Přestože v Jeseníkách pršelo častěji než v jižnějších částech Olomouckého kraje, i tam jsou řeky nyní na hranici sucha. To platí i pro nejvýznamnější toky stékající z jesenických svahů – Desnou a Bělou.
„Pokud se situace výrazně nezmění k lepšímu, nebude možné v zimě ani zasněžovat, protože v tocích musí být zachován průtok, který umožňuje život,“ potvrdila hrozící scénář vedoucí šumperského vodoprávního úřadu Alena Turková.
O tom, že by sněžná děla v zimě museli odstavit, ale nechtějí vlekaři, kterých se to týká, ani slyšet.
„Fungovat bez zasněžování, to si už roky neumím představit. A to náš areál patří k těm s nejlepšími sněhovými podmínkami v celých Jeseníkách,“ říká například majitel střediska Kaste Petříkov František Kaštyl.
„Dostatek přírodního sněhu byl u nás naposledy před deseti lety, takže od té doby si už musíme vypomáhat technickým sněhem. Pokud nebude možné zasněžovat, dopadne to na nás hodně těžce,“ přidává majitel dalšího vyhlášeného jesenického střediska Miroslav Miloš Hladký, který stále ještě doufá, že se počasí umoudří.
Zemědělci se bojí škod na osivu i příští sklizni
Vlekaři ale nejsou jediní, kdo očekává budoucí komplikace v souvislosti se suchem. Zemědělci, kteří v současné době sčítají škody ze sklizně obilí a dalších plodin, už odhadují ztráty u komodit, jež nyní teprve dozrávají. S obavami pak nahlížejí i na vysévání ozimů.
„Pokud do podzimu alespoň několikrát vydatněji nezaprší, ozimy vůbec nemusí vzejít. Vznikly by tak ohromné škody nejen na osivu, ale také příští rok při sklizni,“ obává se šéfka olomoucké agrární komory Darina Juříčková s tím, že jde hlavně o ozimou pšenici.
„Ta se v současnosti pěstuje v regionu na padesáti tisících hektarech, což je většina ploch osetých obilovinami. Také tržby za ozimou pšenici jsou pro zdejší zemědělce klíčové,“ popisuje Juříčková. Podle ní ale ani při pokračujícím suchu nepřipadá v úvahu, že by zemědělci ozimy nezaseli.
„Jiná volba není. Musí zkrátka riskovat,“ sdělila. Podle agrotechnických lhůt musí být ozimy v zemi zhruba do poloviny října.
Chystaný zákon zavede komise pro sucho
Že je situace s nedostatkem vody vážná, potvrzuje také hejtmanství. O celoplošných omezeních, která by platila na území celého kraje, ale do budoucna neuvažuje.
„Vše pravidelně konzultujeme s vodoprávními úřady. Pořád platí, že vodoprávní úřady v jednotlivých pověřených městech mají nejlepší informace, jak se tam situace vyvíjí, takže je na nich, zda zákaz vydají,“ řekla vedoucí oddělení vodního hospodářství odboru životního prostředí a zemědělství na Krajském úřadě Olomouckého kraje Vladimíra Kresáč Kubišová.
Ministerstvo zemědělství podle ní chystá novelu vodního zákona, který bude doplněn o část týkající se sucha.
„Dávali jsme k němu připomínky, měl by platit od roku 2020. Je ale možné, že se schvalovací proces kvůli dlouhotrvajícímu suchu urychlí,“ míní Kubišová. Stejně jako se při povodních zřizují povodňové komise, vzniknou na úrovni krajů komise pro sucho. Úřady také získají větší pravomoci.
Hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu Jan Unucka v nejbližší době navzdory pár deštivým dnům výraznější zmírnění sucha neočekává.
„Žádná srážkově významná fronta, která by kraj plošně nasytila vodou, se nerýsuje. Aby srážky pomohly zadotovat podzemní zdroje vody, které se stále zmenšují, musely by být vydatné, trvat delší dobu a být opakované. Za poslední měsíce jsou ale deště v kraji z pohledu možného zlepšení vodní bilance nevýznamné,“ shrnul Unucka.
