Kříž z dílny uměleckého kováře Jiřího Jurdy je symbolicky prostřílen a zdobí ho trnová koruna. „Jsem nesmírně rád, že kříž tady je,“ uvedl historik a bývalý ředitel přerovského Muzea Komenského František Hýbl, který se tragédii dlouhodobě věnuje. Podle něj se o podobné pietní úpravě místa hovořilo už od 90. let.
Předseda Karpatskoněmeckého spolku na Slovensku Ondrej Pöss novinářům řekl, že umístění kříže na kopci Švédské šance je obrovským vyjádřením úcty k obětem masakru i pozůstalým.
„Velmi nás to překvapilo. Od začátku 90. let jsme sledovali, jak pan doktor Hýbl, město Přerov i naši rodáci v Německu usilovali o to, aby se tragédie, která se stala šest týdnů po druhé světové válce, důstojně připomínala,“ uvedl.
Odhalení bylo součástí vzpomínkové akce v Přerově. Podle primátorova náměstka Petra Měřínského (ANO) motiv prostříleného kříže vyjadřuje nesmírnou krutost, která se na tomto místě stala a nesmí být zapomenuta. Hýbl přiznal, že nakonec byla zvolena poněkud drsná varianta kříže pokrytého průstřely.
„Já osobně jsem byl pro ty další dva návrhy. Ale tady toto má něco do sebe,“ uvedl Hýbl, podle kterého zvolená varianta kříže s průstřely se pozůstalým po obětech masakru zamlouvá. „Myslím, že to nemá chybu,“ dodal.
Vyvlekli je z vagonů, dovlekli na kopec a pozabíjeli
Masakr se na návrší Švédské šance u Přerova odehrál v noci z 18. na 19. června 1945. Českoslovenští vojáci tam zavraždili sto dvacet žen, dvaasedmdesát mužů a pětasedmdesát dětí včetně kojenců. Šlo o karpatské Němce ze Slovenska, slovenské Maďary a Slováky, kteří se vraceli z války domů. Vlaku, v němž cestovali, si všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky. Podle Hýbla je nechali nemilosrdně vyvléct z vagonů, dovlekli je na kopec nad Přerovem a tam je pozabíjeli (více jsme psali zde).
Historik odkryl nevítaná fakta o masakru. Chtěl jsem najít pravdu, říká |
Hromadný hrob jim na místě museli vykopat muži z nedalekých Lověšic. Exhumace těl byla provedena až o dva roky později. Muže pohřbili v Přerově, zatímco ostatky žen i dětí převezli do krematoria a jejich popel byl ve dvou bednách uložen na olomouckém hřbitově. Jejich ostatky se podařilo převézt a uložit na přerovském hřbitově vedle mužských obětí až loni (informovali jsme zde).
Masakr zorganizoval důstojník Karol Pazúr, který nakonec skončil před soudem. Nejprve byl potrestán 7,5 lety vězení, Nejvyšší vojenský soud v Praze mu v roce 1949 zvýšil trest na dvacet let. Ve vězení strávil zhruba rok, poté mu prezident Klement Gottwald udělil amnestii, v pozadí byly Pazúrovy vazby na komunistické představitele. Širší veřejnost se o masakru dozvěděla až po roce 1989.
