Po ruském zajetí jedl polévku už jen horkou, vzpomíná vnučka na legionáře

  13:27aktualizováno  13:27
Nebýt československých legionářů, nebyla by ani samostatná republika, hodnotí odborníci dobu před sto lety, kdy Československo vzniklo. Jedním z těch, kteří v legiích bojovali v Rusku, byl i Antonín Heidrich, dědeček bývalé ředitelky šumperského okresního archivu Hany Jarmarové, která napsala o legionářích už dvě knihy.

Antonín Heidrich byl jedním z Moravanů, kteří v řadách československých legií bojovali v Rusku. | foto: archiv Hany Jarmarové

Co se vám vybaví při vzpomínkách na dědečka?
To, že padl do ruského zajetí a zanechalo to u nás jeden zvyk. Oběd musel stát na stole přesně v poledne a polévka musela být horká. Horké jídlo se naučil jíst právě v Rusku.

Co k tomu zvyku vedlo?
Když dědeček přišel do zajateckého tábora, zpočátku hladověl, protože jim dávali jídlo vřelé do jakýchsi korýtek. Obyčejnou lžící se nedalo jíst, a přitom na toho, kdo čekal, až zchladne, už většinou nic nezůstalo. Kamarádi mu poradili, že jestli se chce vůbec najíst, musí si vyrobit lžíci dřevěnou. Potom už takový hlad nemíval. Právě tak si zvykl na horké jídlo a to mu už zůstalo.

Jak jste se vůbec dozvěděla, že váš dědeček byl legionář?
Dozvídala jsem se to postupně už jako dítě. Především tehdy, když si ho babička dobírala, jak utekl jako zajatec od „báryšni“, která si ho ze zajateckého tábora přivezla na statek na práce, ale dopadlo to tak, že si ho hned odvedla do kuchyně, vysadila ho tam na pec, a že si ho vykrmí a bude jen jejím potěšením. Jak to dědeček slyšel, vylekal se a utekl zpátky do tábora. Babička se při tom vždycky smála, ale já jsem nemohla pochopit, proč se po tak nádherných slibech vrátil někam, kde byl hlad.

On sám vám vyprávěl o svých dobrodružstvích?
Děda Tonda, jak jsem mu říkala, by mi možná o legiích i vyprávěl, ale babička nechtěla, až prý budu starší. Jenže než k tomu došlo, dědeček umřel. Zůstalo mi po něm album plné fotografií. Pozdější informace tak mám zprostředkované. Z rodinné kroniky, ale především z deníku legionáře Jana Homoláka z Moravičan. On popisuje řadu událostí a bojů, kterými prošel i děda. Další osudy je možné vyvodit ze vzpomínek generála Karla Kutlvašra, dědeček byl jeho osobním kurýrem.

Než se dostal na frontu a do ruského zajetí, byla ještě dlouhá cesta. Jak ale žil dědeček předtím?
Měl těžký život. O matku přišel ve 4 letech a už jako malé dítě musel tvrdě pracovat. K tomu ještě chodil do školy, vyučil se řezníkem. Místo práce v řeznictví však musel do války. Narukoval v dubnu 1915 do Uničova, kde prodělal základní výcvik a po dvou a půl měsících už odjížděl na frontu bojovat za císaře. Po boku měl kamaráda, se kterým si slíbili, že se nikdy nerozloučí. Oba se při ruském útoku dostali do zajetí. Životní podmínky v zajateckém táboře byly zlé. V pravé zimě, chatrném oblečení a o nedostatečné stravě byla úmrtnost veliká. Na jaře 1916 byl děda přidělen na práce k selkám na vesnici, jejichž muži byli na frontě. Nakonec se dostal na velkostatek, kde prožil zbytek ruského zajetí. Protože uměl pracovat s koňmi, stal se osobním kočím baronky.

Podle špičkování vaší babičky se tam zřejmě neměl špatně...
Na velkostatku u Oděsy získal velmi dobré postavení. Baronka mu prý dokonce nabízela svoji dceru a přemlouvali ho, aby u nich zůstal i po válce. V první polovině roku 1917 byla v zajateckých táborech zahájena hromadná agitace pro vstup do československé armády a náboráři dorazili i na velkostatek, kde dědeček pracoval. Ten tak další zajatce odvezl koňským spřežením do Oděsy na nádraží. Na velkostatek se už nevrátil. S kamarády odjel do tábora, kde se formovala legie. Tehdy ještě nechápal plný smysl odboje, ale cítil, že musí s těmi, jejichž cílem je návrat do vlasti.

Jak se život v legiích odvíjel?
Když se 7. listopadu 1917 zmocnila vlády v Rusku bolševická strana a zahájila jednání o separátním míru s Německem, opustili Čechoslováci po uzavření Brestlitevského míru přífrontové pásmo a chystali se k odjezdu do Francie, aby tam s československými legiemi pokračovali v boji proti Německu a Rakousku. Na jaře 1918 odrazili legionáři poslední útok Němců u Bachmače a odjížděli ve vlacích přes Sibiř na Vladivostok. Sovětská vláda, která zaručila Čechům volný průjezd, však smlouvu porušila a bolševici začali útočit na legionářské vlaky. Z bojů vyšel dědeček se zraněním pravého kolena. Bránit se proti stále rostoucí přesile ve vlaku bylo nereálné. Proto se legionáři vydali na pětidenní pochod Sibiří, aby navázali kontakt s jádrem pluku. Přechod se zdařil, jednotky legií se zformovaly a v nesčetných bojích s bolševiky si klestily po železnici cestu až do Vladivostoku.

Koleno ale nebyla jediná zdravotní komplikace...
Nebyla. Dědeček v průběhu válečných let prodělal tyfus. V září 1919 dostal už třetí zápal plic. Silnou záduchou pak už bohužel trpěl po celý život.

Jak se dostal zpět do Československa?
Do republiky se vracel s legiemi lodí přes Japonsko, Singapur, Indii, Arábii, Suezský průplav a Terst v Itálii, potom vlakem až do Prahy. Tam 2. února 1920 přichystali 1. pluku Mistra Jana Husa slavnostní přivítání. Dědeček byl vyznamenán za statečnost Čs. válečným křížem, Válečnou medailí a medailí Vítězství. Po propuštění z vojska nastoupil 8. dubna 1920 do státní služby a stal se členem finanční stráže, která měla za úkol střežit hranice a dohlížet na dodržování celních předpisů.


Seriál Přelomové osmičky představuje zajímavé historické události, které se udály v letech končících číslem osm. Od tragického porušení příměří v lednu 1968 ve Vietnamu přes vyhlášení mobilizace v Československu v květnu 1938 až třeba po oblet Měsíce Apollem 8 v roce 1968.

Vzpoura místo jásotu. Klid v Uničově musely před sto lety jistit kulomety

Historická fotografie zachycující listopadovou manifestaci na náměstí v...

VIDEO Vznik Československa na podzim 1918 zdaleka ne všude obyvatelé nové republiky slavili. V řadě měst...

Kamarád na něj namířil kulomet. Pak utíkal z pohraničí

Jaroslav Pavlů na archivním snímku se svými rodiči. Jako dítě musel utíkat z...

Před Němci utíkal jen se školní taškou, několika hračkami, s kladívkem a kleštěmi. Jaroslav Pavlů z...

Useknutí prstu i láska na lodi. Historici zmapovali příběhy předků z války

Julius Princ v první světové válce bojoval na italské frontě. V roce 1917 padl...

Není obvyklé, aby do historické výstavy vkládali autoři své osobní příběhy. Přesto letos udělali...

Mohlo české těžké opevnění v roce 1938 odolat útoku wehrmachtu?

Porážka bez boje

Jak a kde se stavělo těžké opevnění Československa, jaké byly jeho nedostatky, co by jedly osádky...

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

VIDEO Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut...

Ostravica granica. Oblast Těšínska po Mnichovu zabraly polské jednotky

Říjen 1938: Polské tanky v Českém Těšíně před hotelem Piast.

VIDEO Seriál Nejen Němci nebo Maďaři. Před osmdesáti lety využilo politicky příznivé situace a agónie...

Židovský pamětník pátrá po osudech předků. V Jihlavě za války trpěli

Gustav Steiner zahynul v koncentračním táboře Osvětim 18. října 1941. Němci...

Narodil se v roce 1938 krátce po takzvané Křišťálové noci. Do doby, kdy se pálily židovské synagogy...

Nejčtenější

Boj v Jeseníkách: ekologové při kůrovcové kalamitě hrozí blokádou kácení

Kácet nebo ne? V rezervaci Suchý vrch v Jeseníkách se dohadují ekologičtí...

V Jeseníkách přituhuje v boji za záchranu lesů v nejcennějších partiích hor. Ekologické neziskové organizace žádají...

VIDEO: Ani spáru. Most ze stovek kubíků betonu dělníci vylévají naráz

Stavaři betonují nosnou konstrukci mostu na Komenského ulici v Olomouci. Most...

Dvě betonárny jedou naplno, třetí je připravená v záloze. Od brzkého rána najíždějí do centra Olomouce plné...

Lidé z Troubek načerno postavili hráz proti vodě, teď ji musejí zbořit

Stavba nového valu na místě, kde kdysi stával selský val, který rozorali...

Obyvatelé Troubek na Přerovsku musejí zbořit jednu ze dvou hrází, které si sami vybudovali na ochranu proti velké vodě....

Obec povstala proti testování pojízdné spalovny pneumatik

Pneumatika

Obyvatelé Mrskles na Olomoucku nechtějí být součástí testování prototypu stroje na zpracování ojetých pneumatik. „Bez...

Utři si bradu od mlíka, odepsalo ANO studentovi, autora vzkazu tají

Ilustrační snímek

Student Rudolf Brož se na Facebooku obrátil na šumperské hnutí ANO s dotazem ohledně hlasování jeho radních. Místo...

Další z rubriky

VIDEO: Ani spáru. Most ze stovek kubíků betonu dělníci vylévají naráz

Stavaři betonují nosnou konstrukci mostu na Komenského ulici v Olomouci. Most...

Dvě betonárny jedou naplno, třetí je připravená v záloze. Od brzkého rána najíždějí do centra Olomouce plné...

Utři si bradu od mlíka, odepsalo ANO studentovi, autora vzkazu tají

Ilustrační snímek

Student Rudolf Brož se na Facebooku obrátil na šumperské hnutí ANO s dotazem ohledně hlasování jeho radních. Místo...

Případ kamarádek přejetých vlakem policie odložila jako sebevraždu

Místo u obce Pivín na Prostějovsku, kde si v sobotu 23. března 2019 lehly na...

Policie po čtyřech měsících uzavřela vyšetřování březnové tragédie u obce Pivín na Prostějovsku. Dvě osmnáctileté...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz