Kameny zmizelých, jinak také stolpersteine, jsou dlažební kostky s mosazným povrchem uložené do běžné pouliční dlažby nebo asfaltu. Připomínají osudy lidí, kteří zemřeli za holokaustu, když je nacisté deportovali a zavraždili v koncentračních táborech. Většinou to byly osoby židovského původu a kameny s jejich jmény bývají umístěny třeba před domy, ve kterých bydlely.
Prvních pět kamenů za část rodiny Brennerových, matku, babičku a tři dívenky, z nichž nejmladší byly dva roky, chtěl do Prostějova umístit zdejší spolek Hanácký Jeruzalém. Jenže narazil.
Žádost o umístění kamenů totiž radnice podle předsedy spolku Michala Šmucra odložila a požadovala odpovědi na tři okruhy otázek: Kdo to zaplatí, jak bude zajištěna bezpečnost chodců a co oběti nežidovského původu.
„Oslovili jsme proto některá města v České republice, která již mají s pokládáním kamenů zmizelých zkušenosti. Už jsme obdrželi potřebné odpovědi a naši žádost upřesnili. Jistě rozptýlíme všechny obavy včetně obav o bezpečnost chodců,“ je přesvědčen Šmucr.
Kvůli kamenům žádní mrtví ani zranění, vzkázala Jihlava
Spolek požádal o vyjádření Olomouc, Kolín, Jihlavu, Třebíč, Kutnou Horu a Horažďovice. Nikde stolpersteiny nepředstavují sebemenší problém a ještě nikdy se kvůli nim nikdo nezranil.
„Magistrát města Jihlavy eviduje 0 smrtelných zranění, 0 těžkých zranění a 0 lehkých zranění. Úřadu nejsou známy úrazy způsobené pocházením po kamenech nebo jejich překračováním a zranění spojená s prohlížením nebo fotografováním kamenů nebo například bolesti zad po předklánění,“ odpověděl s jistou dávkou nadsázky jihlavský magistrát.
„Nesledujeme ani poškození komunální techniky nebo navýšení spotřeby posypového materiálu. Nezaznamenali jsme ani informace o tom, že by někdo blokoval provoz na chodníku, když se u kamenů zastavil. Předpokládáme, že důvod, proč jsou kameny umisťovány za židovské oběti, je každému srozumitelný,“ dodal úřad v reakci.
Kameny financují hlavně židovské organizace, soukromí dárci, ale často přispívají také samotná města.
„Nové kameny umisťují pracovníci Technických služeb na žádost židovské obce. Město Olomouc je hrdé na to, že tímto způsobem může uctít a připomenout památku svých občanů,“ sdělil jihlavský magistrát.
Chtěli jsme jen více informací, říká primátorka
V Olomouci je v současné době rozmístěno přes dvě stovky kamenů. Loni v listopadu přibyl i takzvaný stolperschwelle, který svými rozměry odpovídá šesti běžným kamenům a pokládá se do míst, odkud bylo deportováno větší množství lidí.
Stolperschwelle leží u tělocvičny olomoucké základní školy v Hálkově ulici. Právě v této budově trávili poslední chvíle před odjezdem Židé z celého regionu včetně Prostějova, kteří pak v transportech zamířili na smrt do nacistických koncentračních táborů.
„Projekt Kameny zmizelých se však netýká pouze židovských obětí, ale v řadě měst se takto připomínají i hrdinové protinacistického odboje z řad Sokola nebo odbojové organizace Obrany národa,“ připomněl předseda spolku Hanácký Jeruzalém Šmucr s tím, že na výrobu a umístění kamenů existují konkrétní dárci.
„Pro město Prostějov by kameny nepředstavovaly žádný finanční náklad. Samozřejmě v případě ochoty města podílet se na úhradě části nákladů za to budeme velmi rádi,“ dodal Šmucr.
Primátorka Prostějova Alena Rašková odmítla, že by město mělo s kameny zmizelých jakýkoliv problém.
„To v žádném případě. My jsme jen neměli informace a chtěli jsme vědět, jakou má spolek představu. Žádost přišla jen tak, zda mohou umístit kameny a dál nic. Chtěli jsme vědět, kde to bude, kolik jich bude, jakým způsobem se to financuje a jak to probíhá. Chtěli jsme o celé věci vědět více,“ řekla.
Absurdní, reaguje Terezínská iniciativa
Například ředitelka Terezínské iniciativy Tereza Štěpková se však nad přístupem města pozastavuje, s něčím podobným se podle svých slov ještě nikdy nesetkala.
„Překlad slova stolpersteine znamená kameny k zakopnutí. Je to myšleno tak, aby se člověk zastavil. Tady je to ale otočené do toho nejabsurdnějšího důvodu,“ řekla Štěpková.
Kameny ukazují na konkrétní lidi v konkrétním místě, kde žili, což podle ní přispívá k tomu, aby se na oběti holokaustu nezapomnělo. Existují však i výhrady. Některým Židům vadí, že se šlape po jménech, což není uctivé. Lidé z jednoho domu v Holandsku zase z obav z antisemitských útoků žádali o odstranění kamenů.
„V Prostějově však nevím, co za tím je. Mám pocit, že se tomu dost absurdním způsobem brání,“ dodala ředitelka Štěpková.
Kameny zmizelých v Lošticích na Šumpersku |
Terezínská iniciativa založená v roce 1993 mezinárodním sdružením bývalých vězňů terezínského ghetta zkoumá historii nacistické perzekuce v Česku a v Evropě, připomíná její oběti a bojuje proti projevům rasismu, xenofobie a antisemitismu.
V této souvislosti čelil Prostějov v minulosti kritice a vysloužil si mezinárodní ostudu. Nad jeho postojem k rehabilitaci zdejšího židovského hřbitova se v pravidelné zprávě o stavu lidských práv ve světě loni pozastavila i americká diplomacie. V kapitole o antisemitismu zmínila odpor představitelů města k rehabilitaci. Radnice se takové kritice brání a označuje ji za zkreslenou.
Rehabilitaci hřbitova naopak podpořili například olomoucký arcibiskup, velvyslanci Německa a Izraele v ČR a někteří američtí senátoři a kongresmani.
