Olomoučtí vědci vyvíjejí čip, který umí rychle odhalit antrax

  18:36aktualizováno  18:36
Zabránit teroristickému útoku nebezpečnými bakteriemi antraxu snad bude brzy možné i díky objevu vědců z katedry analytické chemie a Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů olomoucké Univerzity Palackého. Přišli totiž na to, jak zachytit DNA mikroorganismu.
Vědci z olomoucké Univerzity Palackého našli způsob, jak odhalit nebezpečné bakterie antraxu i v jejich skryté podobě ve sporách. (Ilustrační snímek)

Vědci z olomoucké Univerzity Palackého našli způsob, jak odhalit nebezpečné bakterie antraxu i v jejich skryté podobě ve sporách. (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Olomoučtí vědci spolu s německými kolegy našli způsob, jak odhalit nebezpečné bakterie antraxu i v jejich skryté podobě ve sporách. Dokážou nyní DNA mikroorganismu zachytit a identifikovat ve velmi tenkých skleněných kapilárách. Nyní se snaží celé zařízení zmenšit do podoby čipů. Ty by pak mohly pomoci v boji proti bioterorismu přímo v terénu, například na letištích.

"Nebezpečné bakterie jsou schopny vytvářet sporu, tedy jakýsi obal kolem mikroorganismu, který ho chrání před extrémními podmínkami včetně dezinfekce či radiace," vysvětlil člen výzkumného týmu Jan Petr. Spora je podle něj velmi odolná, a proto je těžké ji rozbít a potvrdit, že skrývá nebezpečí.

"Zárodek bakterie v ní může přežívat a pak dále zabíjet. Proto jsme hledali způsob, jak této hrozbě zabránit," vysvětlil.

Nejnovější objev odborníků spočívá v tom, že spory dokážou rozbít během deseti vteřin ve vodě zahřáté na 150 stupňů Celsia, která se ještě nevaří, čehož lze dosáhnout díky vytvoření speciálních podmínek.

Vědci nepracují s antraxem, ale s podobnou bakterií

Výhodou takového postupu je především jeho rychlost a také skutečnost, že spora se sice rozpadne, ale zůstane zachována DNA bakterie nesoucí informaci. To následně umožní odborníkům organismus rozpoznat.

V první fázi výzkumu vědci nový postup ověřili v tenké skleněné trubičce s vnitřním průměrem 50 mikrometrů, takzvané kapiláře.

"Vezmou se vyčištěné spory, ve speciálním zařízení se kapilára zahřeje a na druhém konci se posbírají rozbité spory a provede se analýza DNA," popsal Petr s tím, že tyto součásti jsou velké a pro detekci v terénu se nehodí.

"Naše idea je proto celý systém miniaturizovat a vytvořit malé čipy, které bude možné používat například na letištích či mobilních zařízeních," dodal.

Prozradil také, že vědci v olomouckých laboratořích se skutečným antraxem nepracují, protože to na univerzitě nejde. Pro své pokusy využívají bakterii Bacillus subtilis. Ta se chová totiž stejně jako bakterie Bacillus anthracis, která způsobuje nemoc antrax neboli sněť slezinnou.

Vývoj čipů bude dražší než celý dosavadní výzkum

Než se bude moci nový objev olomouckých vědců skutečně využívat v praxi například na letištích či jiných místech s velkou koncentrací lidí a nebezpečím teroristického útoku, čeká odborníky ještě dlouhá cesta. Jen výzkum čipů bude nakonec dražší než jejich současné zkoumání nebezpečných bakterií ve skleněných kapilárách.

"Motivaci překonat všechny obtíže ale mají vysokou. Výzkum totiž může výrazně přispět v boji s bioterorismem, neboť bakterie antraxu se používají jako biologická zbraň, a to i díky odolnosti jeho spor," uvedla Martina Šaradínová z oddělení komunikace Univerzity Palackého.

Zatímco odhalit antrax ve formě bílého prášku už dnes bezpečnostní složky dokážou, díky objevu odborníků by v budoucnu bez povšimnutí neprošly ani miniaturní zbytky nebezpečných organismů, čipy by je bezpečně zvládly zachytit.

"Zájem vědců o jejich detekci se zvýšil právě po teroristických útocích. Takzvané antraxové dopisy dostali v roce 2001 například někteří politici či novináři. Způsobily 17 infekcí a vyžádaly si pět lidských životů," dodala Šaradínová.

Nejčtenější

V den útoku na Kvitovou musel být na stavbě, tvrdí kolega obžalovaného

Obžalovaného Radima Žondru přivádí ke Krajskému soudu v Brně, který se zabývá...

Brněnský krajský soud pokračuje v projednávání případu napadení tenistky Petry Kvitové. Obžalovaným je Radim Žondra,...

Olomoucký elektrobus je až příliš moderní, cestujícím v rukavicích neotevře

V pravidelném provozu olomoucké městské hromadné dopravy začal sloužit první...

Nečekaný zádrhel řeší olomoucký dopravní podnik. Někteří cestující mají v těchto dnech problém dostat se do nového...

Zničená stopa či mrtvý divočák. Jeseníky zažívají spory běžkařů s myslivci

Ilustrační snímek

Na jedné straně myslivci, kteří v lesích hospodaří a loví, na druhé straně běžkaři, kteří chtějí mít na lesních cestách...

Moravské derby ovládla Kometa, Olomouc doma porazila po nájezdech

Souboj o kotouč mezi Tomášem Bartejsem z Brna (vlevo) a olomouckým Davidem...

Předehrávka 42. kola hokejové Tipsport extraligy proti sobě po dvou týdnech postavila znovu Brno a Olomouc. I tentokrát...

Noční ulicí zněla rozbrušovačka, zloději kradli katalyzátor z felicie

Zloději uřezali rozbrušovačkou v jedné z olomouckých ulic ze zaparkované...

O tom, že ani vlastnictví výrazně staršího auta není zárukou nezájmu zlodějů, se přesvědčil majitel Škody Felicie. Svůj...

Další z rubriky

Kamion urazil na přejezdu varovná světla a ujel, policie hledá svědky

Neznámý řidič dodávky či náklaďáku urazil na železničním přejezdu na kraji...

Policisté z Prostějova pátrají po řidiči, který na tamním železničním přejezdu při otáčení kamionu poničil...

Olomouc rozmrazila plány na stavbu nového zimního stadionu za miliardu

Vizualizace plánované budoucí podoby olomouckého zimního stadionu a blízkého...

Nové vedení olomoucké radnice opět oživilo ambiciózní plány na generální opravu zastaralého zimního stadionu...

Přechody pohlídáme, slibuje Prostějov před opravou další vytížené silnice

Z rušné prostějovské výpadovky na Brno zmizely po rekonstrukci přechody pro...

Obyvatelé prostějovské čtvrti Vrahovice by se měli příští rok konečně dočkat oprav tamní klíčové silnice, která už je...

Najdete na iDNES.cz