Manželé Heliksovi se museli letos v květnu vyrovnat s událostí, kterou žádný rodič nechce zažít – v necelých třech letech jim zemřela dcera Vilemína, která trpěla akutní lymfoblastickou leukemií. Rodiče měli dítě v paliativní péči, chtěli se o něj starat doma. Nakonec děvčátko zemřelo klidně, ve spánku.
„Byli jsme s dcerou celou noc, v okamžiku, kdy dodýchala, tak jsme u ní byli oba. Nebylo pochyby, že zemřela. Sami jsme se s ní rozloučili a zhruba po hodině jsme volali záchranku,“ vypráví MF DNES maminka dívky Alžběta Heliksová. K ohledání přijel i Brázdil. „Když přiběhl do pokoje, tak rozhodil rukama a zeptal se: ‚Co to je?‘ Tím to začalo,“ vzpomíná. Zdůrazňuje, že Brázdil musel vědět, kam jede. „Vše jsme popsali operátorce.“
Po ohledání začal Brázdil sepisovat protokol. „Vyptával se, co nás to napadlo nechat ji zemřít doma, jestli k tomu máme nějaké náboženské důvody. Těch otázek bylo víc. Myslela jsem, že to potřebuje do protokolu, ale ukázalo se, že je to spíše jeho vlastní iniciativa,“ vzpomíná Heliksová.
Poté Brázdil rodičům oznámil, že je nutné provést pitvu. S tím ale nesouhlasili. „Byli jsme poučeni, jelikož jsme spolupracovali s mobilním hospicem. Věděli jsme, že dcera zemře, a oni nás připravovali na vše nezbyté. Od nich jsem se dozvěděla, že pitva není povinná,“ vysvětluje Heliksová.
Brázdil trval na svém. „V tu chvíli on vytáhl, že je poslanec, že zná zákony a ví, co je správné,“ vzpomíná Heliksová. Rodiče nakonec přestali protestovat, ale po Brázdilově odchodu zažádali o nenařízení pitvy a následně podali na Brázdilovo chování stížnost. Její převzetí potvrdil mluvčí záchranky Pavel Lampa s tím, že se případ řešil v rámci interních záležitostí a více ho komentovat nebude.
Dnes jsem dostal několik dotazů na vyjádření se ke stížností paní Heliksové týkající zákroku při ohledání jejího dítěte. V prvé řadě bych chtěl znovu vyjádřit hlubokou soustrast. Je mi líto každého ztraceného lidského života. Smrt blízkého, navíc dítěte, je vždy zdrcující událostí. Vím, o čem mluvím. Za téměř třicet let služby na záchrance jsem byl u tisíců případů, pomohl jsem tisícům lidem, ale také ohledal mnoho zemřelých. Práce záchranáře je hodně psychicky náročná, ale k...dyž ji děláte tak dlouho a chcete ji dělat dobře, musíte být psychicky odolní. Věřte ale, že ani po třiceti letech služby jsem si na smrt, natož dítěte, nikdy nezvykl.
Může se pak stát, a to musím se vší pokorou uznat, že některá moje reakce se rodičům, kteří čelí tak složité životní situaci, může zdát neadekvátní. Snažím se tomu všemi silami předcházet, ve většině případů úspěšně. Jako lékař se vždy držím standardních postupů, chovám se profesionálně. Bylo tomu tak i v tomto případě, ale jsme jenom lidé.
Souhlasím, že lidský přístup, empatie a slušné chování lékařů je základ a nesmí se nikdy vytratit.
A jestli paní Heliksová vnímala mou práci tak, že jsem zrovna tohle nezvládl, velmi mě to mrzí a tímto se jí a celé její rodině omlouvám.
„Pan ředitel se nám osobně omluvil s tím, že on se nám omlouvá, ale pan Brázdil se omluvit odmítl,“ popisuje výsledek Heliksová. Omluvu rodině potvrdil MF DNES i zdroj v záchranné službě. Redakce Brázdila kontaktovala, příběh však komentovat nechtěl. „Je to v rámci lékařského tajemství,“ sdělil.
V pátek však na Facebooku nečekaně zveřejnil omluvu. „Jako lékař se vždy držím standardních postupů, chovám se profesionálně. Bylo tomu tak i v tomto případě, ale jsme jenom lidé. Souhlasím, že lidský přístup, empatie a slušné chování lékařů je základ a nesmí se nikdy vytratit. A jestli paní Heliksová vnímala mou práci tak, že jsem zrovna tohle nezvládl, velmi mě to mrzí a tímto se jí a celé její rodině omlouvám,“ napsal.
Poslanec za ANO Brázdil srovnával ve Sněmovně kouření se sexem:
20. dubna 2018 |
