Projekt existuje už delší dobu, v minulých měsících však ustrnul, a nové vedení kraje se proto nyní pokouší o jeho celkový restart.
„Spolupráce mezi obcemi umožní společně řešit odpady, efektivně využívat svozovou techniku a splnit náročné požadavky nové legislativy s relativně menším úsilím,“ shrnul Martin Šmída, krajský radní pro oblast životního prostředí, odpady a zemědělství.
„Výsledkem bude nižší cena za sběr, svoz a následné využití nebo odstranění odpadů. Inspiraci jsme našli v Rakousku u tamních odpadových spolků,“ dodal.
Kraj chce přilákat další menší obce, a snaží se proto podmínky nastavit tak, aby měl jejich hlas větší váhu v porovnání s velkými městy.
„Snížili jsme počet členů představenstva, takže hlas spolku, který sdružuje obce, už není jeden z jedenácti, ale jeden z pěti. Navíc počítáme s tím, že kraj bude přirozeně hájit zájmy menších a vzdálenějších obcí, takže to je pro ně vlastně druhý hlas,“ popsal Šmída.
Na nedávné schůzi akcionářů radní dokonce prosazoval, aby obce měly právo veta, to však neprošlo.
„Neznamená to ale, že by toto téma spadlo pod stůl. Budeme dál hledat cesty, jak význam obcí navýšit, aby věděly, že mají zastání,“ podotkl radní.
Loštice místo spolku vsadily na nákup akcií
Zatím se o tom část z nich přesvědčit nedaří. Například Loštice na Šumpersku se rozhodly spolek opustit a stát se přímým akcionářem Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje. Získaly 2 970 z celkem 440 tisíc akcií, což je něco přes půl procenta.
„Při vystupování navenek už nebudeme mít takovou sílu, jako kdybychom byli ve spolku. Budeme ale přímým akcionářem a informace k nám tak nepoputují jen zprostředkovaně. Navíc vždy můžeme ze společnosti odejít,“ vysvětlila starostka Šárka Havelková Seifertová.
Domluva mezi obcemi podle ní v poslední době vázla a spolek se neposouval kupředu.
„Nejvíc odpadu mají velká města a budou se snažit, aby cena byla co nejnižší. Malé obce, které mají odpadu málo, na tom mohou jen vydělat. Nedůvěra podle mne není opodstatněná,“ dodala.
Od roku 2030 bude zákaz skládkování
Otázky nad další budoucností společné likvidace odpadů však padají i ve velkých městech.
„Už delší dobu navrhuji uspořádat seminář o separaci a třídění odpadů a ptám se, zda chceme i nadále pokračovat ve společném projektu odpadů Olomouckého kraje. Pokud bychom dál touto cestou nešli, je třeba připravit jiné řešení,“ nadnesl třeba prostějovský zastupitel a ekolog Jan Navrátil.
Náměstek primátora Prostějova a člen dozorčí rady Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje Jiří Pospíšil je přesvědčen, že pokračování má smysl.
„Do konce června se uskuteční valná hromada a budeme řešit, jak v přípravách projektu dál pokračovat. Dohodli jsme se, že vedení kraje osloví obce, jež se do projektu dosud nepřidaly a které jsme nepřesvědčili. Bylo by ideální, aby se do systému zapojil, když ne celý kraj, tak většina,“ nabádá Pospíšil.
Vývoj celé záležitosti zdržel v posledních měsících jednak koronavirus, dále také nová legislativa, která například posunula konec skládkování o šest let na rok 2030, ale nastavila tempo zvyšování poplatků za ukládání odpadů na skládky.
„Je to stále náš plán A, chceme jít cestou soutěže koncového zařízení,“ přiblížil krajský radní Šmída.
Likvidaci odpadu má obstarat soukromník
Detaily má nyní vymyslet expertní skupina, v níž jsou zástupci kraje, měst a obcí společně s odborníky a lidmi přímo ze sektoru odpadového hospodářství.
Podle původních plánů by měl společný systém nakládání s komunálními odpady fungovat tak, že servisní společnost by provozovala překladiště a jednotlivé obce by do něj dodávaly odpad. Ten by odtud poté putoval do koncového zařízení, jehož provozovatelem by byl soukromý subjekt, který by vzešel z výběrového řízení a za likvidaci by dostal zaplaceno.
Projekt ovšem v minulosti kritizovala krajská opozice, protože klíčové pasáže v už dříve vytvořené strategické studii za dva miliony korun byly kvůli obchodnímu tajemství začerněné. K celému znění dokumentu se tak dostal jen úzký okruh lidí.
„Není možné rozhodovat o něčem, u čeho nevíme, jaké to bude mít do budoucna skutečné důsledky,“ varovala proti takové praxi například krajská zastupitelka a senátorka Jitka Seitlová. Šmída nyní přislíbil, že se taková situace nebude opakovat.
