Tmavé dveře, před nimiž stojíme, vedou do přetlakové komory. Za ní je laboratoř, ve které se už několik týdnů zpracovávají odebrané vzorky s podezřením na přítomnost nového druhu koronaviru.
„Běžně se tady vyšetřují vzorky na tuberkulózu,“ vypráví Taťána Štosová, mikrobioložka z Ústavu mikrobiologie Fakultní nemocnice Olomouc. Každý den v těchto laboratořích zpracují až dvě stovky vzorků.
Do testovací místnosti se osobně podívat nemůžeme. Má tam přístup jen velmi omezený okruh lidí, navíc s kompletní „výzbrojí“ ochranných pomůcek. Přes sklo vidíme několik strojů a laborantku, která zrovna některé vzorky připravuje k testování.
Ústav mikrobiologie |
Pacientům odebraný materiál zpracovává laboratoř takzvanou PCR metodou, tedy polymerázovou řetězovou reakcí.
Ta se běžně používá k diagnostice i dalších virových onemocnění. V principu jde o to, že pokud je pacient pozitivní, musí se z odebraného materiálu pomocí chemických procesů získat virová RNA (kyselina ribonukleová), ta následně „nakopírovat“ do množství, ve kterém ji přístroje dokážou detekovat.
Výsledky měření vyhodnocují mikrobiologové již v jiné místnosti. Na obrazovce počítače analyzují křivky, z nichž vyčtou, zda je pacient infikovaný.
„Máme nastavený systém kontrol, abychom v případě, že náhodou v nějaké fázi testu došlo k chybě, ji včas odhalili,“ říká primářka Yvona Lovečková.
I testy je třeba testovat
K testování se používají speciální diagnostické sety, takzvané kity. Mikrobiologové přiznávají, že se z nich ale začíná stávat čím dál vzácnější zboží.
„Vyvíjíme permanentní aktivitu, abychom je od dodavatelů získali, protože testovacích laboratoří přibývá a všichni mají nároky. Máme dva hlavní dodavatele, ale i pár záložních. Doufáme, že kitů bude dost, “ říká Lovečková.
Jednotlivé typy kitů se navíc od sebe často liší citlivostí. Mikrobiologové je proto musí před každým ostrým použitím testovat na již prokazatelně pozitivních vzorcích, aby věděli, jak je používat a jak z nich číst výsledky.
I proto během probíhající pandemie hrají mezi desítkami laboratoří zapojených do testování klíčovou roli právě ty mikrobiologické. Díky bohatým zkušenostem totiž mnohdy dokážou vlastnosti existujících kitů samy vylepšovat.
„Díky jedné takové úpravě se nám nedávno například podařilo zvýšit jejich citlivost,“ popisují odborníci z týmu primářky Lovečkové.
Dva týmy, které se nesmí potkat
Ústav mikrobiologie funguje již řadu let a za běžného provozu pro fakultní nemocnici zpracovává vzorky odebrané pacientům, čímž pomáhá s diagnostikou chorob.
Kromě virů se zdejší experti běžně zabývají také bakteriemi nebo třeba plísněmi. S diagnostikou tak mají bohaté zkušenosti, jde o rutinní záležitost.
S šířením nového typu koronaviru se však fungování ústavu, v jehož čele stojí profesor Milan Kolář, zásadně proměnilo a stala se z něj jedna z páteřních organizací pro testování. I tak profesor Kolář upozorňuje, že podstata zůstává stejná. „Naše odpovědnost tady vždy byla, je a bude,“ říká.
Změnilo se však fungování laboratoří. „Jsme rozděleni na dvě skupiny, které se nepotkávají. Každá pracuje jiný den,“ říká další mikrobioložka Margita Bartková.
„Je to proto, kdyby byl někdo z nás pozitivní, nebo musel do karantény, aby nevypadla z provozu celá mikrobiologie,“ dodává Bartková. Podle lidí z ústavu to na podobném pracovišti ani jinak nejde.
„Nikdo ještě nic podobného nezažil“
I laborantky zapojené do testování na koronavirus jsou vyčleněné z běžného provozu ústavu.
„Potřebujeme, aby byly zkušené a měly grif. Nemůžeme si dovolit někoho teď zaučovat, nemůžeme si dovolit selhání,“ říká primářka Lovečková.
Přestože hygienická a ochranná opatření jsou na pracovišti jako mikrobiologická laboratoř i běžně na vysoké úrovní, kvůli koronaviru se ještě výrazně zpřísnila.
Profesor Kolář také upozorňuje, že za svou profesní dráhu se nikdy s podobnou situací nesetkal. „Nikdo z nás,“ dodává.
Jeho týmy totiž kromě vzorků na koronavirus nadále testují také pro potřeby fakultní nemocnice, která i přes upravený provoz nadále přijímá pacienty, kteří potřebují rychlou a přesnou diagnostiku.
Výsledky nejlépe ještě v den odběru
Při rozhovoru s mikrobiology si nelze nevšimnout, že právě práce pro nemocnici se podepsala na jejich přístupu. Jen málokdy například použijí slovo vzorek. Daleko častěji hovoří prostě o pacientech.
„Protože za každým jednotlivým vzorkem vidíme konkrétního člověka,“ vysvětluje mikrobioložka Štosová. „Kolikrát si už pamatujeme i jejich jména. Ke každému člověku proto přistupujeme s maximální pozorností, každý si ji zaslouží. Pokud máme třeba i nejmenší pochybnosti o správnosti výsledku, vzorek otestujeme jinou ověřovací metodou, abychom měli jistotu, že vydáme naprosto přesný výsledek.“
Za klíčové pracovníci laboratoře také považují, aby se k testovaným lidem výsledky dostaly co možná nejdříve. Nejlépe ještě v ten samý den, kdy jim byl vzorek odebraný. Ostatně z oken ústavu lze dohlédnout na parkoviště a frontu lidí u „odběrového“ stanu a autobusu.
Také proto v těchto dnech ústav zprovoznil SMS bránu, přes niž v okamžiku, kdy mikrobiologové potvrdí v systému výsledek testu, odešle pacientovi zprávu na mobilní telefon. I rychlost je totiž jednou ze zbraní proti nepříteli, u něhož se i zkušení mikrobiologové shodují, že pořád snáze vyjmenují všechno, co o něm nevědí, než naopak...
