Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Přírodě je jedno, zda tu bude polopoušť. Změny odneseme my, varuje ekolog

  16:21
Hanáckou krajinu hydrobiolog a ekolog Jan Koutný označuje za suchou step. Zničením vztahu mezi přírodou a vodou si ji vytvořili sami lidé a teď na to také ve vedrech doplácí. V boji proti suchu i horku spoléhá Koutný právě na přírodu. Jen jí lidé musí začít věřit.

Ekolog a hydrobiolog z Agentury ochrany přírody a krajiny doktor Jan Koutný | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

„Klimatické změny by neponičená, dobře fungující krajina lépe tlumila. V naší kulturní stepi se tyto dopady naopak násobí,“ říká Koutný z Agentury ochrany přírody a krajiny. Nabízí ale i řešení.

Rozpálenou step jsme si z našeho okolí udělali sami?
Ano, hanácká krajina je kulturní step. Kulturní proto, že na ní dlouhodobě hospodaříme. Dnešní Haná je však sušší než dřív, protože množství a rozložení srážek v čase se změnilo, pole jsou navíc odvodněná. Olomouc a další města jsou horké betonové plochy s rozpálenými střechami, kolem nich máme rozpálená pole, nad nimiž se srážky rozpouští.

Do jaké míry si za současná vedra a proměnu počasí v regionu můžeme sami a jak velký vliv má celosvětová změna klimatu?
Hospodářskou krajinu jsme vážně poškodili, narovnali a prohloubili jsme potoky a řeky, nevhodné hospodaření spustilo erozi. V posledních letech se navíc v plné síle projevují globální změny. Méně prší a přichází extrémy – sucho nebo povodně. Klimatické změny by neponičená, dobře fungující krajina lépe tlumila. V naší kulturní stepi se tyto dopady naopak násobí. Kdybychom řeky měli ve stavu, v jakém mají být, zadržely by pro nás víc vody v dnes chybějících lužních lesích či v nivách.

Jak hanáckou krajinu změnit, aby tu nebyla tropická vedra?
Neovlivníme odsud změny proudění vzduchu na celé planetě či kapacitu oceánu při pohlcování oxidu uhličitého, ale můžeme u nás lépe zachytávat vodu a chladit naši krajinu. Například sázením zeleně či navrácením prostoru řekám. Musíme vrátit do krajiny meandrující řeky, mokřady a lužní lesy.

Je na ně ale místo? Máme tady města, vesnice, silnice i pole.
Musíme ten prostor zkrátka vytvořit. Musíme tomu začít věřit, nic jiného nám ani nezbývá. Ve vlastním zájmu musíme v tomto přitvrdit. A to i za cenu přísnějších zákonů. Dá-li se najít prostor pro dálnice, musíme jej najít i pro řeky. Obojí jsou linie v krajině.

Co je tedy konkrétně potřeba? Zmenšit pole?
Řekněme. Například tím, že podél řek legislativně vymezíme pásy, v nichž se řeka bude moci chovat, jak bude chtít. Navíc tyto pásy pozastaví erozi. Když zemědělci nebudou orat až k hraně břehů, nebude se ornice při dešti splachovat až do vodního toku. Naši předci se při hospodaření museli přírodě přizpůsobit. My to neumíme či nechceme umět.

Potoky a řeky jsou ale často vybetonované a narovnané. Máme ta koryta rozbít?
Jsou dvě možnosti. První je revitalizace, při níž bychom tokům vrátili původní podobu. Vycházet můžeme jak z historických map, tak z příkladů u nás nebo v zahraničí. Anebo upustíme od oprav tam, kde si řeka už pomohla a koryto sama rozbila. Kusy betonu tam za určitých okolností můžeme i nechat. Při povodni roku 1997 se například během několika dnů desetina toku Bečvy vrátila k původní podobě. Aniž bych zpochybňoval, že tehdejší záplavy byly katastrofa, toto by člověku trvalo roky a stálo stovky milionů.

Ne všichni asi budou z návratu k nespoutaným řekám nadšení.
Nejsem ekologický fanatik. Nikdy z naší krajiny, a opravdu to není můj cíl, neuděláme divočinu. Musíme spoléhat na kombinaci technických a přírodě blízkých opatření. Tam, kde je to možné, vraťme se k přírodě. A tam, kde je to opravdu nezbytně nutné – například kvůli zdroji vody pro velká města – nechejme přehrady. Ale jen ty nás rozhodně nespasí. Ve Španělsku v Andalusii se spolehli na systém nádrží, voda v nich sice je, ale povodí jsou bez vody a kvalitní půdy, toky vyschlé. To není cesta, jíž bychom měli jít.

Zmínil jste, že pomoci může také vysazování zeleně. Pomůže třeba i jeden strom, nebo je potřeba vytvořit celé nové lesy?
V rámci mikroklimatu pomůže každý strom. Funguje jako gigantická klimatizace, ovšem bez účtu za elektřinu. Aktivně chladí své okolí. Pokud za den vypaří sto litrů vody, má výkon jako dvě velké domovní klimatizace. A to není pro strom, jenž má průměr koruny alespoň pět metrů, žádný problém.

Jak tato klimatizace funguje?
Strom vede vodu od kořenů k listům, na nichž jsou miliony průduchů, které výdej regulují. Když na strom září slunce, část této energie pohltí a použije ji na přeměnu vody v páru. Ta z listů odchází a v noci při ochlazení se opět promění na vodu a tak se tato tepelná sluneční energie uvolní. Vyrovnávají se tím i teplotní rozdíly mezi dnem a nocí.

Takže se teplo ze slunce nehromadí na onom místě ve dne, když je ho příliš, ale postupně se uvolní až později v noci?
Je to tak. Voda navíc zůstává ve vegetaci a les ji dovede recyklovat. Stromy proto místa, kde rostou, ochlazují, a lesy dokonce přímo podporují vznik dešťových srážek. U rozsáhlých tropických pralesů funguje takzvaná biotická pumpa, kdy při přeměně páry zpět ve vodu klesá tlak nad pralesem a je sem nasáván okolní vzduch. Pralesy jsou plíce planety, v menším to funguje i na regionální či lokální úrovni. I naší kulturní stepi může výsadba zeleně a zachytávání vody pomoct.

Máte příklad, kde onen návrat k přírodě už zafungoval?
Podílel jsem se už na mnoha takových projektech, de facto vyrábíme přírodu. Například u Čehovic na Prostějovsku jsme z rozpáleného pole díky osvobození potoka z vybetonovaného koryta udělali příjemné místo plné tůní a zeleně. Díky tomu začalo znovu žít a fungovat.

Opravdu? I v těchto vedrech?
Tůně teď samozřejmě vyschly, ale vrby a mokřadní vegetace jsou tu stále zelené a vytváří příjemné klima pro pobyt. Když budou potoky a řeky vypadat přirozeně, stanou se z nich naši pomocníci v boji proti suchu, horku i povodním. Příroda nás zachrání, ale musíme jí začít věřit a dát jí tu možnost. I když jí samotné je to vlastně jedno.

Jak to?
Je jí jedno, zda u Králického Sněžníku porostou kvůli nám pomeranče. Příroda se přizpůsobí. Když tu za sto let bude polopoušť, ekosystémy se s tím vyrovnají. Naše druhy vystřídají ty, kterým sucho nevadí. Cestovatel a básník Blaise Cendrars napsal, že příroda se vysmívá lidskému neštěstí. Můžeme to chápat i tak, že přírodě jsou nynější změny ukradené. Ten, kdo na to doplatí, jsme my. Měli bychom proto začít rychle a správně jednat. Moc času už nezbývá.

  • Nejčtenější

Krkavec Čenda kraluje záchranné stanici, straší cyklisty a žertuje s pošťačkou

13. května 2024  5:49

Další díl seriálu Můj mazel zavede čtenáře do Pateřína k Ondřeji a Janě Csikovým. Králem tamní...

Auto se kutálelo po poli, skončilo na střeše. Měl jsem čtyři piva, přiznal řidič

15. května 2024  11:45

Divokou nehodu přežil se zraněním opilý řidič, který ve čtvrtek se svým mercedesem havaroval v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Doma je v Německu, kde léčí zvířata. Na zámek u Prostějova se šlechtic ale rád vrací

15. května 2024  5:05

Na vzácnou návštěvu se chystá zámek v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku. Už na přelomu května a...

Jesenický ráj cyklistů pobaví náročné kolaře stejně jako kochající se pohodáře

11. května 2024  6:13

Pokud se chystáte do Jeseníků na kola a chcete najít inspiraci pro vaše výlety, určitě byste neměli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Trakční vedení po nájezdu zlodějů poničilo lokomotivu, škoda je 700 tisíc

13. května 2024  10:13

Krádež byla podle policie hlavní příčinou sobotních problémů na páteřním železničním koridoru z...

Střet vlaku s člověkem zastavil provoz na trati mezi Olomoucí a Prostějovem

18. května 2024  14:31,  aktualizováno  14:59

Na trati mezi Olomoucí a Prostějovem srazil po sobotním poledni vlak člověka. Provoz na trati mezi...

Nehoda kamionu na osm hodin zastavila provoz na D35 u Olomouce

18. května 2024  7:39,  aktualizováno  11:42

Kvůli nehodě kamionu byla dnes časně ráno uzavřena dálnice D35 u Olomouce-Nemilan ve směru na...

Secesní radnice v Prostějově dodnes zamotá hlavu milovníkům stavitelství

18. května 2024  6:45

Radnice v Prostějově, která dodnes nese přízvisko Nová, slaví tento týden 110. narozeniny. Radní v...

Jahody díky teplému počasí dozrály dříve, samosběr se rozjel naplno

17. května 2024  14:43

Kdo má chuť na čerstvé jahody, může už za nimi vyrazit přímo na pole. Díky teplému počasí začala...

ING-FOREST s.r.o.
Taxátor

ING-FOREST s.r.o.
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj
nabízený plat: 65 000 - 75 000 Kč

Bohužel nám to nevyšlo, oznámili manželé Pagáčovi rozchod po šesti letech

Herečka Patricie Pagáčová (35) a dramaturg Tibor Pagáč (32) se rozešli po pěti letech manželství. Žádost o rozvod zatím...

Moderátorka Petra Křivková-Svoboda přišla při tragické nehodě o manžela

Moderátorka poledních zpráv televize Nova Petra Křivková-Svoboda (41) v neděli ztratila svého manžela Ondřeje Křivku...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....