence a to jak ze strany rodicu, tak ze strany pejskaru. A jiste kompromisy. Nema cenu plakat nad rozlitym mlekem a nehody se stavaji. A reci typu, poskrabal mi dite na obliceji a od te doby mame fobii ze psu jsou blbosti. Co kdyby dite zakoplo o kamen a rozseklo si celo, nebo si vypichlo oko v rosti, bude pak mit maminka fobii z kamenu a z vetvi? Asi tezko ze.

Re: Presne

dnes je totiž v modě mít nějakou,byť sebeblbější fobii

co si má myslet pes

když proti němu běží dítě, křičí a ve zvednutých rukou má klacek.

Buď to vezme jako hru, nebo jako útok. Když to vezme jako hru, tak dítě povalí, oslintá a případně mu vezme ten klacek a popoběhne o kus dál a bude čekat pokračování hry. Pokud jako útok, tak buď uteče, nebo se bude domnělému útoku bránit. Tohle náš pes zažil mockrát a ani nepočítám děti běhající za plotem kolem zahrady, křičící, se zvednutýma rukama případně i s tím klacíkem kterým buší do plotu a baví se jak může pes dostat psotník a že na ně nemůže. A opodál se vybavují rodiče a dítě ani neokřiknou, maximálně tak okřikují toho psa, protože se oni nemohou s přáteli bavit.

Ani dítě bez "vodítka a náhubku" (myslím výchovy) není med.

Upozorňuji, že náš pes si ani nevšimne poklidně jdoucího dítěte okolo, ale pokud bude víc výše popsaných dárečků věřím, že by mohl štěkat na všechny děti nebýt pevné výchovy.

A zranění při hře psem? Vždyť i děti se častokrát na pískovišti či jinde při hřa bací vzájemně kyblíčkem do hlavičky.

nejdůležitější

je psa vychovat...mí psi by si nikdy nedovolili na někoho jen zavrčet...a co je to za blbost s hračkou a miskou? to je první věc, kterou psa učím - nechat si klidně strčit ruku do krku i při jídle...taky je mám naučená tak, že pokud si s nimi hraje dítě a oni už toho mají dost, otočí se, odejdou a zalezou někam kde na ně dítě nemůže (venku se mnou jsem pro ně klidným místem já)...ale také je pravda, že by mělo být dítě seznámeno s tím, že se nejedná o hračku, ale živého tvora a nemohou mu záměrně ubližovat (v opačném případě má kousnutí dobrý výchovný charakter)...

A´t si říká kdo chce co chce

Buď dítě nebo psa ... oboje ne!!!

Re: A´t si říká kdo chce co chce

buď křečka nebo morče

K nšemu kočárku se pes nesmí ani přiblížit.

Re: K nšemu kočárku se pes nesmí ani přiblížit.

k mému psu se nesmí kočárek ani přiblížit ........... stejná hovadina

Co to je za blabol??

Už z těchto důvodů bývá dost riskantní nechávat děti o samotě se známými i méně známými psy, například během návštěvy.... CO TO JE ZA BLABOL??? Majitel psa musi byt vzdy zodpovedny za sveho psa a za jeho jednani!!!! Mam rad psy a meli jsme psa i doma, ale vzdy jsme ho meli pod kontrolou. Ano deti jsou kolikrat neuhlidatelne a nechovaji se ke psum spravne- to nemluvim o rodicich, kdy nekteri zaujimaji vychovu stylem, ze dite muze absolutne vse, ale porad ta odpovednost je na majiteli psa-ten musi zarucit ze pes diteti neublizi-s vyjimkou prisne vyhranenych prostor pro psy, tam je to bez debat. Už jenom proto, že dítě proti psu nema sanci, neumi se branit, nena uz v genech obranu a taky ne to neni vybaveno-oproti psu, ktery ma drapy, zuby a vetsi silu. A bojova plemena typu pitbull, by meli by na ulici meli byt vzdy na voditku a s nahubkem-a to bez pardonu-tohle by mel ohlidat zakon.

Re: Co to je za blabol??

a dítě by mělo být vybaveno informacemi, jak se má k psovi chovat. I pes přikurtovaný někde u boudy na řetězu a s náhubkem může nevychovanýho spratka pěkně zmordovat. Rozum a odpovědnost musí být na obou stranách...

Problém není v psovi, je v majiteli, majitelce

Uvedené rady nejsou špatné, předpokládají ale racionální zvládnutí situace. To je u malých dětí problém. Podobně jako psi reagují "pudově", děti jednají intuitivně, pocitově. Mám dvě malé děti. Zkušenosti se psi máme pozitivní i negativní. Nechci stavět problematiku pejskaři versus rodiče malých dětí. Problém, pokud vznikne, není v psovi samotném, je v jeho majiteli, majitelce. Tak jako se děti vychovávají, pes musí být cvičený.  Praze začínají mít psi tak nějak "navrch". Je jich příliš mnoho, a bohužel také příliš mnoho nevychovaných. Je zvláštní, že když vám bude v parku plakat, vztekat se dítě, najde se spousta lidí, kteří se budou snažit do situace vstoupit a dítěti domlouvat. Ale pokud vidíte psa, ideálně větší plemeno v parku bez vodítka, majitelé klábosí někde o sto metrů dál, nikomu to nevadí. Pes není jen radost, znamená i odpovědnost. Jen pokud si toto pejskaři uvědomí, mohou být rodiče malých dětí v klidu. A obráceně :-).

Re: Problém není v psovi, je v majiteli, majitelce

Zcela nesouhlasím v tom, že je problém vždycky v majiteli.

To platí, pokud psa nezvládne. Ovšem i psi mají svou povahu a měl-li potulné rodiče, moc socializovaný nebude a některá plemena se vychovávají hůř. Pes také reaguje na své předchozí zkušenosti. Pokud ho někdo trápil jako štěně, bude na toho dotyčného útočit při každém setkání. Další kapitolou jsou štěňata středních velkých plemen, která jsou sami "dětmi" ovšem s výraznou tělesnou převahou nad dítětem.

Většinou ale stačí dítěti o psím chování něco povědět. Předejde se tím hodně úlekům a  zbytečnému breku.

Sám jsem měl několik návštěv, které vešly a dožadovaly se, abychom psa někam uvázali nebo rovnou vystěhovali. To je velká pitomina. Psovi ihned dojde, kvůli komu mu byl vykázán z oblasti patřící jemu a "jeho smečce" a může se snažit příště toto dítě zahnat. Ne nadarmo se už z porodnice posílá psovi k očichání dětská plenka. V čem má pes hodně rychle jasno je v tom, kdo patří do rodiny a odkud kam až je to naše.

Můj syn se panicky bojí psů.

Má dva a půl roku a je drobný, váží 12 kg. Před několika měsíci k němu přiběhl majitelem neovládaný a nijak nekorigovaný kříženec ridgebacka, vážící minimálně 40 kilo. Vrhnul se na mého syna, možná ve snaze si hrát? to je ovšem fuk... a porazil ho na záda. Naštěstí mu nezpůsobil žádné zranění, ale vyděsil ho strašlivě. Malý se od té doby psů děsí. Majitel byl mladý kluk, který se tvářil jako zfetovaný, připitoměle na mě koukal a zjevně si z mého vzteklého řevu vůbec nic nedělal. Zkopala bych ho do čtverečku, kdybych si troufla.

Re: Můj syn se panicky bojí psů.

Syn měl fóbii ze psů taky. Začalo to tím, že ho ve čtyřech letech přátelské štěně vlčáka porazilo do sněhu, který mu byl až nad kolena  a nadšeně ho olizovalo. A bohužel se to utvrdilo právě tím, že brzo na to ho takhle přátelsky olizovali i jiní menší psi. Já jsem se nebála, že mu ublíží, ale když se to dítě bojí, tak to prostě neocení a naopak se ten strach po opakovaných zkušenostech zhoršuje.

pes ma byt na verejnosti pod dohledem neustale

pustit psa z voditka na verejnem prostranstvi, je naprosta nezodpovednost! Ve mne se vzdycky vari krev, kdyz jedu parkem na kole (kudy vede cyklostezka) a za mnou zacne utikat, stekat a chnapat mi po noze cizi cokl. Psa by si nemel porizovat kazdej dement, ktery ho neumi vychovat k poslusnosti. On se taky kolikrat pes muze zmenit v nebezpecnou zbran.