Například v Přerově a okolí proběhly dosud jen drobnější zásahy. „Povodí Moravy těží každý rok nánosy z koryta řeky Bečvy, ve druhé polovině roku 2011 byla v Dluhonicích navýšena jižní a východní hráz v ulici U Rozvodny. Investorem zde byla společnost ČEZ distribuce,“ vyjmenovala mluvčí magistrátu Lenka Chalupová.
Další akce se chystají na letošní rok. Na květen jsou ohlášeny udržovací práce na nábřežních zdech u vyústění potoka Strhanec.
„Ukončeny mají být v prosinci následujícího roku. Měly by zajistit stabilitu toku tak, aby při zvýšených průtocích nedocházelo ke zhoršení stavu opěrné zdi v hustě osídlené části Přerova,“ nastínila Chalupová.
Hlavní protipovodňová opatření ale stále chybí. „Nechci situaci více komentovat, protože v současné době jednáme s Povodím Moravy o jejich výstavbě. Mohla by začít chránit Přerov už někdy kolem roku 2020,“ řekl přerovský primátor Vladimír Puchalský.
Přerov mají chránit především betonové stěny
Hlavní aktivity spočívají na bedrech Povodí Moravy. To plánuje v Přerově do roku 2019 vybudovat protipovodňová opatření v délce zhruba 1 500 metrů v nadjezí jezu Přerov a 4 500 metrů v podjezí tohoto jezu.
„Navrženy jsou ochranné betonové stěny ve formě plného zábradlí a výšce okolo jednoho metru situované například v zelené ploše podél nábřeží dr. Edvarda Beneše či místo stávajícího sloupkového zábradlí na nábřežních zdech na protějším břehu u Kazeta,“ sdělila mluvčí Povodí Gabriela Tomíčková.
Celý komplex těchto staveb má za cíl ochránit město před padesátiletou vodou. Se zahájením první etapy se počítá v druhé polovině letošního roku. Celkové náklady jsou odhadovány na 380 milionů korun.
Hranice dosud dostaly jen minimum protipovodňové ochrany
Prakticky stejně jako v Přerově to vypadá i v Hranicích. „Fyzická opatření vůči povodním jsou zatím minimální. Blýská se ale konečně na lepší časy a v průběhu několika let by měly být stavby k ochraně města realizovány,“ přiblížil odstupující hranický starosta Vladimír Juračka. Hlavními stavbami by mělo být zvýšení kapacity hranického jezu a zvýšení hrází na Bečvě.
„Plánujeme navýšení nábřežních zdí nad silničním mostem, a to na obou březích Bečvy, a dále rozšíření jezu Hranice o třetí jezové pole. Přistavěním tohoto jezového pole se zvýší kapacita jezu a současně dojde ke zvýšení ochrany před povodněmi na celém úseku Bečvy na území města Hranice,“ upřesnila plány Povodí Moravy Gabriela Tomíčková s tím, že stavět by se mělo začít až v příštím roce.
„Nejvýrazněji se zlepšení projeví na úseku délky cca 700 m mezi jezem a silničním mostem,“ dodala. V Hranicích přitom chtějí také zlepšit ochranu proti zvednutí hladiny potoků Ludina a Velička.
„Rada odsouhlasila zpracování studie protipovodňové ochrany na těchto tocích. Plány pak chceme předat Povodí Moravy, které by provedlo opatření na Veličce, a Lesům České republiky, které mají v péči potok Ludina,“ řekl Vladimír Juračka.
Město má také vybudován nový varovný a informační systém, který dokáže s předstihem varovat před blížící se velkou vodou. Stál celkem 15 milionů korun.
„Před vodou nás sice varuje, ale neochrání,“ podotkl Juračka.
Na 1,3 kilometru dlouhou ochrannou hráz Lipník stále čeká
Bez zabezpečení proti přívalům vody jsou zatím také v Lipníku nad Bečvou. „Zatím u nás nikdo nic neudělal. Město začalo v roce 1999 zpracovávat dokumentaci, která protipovodňovou ochranu komplexně řeší. Dokumentaci jsme předali Povodí Moravy, které opatření připravuje,“ uvedl lipnický starosta Miloslav Přikryl.
Jedná se o 1 300 metrů dlouhou hráz, která ochrání zejména ohrožené ulice Na Bečvě, Za Porážkou a také čistírnu odpadních vod. Stát by měla na jižní straně města.
„Povodí Moravy zpracovalo návrhy protipovodňové ochrany i pro další obce, například Rokytnici, Císařov, Teplice nad Bečvou, Týn nad Bečvou, Rybáře či Troubky. U poslední zmiňované obce čekáme na předložení variantního řešení,“ doplnila Gabriela Tomíčková.
V Troubkách zbrzdila přípravu budování ochrany sama obec
V Troubkách, které byly symbolem ničivého řádění vody v roce 1997, nechala obec už rok po povodni vyprojektovat své prstencové ohrázování, jehož projekci však sama po čase zastavila bez náhrady.
„Obec ve vlastní variantě navrhla krom zástavby chránit navíc ještě 230 hektarů zemědělské půdy. Teprve až po povodni v roce 2010 byl státní podnik Povodí Moravy požádán, aby na původní návrh protipovodňové ochrany navázal a zajistil nový projekt svými silami,“ uvedla Tomíčková.
V nové dokumentaci byla zohledněna složitost soutokového území i režim spodních vod, který v této lokalitě hraje velmi významnou roli, snaha zde byla i o optimální řešení majetkoprávních střetů atd.
„Po roční sérii jednání byl však předložený projekt obcí opět zamítnut s tím, že obec sama zadá zpracování variantního řešení. Toto variantní řešení bylo během roku 2011 postupně zadáno několika projekčním firmám. Konečná verze těchto variantních řešení doposud nebyla předložena,“ řekla mluvčí.
Klíčovou roli má na Přerovsku plnit obří suchý poldr
Důležitou stavbou pro celé Přerovsko má být suchý poldr v Teplicích nad Bečvou.
„Jedná se ale o velmi komplikovaný a nákladný projekt, který je spojen se složitým majetkovým jednáním, geologickými průzkumy a posuzováním dopadu na životní prostředí. Samotná stavba poldru se předpokládá v letech 2018 až 2021,“ sdělila Tomíčková.
Celkové náklady na protipovodňová opatření včetně poldru Teplice mají dosáhnout asi 5,8 miliardy korun.
„Návratnost těchto nákladů je při dosavadních škodách po povodni z roku 1997, které činily 6,8 miliardy korun, nebo škodách způsobených povodní z roku 2010 ve výši 2,26 miliardy korun jednoznačně zřejmá,“ nastínila Gabriela Tomíčková.
