Změnu umožňuje fakt, že v roce 2020 vyprší koncesní smlouva, na jejímž základě provozuje vodárenství v okrese Šumperská provozní vodohospodářská společnost (ŠPVS) patřící francouzské společnosti Suez.
Svou roli přitom může v rozhodování radnic sehrát i fakt, že na francouzské firmy, které se staly vlastníky řady provozních vodárenských firem v Česku, se snáší kritika, že vyvádějí peníze ze systému a ty mizí za hranicemi místo toho, aby se investovaly zpět do sítě.
„Cizince pro prodej české vody nepotřebujeme. Českou vodu si prodáme sami, bez překupníků,“ píše ve své práci Pravda o vodě známý kritik zahraničních firem v českém vodárenství Radek Novotný.
„Voda má být veřejnou službou, a ne kšeft. Pak to, co za vodu zaplatíme, poslouží k obnově a rozvoji vodárenských sítí a neskončí v zahraničí,“ doplnil.
Podobně vidí problém Svaz měst a obcí (SMO). „Praxe ukazuje, že tam, kde vodovody vlastní a provozují svazky obcí, systém funguje nejlépe. Vlastník je totiž lepší hospodář než nájemce. Možnou cestou do budoucna by tak mohlo například být, aby se provozování vodárenské infrastruktury vrátilo veřejnému vlastníkovi - v tomto případě obcím,“ sdělila mluvčí SMO Štěpánka Filipová.
Problém s kontrolou nad vodárenstvím vznikl při privatizaci
Zatímco v řadě jiných měst a oblastí v republice, kde francouzské firmy působí, se k akciím provozních společností dostaly skrze tamní zastupitelstva, na Šumpersku bylo na problém zaděláno při privatizaci.
Stát totiž privatizoval vodárenství tak, že majetek v podobě vodárenské infrastruktury převzala Vodohospodářská zařízení Šumperk (VHZ), jejímiž akcionáři jsou místní vesnice a města, provozní majetek v podobě budov a techniky se ale privatizoval zvlášť. Stát navíc povolil vstup soukromého kapitálu.
Majoritním vlastníkem provozní části se tak stala firma Conto prostřednictvím ŠPVS. Conto patřilo kontroverznímu podnikateli Vratislavu Kutalovi, který zbohatl na nelegálních obchodech s lehkými topnými oleji. V roce 2001 Kutal prodal ŠPVS francouzské společnosti Ondeo, nyní Suez.
„Jsem příznivcem toho, aby se provoz vrátil do rukou měst a obcí. Nemalé peníze, které jdou do zahraničí, by zůstávaly v systému a věřím, že bychom mohli víc kontrolovat cenu vody,“ je přesvědčený starosta Zábřehu František John.
Podobně vidí věc starostka Loštic Šárka Havelková Seifertová. Spolu s ostatními starosty se shoduje, že je potřeba vše podrobně prověřit. „Je třeba zvážit všechna pro a proti. Pokud by změna nepřinesla žádný efekt, neměla by smysl. Věřím ale, že by to znamenalo přínos,“ míní loštická starostka.
Suez Water CZ: Máme velký zájem dál pokračovat
Petr Suchomel, předseda představenstva VHZ, který je zároveň zástupcem Šumperka, žádnou variantu neupřednostňuje.
„Mým úkolem je dát na stůl různé možnosti, vysvětlit výhody a nevýhody obcím a ty jako akcionáři se musí shodnout, jak dál. Je to zásadní strategické rozhodnutí, které ovlivní vodárenství ve velké části okresu na řadu let,“ řekl Suchomel.
Společnost Suez Water CZ se nechala slyšet, že chce vodárenství na Šumpersku provozovat i po roce 2020. „Máme velký zájem dál pokračovat, bude však záležet na akcionářích VHZ, jak se nakonec rozhodnou,“ uvedl zdroj z firmy.
Francouzská firma platí ročně na nájemném 95 milionů korun
Pokud se obce rozhodnou pro privátního provozovatele, v každém případě dojde na veřejnou soutěž, kterou může vyhrát jiná firma než ta, která vodárenskou síť na Šumpersku provozuje nyní. Do úvahy připadá také možnost, že by VHZ zřídila vlastní provozní společnost nebo sama vodárenskou síť provozovala.
„V praxi to znamená, že stejně musí investovat velké peníze, ať už do odkupu ŠPVS, nebo do nového vybudování provozní části,“ popsal Suchomel. Každý model má podle něj plusy i minusy.
„Privátní společnosti mají tendenci osvobozovat se z vlivu vlastníků. V neprospěch privátních provozovatelů hovoří i to, že část vydělaných peněz končí jako dividendy mimo síť. Na Šumpersku tak miliony odcházejí do Francie. Samozřejmě by bylo dobré, kdyby všechny peníze zůstávaly v systému,“ řekl Suchomel.
Výhodu provozu pomocí privátní firmy vidí naopak v tom, že VHZ jako vlastník nenese žádná provozní rizika. Také varuje, že model, kdy VHZ bude provoz zajišťovat sama, nemusí být výhodnější a přinést do systému víc peněz, než je nájem, který Francouzi VHZ platí.
„V současnosti jde o 95 milionů ročně,“ řekl a zdůraznil, že případná změna musí vycházet z pečlivých analýz. „Naším hlavním cílem musí být, abychom zajistili dostatečné zdroje, ale zároveň nedošlo ke zdražení ceny vody,“ dodal Suchomel.
ŠPVS zásobuje vodou přes 80 tisíc obyvatel okresu a kubík (vodné i stočné, pozn. red.) pro spotřebitele v členských obcích VHZ stojí 83,63 koruny, což je částka pod celostátním průměrem.
