Podle Krajské agrární komory Olomouckého kraje za výrazným propadem sklizně stojí hlavně dlouhotrvající sucho.
„Loni byl výnos obilovin necelých 6,5 tuny z hektaru, letos je to jen necelých 5,9 tuny. Výnosy jsou nižší zhruba o deset procent,“ uvedl šéf krajské agrární komory Josef Hlavinka. Obiloviny se letos podle něj pěstovaly v kraji na 91 500 hektarech.
Hlavinka ale upozornil, že propady ve sklizni se výrazně liší místo od místa napříč oblastí.
„Tam, kde vydatněji zapršelo, ztráty nemají žádné nebo jen minimální, naopak v místech či podnicích, kde nepršelo nebo spadlo jen málo srážek, se ztráty pohybují až v desítkách procent,“ shrnul.
Nejhorší je situace na Přerovsku, kde byl podle hospodářské komory srážkový deficit největší v celém kraji. Potvrzuje to i předseda společnosti Agras Želatovice na Přerovsku Antonín Stojan.
„Sklidili jsme o třicet procent méně obilí než v loňském roce. I když ceny obilí půjdou nahoru, propad tržeb očekáváme ve výši 12 až 15 milionů korun,“ odhaduje předseda Agrasu.
I tam, kde nejsou ztráty vysoké, je problém s kvalitou obilí
Naopak přibližně na průměrných ztrátách je Zemědělské družstvo Unčovice na Litovelsku, kde se objem sklizeného obilí oproti loňsku snížil zhruba o deset až patnáct procent.
„Vzhledem k průběhu počasí a prognózám jsme nedopadli nejhůř,“ bilancuje předsedkyně unčovického družstva Milada Měsícová. Podle ní je ale kvalita obilí nevyrovnaná.
„Z vypěstované pšenice pro potravinářské účely má jenom osmdesát procent požadované parametry. Zbytek musíme přeřadit do kategorie krmné obilí,“ popsala Měsícová. Ještě hůř podle ní dopadl sladovnický ječmen, kdy nesplnilo parametry pro sladovnické účely dokonce třicet procent.
Výrazné finanční ztráty ale v Zemědělském družstvu Unčovice, které patří k největším pěstitelům obilovin v kraji, nečekají.
„Ceny obilí rostou, dokonce pro krmné účely víc než pro potravinářství, takže je mezi nimi jen minimální rozdíl. I obilí prodané pro krmné účely tak dobře zhodnotíme,“ uvádí Měsícová.
Dražší obilí a mouka zvedne ceny u pekařů
Růst cen obilí se zřejmě brzy projeví i v cenách potravinářských výrobků, odhadují pekaři v kraji.
„Dokud budou staré zásoby, tak se ceny zřejmě nezmění. Ale jakmile se změní cena obilí a mouky, budeme to muset promítnout do našich cen,“ sdělila jednatelka pekařství Domapek Bohuňovice Olga Dočkalová.
Jednatel pekařství a cukrářství Wellart Hranice Zdeněk John odhaduje, že ceny pekařských výrobků se zvednou kvůli zdražení vstupních produktů přibližně o deset procent.
„Kvůli lepším výsledkům, které by nám umožnily i další rozvoj, bychom potřebovali ještě vyšší nárůst, protože ceny pekařských výrobků jsou dlouhodobě velmi nízké. Neumožňují investice v takovém rozsahu, jak bychom potřebovali. Kvůli diktátu řetězců však vyšší nárůst cen není možný,“ doplnil John.
Ztráty ještě narostou po sklizni cukrové řepy a chmele
Zemědělci nemají lepší vyhlídky ani při sklizni dalších plodin, jejich ztráty se tak ještě zvýší.
„Velmi špatná bude cukrová řepa, u které se napříč krajem dá očekávat propad dvacet až třicet procent, výrazně nižší bude i úroda chmele,“ uvádí šéf krajské agrární komory Hlavinka.
Sklízet chmel už začalo třeba Zemědělské družstvo Kokory. „Úroda chmele bude výrazně pod průměrem, takže i ztráty budou vysoké,“ obává se předseda družstva Vladimír Lichnovský. Podle něj je už teď vidět i snížená kvalita.
„Chmelové šišky jsou malé a otevřené, na některých rostlinách kvůli suchu vůbec neuzrály. Navíc nejsou tak odolné a napadají je nejrůznější škůdci, proti kterým ale nyní nemůžeme použít postřik,“ uvedl Lichnovský.
Doplnil, že otevřené šišky se mohou při sklizni snadno poškodit. Ztrácejí také cenné látky, jako je třeba lupulin, který je pro výrobu piva nezastupitelný a dodává nápoji nezaměnitelnou hořkost.
