Semínkovna nabízí například exotickou ačokču (lidově zvanou také paprikookurka), ostropestřec mariánský, lunarii neboli měsíčnici z čeledi brukvovitých nebo špagetovou dýni.
„Objevují se tu i staré polozapomenuté odrůdy, jakou je třeba staročeská řepa. Běžně řepu sázíme jako bulvu, ale když si s ní dáte poměrně náročnou práci, tak z ní získáte i semena. Vidět řepu v semínkách je dnes velká vzácnost. Něco takového si málokde koupíte, protože to je záležitost, která se v rodinách dědí z generace na generaci,“ řekl ředitel Botanické zahrady Václav Dvořák.
Semínkovna je aktivitou studentů přírodovědecké fakulty a Českého svazu ochránců přírody Arion. Společně se loni připojili k celorepublikovému hnutí, které je založené na neziskovém a dobrovolném sdílení semínek.
Služba je alternativou pro zahrádkáře, kteří nechtějí podporovat velkoprodukci obchodních řetězců. Studenti se pod křídly botanické zahrady snaží o co největší zachování lokální produkce.
„Přijde k nám třeba zahrádkář z Lazců a vymění si semínka od pěstitele ze Slavonína (olomoucké čtvrti - pozn. red.). Chodí přitom jak mladí nadšení pěstitelé, kteří začínají, tak zkušení zahrádkáři. Máme radost, že je o tuto občanskou aktivitu stále větší zájem,“ doplnil Dvořák.
Po sklizni se očekává, že lidé dodají část semínek zpět
Pokud jde o něj samotného, váží si nejvíc rostliny, kterou paradoxně nikdo nechce. Jmenuje se koukol polní.
„Nedá se jíst, ale je to nádherná rostlina. Dříve rostla jako plevel v obilí na polích, ale protože je jedovatá, snažili se ji zemědělci selektovat tak dlouho, až u nás vymizela. Málokde se ještě objevuje jako okrasná rostlina,“ vysvětlil Dvořák.
Semínkovna je založená na přátelském vztahu v pěstitelské komunitě. „Když začínáte a nemáte žádná semínka, můžete si jich vzít, jak je libo. Očekává se ale od vás, že až sklidíte svou úrodu, část z ní dodáte v podobě semínek zpět – pro další sezonu a pěstitele,“ popsal princip ředitel botanické zahrady.
Podělit se lidé mohou nejen o semínka, ale i sazenice.
„Líbí se mi podstata fungování sdílení, která je založená na vzájemné důvěře a odpovědnosti jednotlivých účastníků – to je správné označení sáčků, zdravá semena a odběr přiměřeného množství, tak aby zbylo i pro ostatní,“ uvedla Martina Oulehlová, která je správkyní herbária a lektorkou přírodovědecké fakulty.
„Sama se těším na výpěstky ze semen, která jsem si přinesla z podzimní burzy úrody loňské sezony, a doufám, že budu moci doplnit přebytky semen pro další pěstitele, kteří botanickou zahradu navštíví,“ doplnila Oulehlová.
V Česku jsou podobných míst desítky, inspirace je ze zahraničí
Semínkovna vznikla v České republice v roce 2015 na podporu svobodného sdílení osiva, semenaření a přírodního zahradničení. V zemi je už asi čtyřicet podobných míst, která provází stejné heslo: Sázej, sdílej, sklízej. Vzorem byly francouzské Les Grainotheques a americké The Seedbanks.
Olomoucká Semínkovna funguje od dubna na adrese U Botanické zahrady 920 v pracovních dnech od 8 do 16 hodin. Více informací a seznam semínek najdou zájemci na jejím facebookovém profilu.
Botanická zahrada olomoucké přírodovědecké fakulty je druhou nejstarší v České republice. Původně ji jako klášterní založili jezuité v místech, kde nyní sídlí rektorát olomoucké univerzity. Od roku 1901 roste zahrada poblíž Smetanových sadů.
