Blackouty, tedy úplné výpadky energetické soustavy nebo její významné části, postihují především rozvojové země s nedostatečnou infrastrukturou, občas se ovšem objeví i ve vyspělých státech - například v roce 2003 výpadek zasáhl severovýchod USA a Kanady, v Evropě se s ním v uplynulých letech potýkala Itálie, Švýcarsko nebo Rakousko.
„Nestabilita sítě vedoucí k blackoutu může mít mnoho příčin. Od počasí až po havárii či teroristický čin,“ uvedl Pavel Mlčák, člen krizového štábu a výrobní náměstek ředitele Regionu Střední Morava společnosti Veolia Energie ČR. Právě té patří teplárny v Přerově a Olomouci a kromě výroby tepla dodává také elektřinu.
Při cvičném restartu sítě a obnovení nouzových dodávek elektřiny - takzvaném „startu ze tmy“ (v angličtině „black start“), hraje hlavní roli přerovská teplárna a záložní zdroj napětí v podobě dvanáctitunového dieselového generátoru o výkonu 1,5 megawattu. Jeho srdce tvoří dvanáctiválcový motor a dokáže produkovat výstupní napětí 400 voltů.
Ten po cvičeném vyhlášení krizové situace čekala desetihodinová cesta z Prahy do Přerova, kde následně posloužil ke spuštění záložních kotlů a úpravny vody.
Vodní pára z kotlů poté roztočila turbínu a ta následně turbogenerátor samotné teplárny. Druhé fáze cvičení pak úspěšně potvrdila, že po nastartování přerovské teplárny lze obnovit provoz také v té olomoucké, a to díky vedení vysokého napětí.
Díky tomu tak na střední Moravě může po odpojení od veřejné rozvodné soustavy vzniknout takzvaný izolovaný ostrovní systém pro zhruba 150 tisíc obyvatel obou měst, který je nezávislý na stavu zbylé sítě.
„V energetice se provádí mnoho cvičení, ale takováto reálná zkouška je výjimečná,“ komentoval celou dvouetapovou zkoušku Mlčák. Celá akce získala i odbornou cenu Teplárenského sdružení České republiky v kategorii Počin roku v soustavách zásobování teplem a chladem za rok 2015.
