Díky zjištění dědičných informací banánovníků budou časem na plantážích v Africe či Asii růst odrůdy, které budou nejen rodit víc plodů než ty stávající, ale budou i více odolné vůči chorobám a škůdcům. Článek o rozluštění dědičné informace banánovníku se objevil i v prestižním mezinárodním časopise Nature.
"Přečtená dědičná informace bude sloužit jako vzor a usnadní čtení genomu dalších druhů banánovníku, které daly vzniknout pěstovaným odrůdám," popsal vědecký ředitel olomouckého univerzitního Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Jaroslav Doležel.
Svá nová zjištění využije jeho tým při další práci na odhalování změn souboru dědičných informací, které provázely vznik pěstovaných bezsemenných odrůd banánovníku i jejich "rodičovských" druhů. Tím to ale nekončí. Olomoučtí odborníci se budou dál podílet na mezinárodních programech zaměřených na záchranu planých i pěstovaných forem banánovníku v jihovýchodní Asii a Africe.
"Jsme takzvaným genotypovacím centrem pro banánovník, které má celosvětovou působnost a pomocí speciálních metod identifikuje všechny nově objevené druhy," dodal Doležel. Stejně tak olomoučtí určují i všechny "položky" ukládané do světové genové banky banánovníku. Tu spravuje Katolická univerzita v belgické Lovani.
Olomoučtí vědci jako jediní na světě vyvinuli postup projektu
Banánovník je čtvrtou nejdůležitější plodinou na světě a základní potravinou pro stovky milionů obyvatel tropů. A proč se vůbec do výzkumu rostliny, která není zrovna charakteristická pro střední Evropu, zapojili odborníci z Hané?
"Ačkoliv se může zdát účast českého týmu ve výzkumu spojeném s banánovníkem neobvyklá, je to dáno světovým renomé zdejšího pracoviště v oblasti analýzy genomu rostlin," vysvětlil technologický skaut Centra Libor Hájek. Doleželův tým je proto zapojený i do mezinárodního projektu zaměřeného na čtení souboru genetických informací další nezbytné plodiny: pšenice.
"Jako jediné na světě totiž zdejší pracoviště vyvinulo postup, který je zásadní pro uskutečnění celého projektu. Stejně jako u banánovníku se očekává, že rozluštění genetické informace pšenice umožní efektivnější šlechtění nových odrůd s vyššími výnosy," upřesnil Doležel. Dopátrat se kýžených údajů je důležité hlavně s ohledem na rostoucí počet obyvatel Země a s tím spojenými stoupajícími nároky na zdroje potravin.
Právě Doležel teď získal prestižní Akademickou prémii Akademie věd ČR. Ta je určená pro vědecké osobnosti patřící ke špičce svého oboru a znamená v tomto případě i podporu pro projekty studia dědičné informace rostlin. Finanční prémie do výše 5 milionů ročně zahrnuje po dobu šesti let náklady spojené s výzkumem či pořízením přístrojů. "Výrazně to podpoří náš úspěšný projekt," dodal Doležel.
