Fleky jako od Pollocka
„Nikdy jsem se moc dobře neopalovala, a nejspíš právě proto mě opálená kůže vždycky fascinovala,“ vypráví vysokoškolačka Monika. „Loni jsem se rozhodla, že už na dovolené prostě nebudu za bleduli! Tak jsem si pořídila samoopalovák, a ne jen tak ledajaký, byl od jedné dražší značky. To jsem považovala za záruku, že se ráno probudím s dokonale sjednocenou pletí přesně v tom správném odstínu hnědé.“
První večer v hotelu věnovala důsledné aplikaci, pak si oblékla župan a šla si lehnout. „Přítel měl zákaz se ke mně vůbec přiblížit, aby to nepokazil. Nakonec jsem to ale pokazila sama,“ směje se Monika. Ráno se probudila s různobarevnou pletí, která připomínala abstraktní obraz: „Některá místa zůstala úplně bílá, jiná byla nepřirozeně tmavě hnědá a ještě na jiných to šlo do oranžova. Župan tomu taky moc nepomohl, na zádech a na ramenou mi vytvořil takový skoro leopardí efekt.“
„Nejhorší na tom bylo, že ten samoopalovací krém byl opravdu kvalitní, a tím pádem vůbec nešel dolů. Pořádně jsem se ho zbavila až po několika dnech mytí a drhnutí. Mezitím jsem se ještě stihla spálit, takže do toho spektra barev přibyla ještě červená. Propříště se asi smířím s tím, že se prostě neopaluju,“ uzavírá nešťastnice.
Ponaučení:
Pokud se vám s tím smiřuje těžko, klidně „samoopalováku“ šanci dejte. Základem je vybrat si správný odstín: přirozeně světlým fototypům ty tmavé prostě nesednou, u tmavších zase ty světlé neudělají žádný rozdíl.
Je dobré volit přípravek, který je zabarvený, takže při roztírání vidíte, kde už jste byla, předejdete tak skvrnám. Roztírejte ho nejlépe na denním světle a počkejte minimálně čtvrt hodiny, než si půjdete lehnout. A jestli se přece něco pokazí, odstraníte ho nejlépe tělovým peelingem.
