Kostým švédské závodnice Anity Oestlundové se srdcem na hrudi upoutal během...

Kostým švédské závodnice Anity Oestlundové se srdcem na hrudi upoutal během volných olympijských jízd v jihokorejském Pchjongčchangu letos v únoru. | foto: Profimedia.cz

Tajemství krasobruslařek? Nákladné kostýmy, které nesmí být příliš sexy

  • 6
Křehká krása krasobruslařek uchvacuje oči diváků už dlouhá léta. Kromě elegantních pohybů na ledě upoutávají pozornost také jejich originální a nápadité kostýmy. Jaké je jejich tajemství, z čeho se šijí a kolik stojí? Zeptali jsme se mistryně České republiky Elišky Březinové a také rozhodčí Věry Tauchmanové.

Krasobruslařské kostýmy jsou šity tak, aby udělaly co největší parádu. Jsou totiž nezbytnou součástí vystoupení, takže by se měly vztahovat k hudebnímu doprovodu a korunovat sportovní výkon. Proto musí krásně vypadat i perfektně sednout.

„Požadavky týkající se krasobruslařských kostýmů jsou deklarovány v pravidlech krasobruslení, která se v průběhu let mění. Kostýmy nesmí působit dojmem přílišné nahoty. V kategorii tanců na ledě je navíc přesně učeno, kolik procent horní poloviny těla musí být zakryto,“ vysvětluje Věra Tauchmanová, rozhodčí mezinárodních soutěží, která zasedla také v porotě krasobruslařského programu na olympiádě ve Vancouveru 2010.

„Hlavním pravidlem je, že musíme mít 70 % těla zakrytého. Pokud se šaty roztrhnou a něco vykoukne, to je pak srážka od rozhodčích. Ale to se stává jen málokdy,“ doplňuje Eliška Březinová, která je pětinásobnou mistryní ČR a finalistkou mistrovství Evropy i světa v krasobruslení. S tím, že k bodové ztrátě stačí třeba jen mašlička či kamínek, který upadne na ledovou plochu.

Zakázané legíny

Pravidel je celá řada a jsou velmi přísná navzdory tomu, že se v průběhu historie poněkud rozvolnila. V začátcích tohoto sportu totiž ženy nosily dlouhé sukně a muži obleky. Poprvé se v sukni nad kolena objevila fenomenální norská krasobruslařka Sonja Henie na světovém šampionátu v roce 1928. Postupem času dostál krasobruslařský dres dalších velkých změn. Dříve například muži bruslili v legínách, dnes jsou zakázané. 

Také délka sukní se postupně krátila, stejně tak byly kostýmy čím dál více upnutější. V 50. a 60. letech měly ženské dresy jednoduchý střih s dlouhými rukávy, dominovaly světlé či neutrální barvy, později se přidaly i výraznější barvy a přibyly ozdobné prvky jako například kamínky, třásně, filtry, šifon. Zdobnost kostýmů šla ruku v ruce s technologickým pokrokem v oblasti textilií. Především lycra prokázala sportovnímu oblečení velkou službu.

Šaty na míru

Aby takový kostým dokonale splňoval svůj účel, měl by být z pružné, nejlépe lycrové látky. Musí být ale také dostatečně prodyšný a lehký. Kostýmy z pružných látek se začaly objevovat až v 60. letech minulého století. Když se podíváme na fotky ze starších olympiád, přijde nám, že si krasobruslaři jen tak odskočili z nákupů z města. Natolik se tehdy dresy podobaly běžnému oblečení.

Je jasné, že sehnat takový kostým, aby splňoval všechny nároky, je docela oříšek. Většina krasobruslařek si je proto nechává šít na míru, i když samozřejmě existují i speciálně zaměřené obchody. Věra Tauchmanová prozradila, že během některých soutěží se již hotové kostýmy či speciální krasobruslařské punčocháče dají koupit v prodejních stáncích přímo v hale.

Blýskavé, ale těžké

Výběr šatů je úzce spojen se zvolenou hudbou, která sportovní výkon doprovází. „Poměrně často uslyšíte Rapsodii v modrém, která jednoznačně určí barvu kostýmu, španělské rytmy jsou spojeny s černo-červenou barvenou kombinací,“ říká krasobruslařská rozhodčí.

Cena kostýmu se může radikálně lišit. Je samozřejmě možné koupit kostým za pár set korun, ty nákladnější, které vznikly pod dohledem vyhlášených módních návrhářů, mohou vyjít až na desítky tisíc korun. Eliška Březinová, podobně jako většina vrcholných krasobruslařů, si šaty nechává šít na míru. Někteří zahraniční sportovci nosí i kostýmy od takových značek, jako je Vera Wang, která sama kdysi bývala krasobruslařkou, nebo od Roberta Cavalliho. Cena se samozřejmě odvíjí také od použitých ozdob. Některé kostýmy jsou celé ručně pošity kamínky či jinými ozdobami. Takové šaty jsou pak nejen krásně blýskavé, ale můžou být i docela těžké.

, pro iDNES.cz