Výzkum olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) teď o pořádný kus posune a urychlí těsná spolupráce s maďarským vědcem Istvánem Molnárem, který v krajském městě od září pracuje díky významnému evropskému grantu. Brusel totiž olomoucké bádání v rámci celé Evropy zařadil mezi 30 nejzajímavějších projektů.
Do Olomouce Molnár přesídlil z maďarského Agricultural Institute díky evropským penězům z grantu Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) na dva roky. Svůj pracovní pobyt označuje za přelomový.
„Možnost pracovat s olomouckými kolegy je pro mě velmi cenná a pro můj výzkum nezbytná. Zkoumání genů divokých předchůdců obilí a jejich přenos do pšenice bylo pro mě dříve zdlouhavé a náročné. V Maďarsku jsem využíval především tradiční metody křížení. Nyní mám k dispozici nejmodernější techniky, které mohou analyzovat tisíce vzorků. Práce je tak mnohem rychlejší, efektivnější a levnější,“ srovnává Molnár.
S odborníky z Ústavu experimentální botaniky v Centru regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum je Molnár v kontaktu už deset let. Hlavní náplní jejich práce je zjednodušeně řečeno rozluštění a čtení DNA zemědělských plodin, cílem jsou jejich verze odolnější vůči počasí, škůdcům či nemocem.
Před časem vědci v centru, které je výsledkem spolupráce mezi Univerzitou Palackého a místními pracovišti Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, zvládli „přečíst“ celou dědičnou informaci ječmene. Využívá se především jako krmivo pro hospodářská zvířata či pro výrobu piva a whisky.
Expert: V rámci šlechtění pšenice se poztrácela řada vlastností
Teď je na řadě pšenice, která je potřeba pro výrobu pečiva, těstovin, lihu, škrobu anebo piva. Její „hi-tech“ verze se šlechtitelé mohou dočkat už v řádu několika let. Olomoučtí experti se k ní chtějí dostat přes genom a unikátní vlastnosti planě rostoucích druhů a předchůdců pšenice.
Vedoucí olomoucké laboratoře ÚEB rostlinný genetik profesor Jaroslav Doležel má za to, že ji šlechtitelé i pěstitelé v zájmu co nejvyšších výnosů řadu let „rozmazlovali“.
„A tak se stalo, že se některé vlastnosti, které se nezdály důležité, poztrácely. Pšenici jsme třeba hnojili anebo jsme ji bránili proti nemocem různými postřiky. V poslední době se ale ukazuje, že to není úplně ideální řešení,“ vysvětluje Doležel.
„Chceme více chránit životní prostředí, a tak se snažíme přispět ke šlechtění odrůd, které budou odolnější a jejichž pěstování bude vyžadovat méně chemikálií. Pokud plané druhy chtěly přežít, musely se o sebe umět postarat. Tyto vlastnosti chceme vrátit zpět do pšenice,“ dodává.
Molnárův výzkum zařazuje v oboru do evropské špičky. Vyzdvihuje, že se práce maďarského kolegy s olomouckými vědci skvěle doplňuje.
„István Molnár se věnuje šlechtění a přípravě materiálů pro šlechtění, zatímco my zase vyvíjíme techniky pro analýzu dědičné informace. Je výborné, že nyní můžeme pracovat společně v jednom týmu, vznikají nové nápady a práce je efektivnější. Pro nás je navíc velkým přínosem i to, že se budou vyvíjet a inovovat i naše metody,“ doplňuje Doležel.
