Nové údaje v centrální databázi mají vedení kraje od června usnadnit pomoc ukrajinským uprchlíkům. Nejdříve je nutné údaje ověřit, protože lidé se často přestěhovali z nahlášených adres.
Hejtmanství pak nabídne místa, která spojují bydlení i možnost nastoupit do školy. Hejtman Josef Suchánek už na jaře ohlásil, že bude-li to potřeba, je Olomoucký kraj ochoten přijmout běžence z jiných regionů.
Po nedávném jednání vedení krajů upřesnil, že stěhování by nemělo být nařízeno. „Bude to forma nabídky těm, kteří momentálně pobývají v přelidněných místech nebo tam, kde je nedostatek škol, školek. Nepůjde o administrativní přerozdělování, že by někdo určil, kdo kam půjde,“ řekl Suchánek.
Má to pořád stejný scénář. Jsme schopni je do doby jejich administrativního odbavení ubytovat, což trvá jeden až dva dny. Potom buď zjistíme, že nejsou oprávnění žádat, žádný další servis jim neděláme a odcházejí.
Hejtman Olomouckého kraje
Josef Suchánek
Aktuální přehledy hejtmanství dosud chyběly. Pravdivost údajů ovšem bude nutné překontrolovat.
„Pokud se lokality potvrdí, moje vize je, že tuto kapacitu zkusíme poskytnout nějaké centrále, která o ní řekne například lidem v Praze nebo blízkém okolí, kde nemají šanci dostat dítě do školy,“ dodal hejtman.
„Nepochybuji, že zájem přetížených krajů bude velký, záležet ale bude na konkrétních lidech,“ zmínil.
Přerov opraví pro běžence byty
Ubytování uprchlíků má obcím usnadnit také dotační program Ukrajina vyhlášený ministerstvem pro místní rozvoj. Slouží na rekonstrukci objektů ve špatném stavu, které mají po skončení války zůstat radnicím a krajům.
Požádat o podporu se rozhodl například Přerov. Úředníci už mají vytipovaných třicet městských bytů. Pro jejich zprovoznění je nutná kompletní rekonstrukce od elektroinstalace po výměnu podlah, vodovodních baterií, bojlerů či sporáků.
„Dotace z ministerstva má pokrýt až 85 procent uznatelných výdajů, maximální částka je sto tisíc na jednoho ubytovaného,“ řekla náměstkyně primátora Hana Mazochová.
Naopak na seznam adres, kde by mohli Ukrajinci bydlet, nejspíš nepřibude roky prázdná čtyřpatrová budova bývalé přírodovědecké fakulty v Tomkově ulici v Olomouci.
Ačkoli to tak vypadalo poté, co město nemovitost v části Hejčín zhruba před dvěma měsíci navrhlo. „Po první silné vlně uprchlíků jsme byli požádáni vládou a následně krajem, abychom vytipovali objekty pro dočasné ubytování. Tehdy jsme ještě neměli specifikované ani dotační tituly, ani podmínky,“ připomenul primátor Miroslav Žbánek.
Na stavbu je vydaný demoliční výměr a byla odpojená od všech energií. Připojit ji zpět k sítím by sice podle dodavatelů neměl být problém, náklady na stavební úpravy ale výrazně přesahují možnou dotaci.
Krizový štáb Olomouce nakonec budovu z dočasně využitelných objektů vyřadil. „Nelíbí se mi, že stát to celé v podstatě přehodil na nás, abychom nesli odpovědnost, dlouhodobě zatížili městské rozpočty, a nakonec od toho všichni dávají ruce pryč. Protože se vzedme vlna nevole, jelikož lidé se bojí, že jim tam nastěhujeme Romy nebo problémové uprchlíky. Všichni se lekli, není to ale iniciativa města,“ doplnil primátor Žbánek.
Do konce června chce mít Olomouc zpracovaný investiční záměr, který posoudí další využitelnost budovy. Doporučením může být demolice nebo například bydlení pro seniory či startovací byty.
Kraj by nicméně místa pro běžence využil. „Když to město začalo upravovat ve prospěch uprchlíků, neměli jsme s tím nic společného. Olomouc se pak rozhodla, že v tom pokračovat nebude, respektovali jsme to. O kapacitu máme zájem, jakkoli jsme ani tenkrát, ani teď nevěděli, jaké budou počty uprchlíků,“ reagoval před týdnem Suchánek, který celou věc považuje spíše za nedorozumění.
Hejtman: žádný rasismus
Začátkem května bylo v kraji odhadem deset a půl tisíce uprchlíků, od té doby počty nově příchozích klesají. I proto, že lidé se začínají vracet na Ukrajinu.
Krajské asistenční centrum v Olomouci přesto zůstává během trvání nouzového stavu otevřené.
Kleslo i množství Romů, kterých za den přijížděly desítky a podle kraje měli často zájem jen o přidělované peníze.
„Má to pořád stejný scénář. Jsme schopni je do doby jejich administrativního odbavení ubytovat, což trvá jeden až dva dny. Potom buď zjistíme, že nejsou oprávnění žádat, žádný další servis jim neděláme a odcházejí. V opačném případě s nimi azylové řízení dokončujeme a mají nárok na finanční dávku, kterou dostávají a kvůli které také podle mého názoru přicházejí,“ řekl hejtman s tím, že úředníkům žadatelé avizují návrat do Maďarska.
Že by mezi lidmi dělali pracovníci centra rozdíly, hejtman odmítá. „Za poslední asi měsíc jsme ubytovali dvě romské rodiny, uprchlíky, které bereme se vším všudy, běžná rodina. Nevelel jí žádný mluvčí, který by posbíral peníze. Obviňování z rasismu je berlička, která se nezakládá na pravdě,“ řekl.
